Totální bankrot
Mimo církev není spásy (nulla salus extra ecclesiam), výrok pochází od teologa Cypriana z Kartága a až do počátku 20. století většina křesťanských denominací o tom nepochybovala, jenom četba písma samotná nestačí, aby člověk pochopil učení v celém rozsahu a jeho vyzařování do společenských souvislostí. Ovšem s církvemi bez boha a s faráři, kteří v boha nevěří, to taky nejde. Německé církve hromadně konvertovaly do proimigrantských neziskovek, láska k bližnímu jim splynula s láskou k islámu, obzvlášť aktivní jsou vedoucí biskupové, např. mnichovský kardinál Marx a luteránský Bedford-Strohm. Hlavní body křesťanské věrouky zbanalizovaly dnešní církve do takového stupně, že zůstává záhadou, jak mohl středověký člověk chápat Husovy a Lutherovy artikuly víry, když dnešní církve se domnívají, že modernímu člověku se musí učení nehorázným způsobem zbanalizovat. Německé evangelické luteránské církvi (EKD) rapidně mizí věřící takřka před očima, církevní rada schválila jedenáct církevních článků, které mají trend zastavit a být základem víry, mají otevřít církev a definovat její postavení v moderní společnosti. V článcích se operuje vysychajícími finančními zdroji a nutností budovat ekonomičtější církevní struktury, dál koronavirus měl znamenat planetární přeryv a posunout život člověka do virtuálního prostoru.



















