pondělí 27. července 2015

emmanuel todd

aaaemmanuel-todd-europe-n-est-plus-monde-democatie-liberale-egalitaire-230115   

 Emmanuel Todd: Evropa již není ..

   Historik a demograf Emmanuel Todd před časem poskytl rozsáhlý hovor francouzskému marianne.net,  jeho ideje jsou velmi originální.
  Historik se v hovoru odmítl vyjádřit k milionovým demostracím na protest proti masakru v Charlie Hebdo, měl za to, že jsou projevem hysterie a manipulace mas, řekl, že  přijde s komplexnější analýzou těchto demonstrací. Taky přišel, koreloval tyto demonstrace s rodinným typem, který převládá v oblastech, kde se demonstrovalo, jeho analýza vzbudila v poněkud pokrytecké Francii velkou nevoli v podstatě u všech.
  Historik vidí hlavní problém současné Francie v podřízenosti Spolkové republice a jeho analýza je v tomto směru velmi přesvědčující.
   Kde je podle něj  příčina německé schizofrenie, kdy na jedné straně
by ekonomové  upřednostnili Grexit, ale Merkelová a celá vládnoucí koalice dělají všechno pro to, aby k němu nedošlo. Podle něj opuštění eurozóny je něco jako sociální revoluce. Něco, co nemá oporu v žádných modelech a byl by to kulturní šok. Hlavně pokud by Řecko začlo prosperovat,  znamenalo  by to pro vládnoucí velké riziko, před branou EU by vzniklo něco nového, životaschopného. Zajímavé, řadu desetiletí všechny východoevropské národy jsou EU fascinovány, rezignovaly na normální národní kreativitu a hrdost, která by je skutečně někam pozvedla a dávají přednost almužnám, které je dlouhodobě dovedou tam, kde je nyní Řecko. Opuštění eurozóny, podle něj, znamená konec systému a konsekventně pravděpodobnou volební prohru Merkelové, to je její motivace.
  Podle historika, Evropa již není prostorem spravedlivé liberální demokracie, ale jakási forma  říše s etnickou demokracií v centru. Evropské národy si již nejsou všechny rovny. Je v Evropě jedna funkční demokracie: je to Spolková republika s Merkelovou v čele, a ta má podporu lidu, trochu zvláštní, protože se jí podařilo vytvořit pravolevou koalici. Demokracie funguje v zemi, která dominuje, ale  demokratické regule a volební právo se již reálně neuplatňují v dominovaných zemích.
  Tato historikova jednoduchá slova působí jako strašné zjevení záblesku pravdy. V zemích mimo Spolkovou republiku můžeme mít pocit, že jde pouze o hru nebo karikaturu něčeho o čem jsme již  četli, ale ne o demokracii. Belgický antropolog Van den Berghe říká, že jde o „herrenvolk democracy“, tento termín se používal pro Jihoafrickou republiku nebo USA v obdobích rasové segregace. Je to systém vládnutí, kde si demokracii usurpuje jedno etnikum a ovládadaní postrádají tato práva. Pokud se v Německu volí a hlasuje, je to významné, ale pokud se totéž děje v Řecku je to nevýznamné. Ve Francii v r. 2005 většina hlasovala proti Lisabonské ústavě, ale též to nemělo žádný efekt. V současnosti si tuto skutečnost málokdo uvědomuje, i v ovládaných zemích existují oligarchické skupiny, které aplikují model dominantní země a vytvářejí iluzi jakési demokracie. Pozorujeme stav latentního antidemokratického rámce v německé Evropě, pokračuje s železnou logikou historik.
  Vědec vysvětluje pasivitu evropské populace tím, že v Evropě je dostatečný blahobyt a  přirozená evoluce jednotlivých zemí jde směrem k nerovnosti. Vzdělávací dimenze,  všichni znají číst a psát,  vytváří iluzi jakési rovnosti, ale vývoj směrem k vyššímu vzdělání vytvoří přehrady v tomto systému. Nyní již existují skupiny lidí, které se domnívají, že jsou nadřazeni ostatním. Vládne elitismus, ruku v ruce s populismem.
  Teoreticky lidé preferují rovnost, ale v způsobu své existence si nejsou rovni. Je třeba též zohlednit stárnutí populace. Oligarchie, to jsou  podle historika především ti s diplomy a ti starší. Podle něj,  tento oligarchický systém byl tolerován do okamžiku celkového poklesu životního standardu.
   Neúspěch eura je katastrofický, Evropa je uvězněna v krizi z níž nemůže vybřednout, německá politika šetření není pochopitelná. Německo se nikdy nevzdálí svému tradičnímu světu, světu autorit a nerovnosti. Jde pravděpodobně o senilitu, německá populace je v průměru výrazně starší než jinde v Evropě. Historik podmiňuje chování německé populace svým modelem rodiny, kdy má za to, že germánská rodina byla založena na autoritě a nerovnosti v přístupu k dědictví. „Je hrozné, že se tato země nikdy nevzdálí svých tradičních předpokladů, jako občan bych dal přednost tomu, že se mýlím“.  „Jako vědec se domnívám, že Německo potvrdí moje teorie“.  „Řekl bych, že Německo pracuje na mé slávě“.
   Své teorie vědec popsal před řadou let v slavné „l´Illusion économique“ a v podstatě mu opravdu evropská realita dává za pravdu. Podle jeho konceptu rodinných typů je autoritatívní zemí též Japonsko. Problémem autoritatívních kultur mohou být ti na vrcholu pyramidy, pokud kultura prosperuje, každý kdo má někoho nad sebou, ví přesně  co dělat. Ti, kteří už nad sebou nikoho nemají se mohou dostat do psychické propasti, jako případ uvádí Viléma II.  a zastavuje se u jeho megalomanských vizí a u fenoménu prázdnoty vůdců. Říká, že něco podobného není možné ve Francii, kde každý chce být vůdcem.
   K francouzkým vůdcům a elitám je víc než nesmiřitelný, odtud taky jejich nenávist vůči jeho osobě. Podle něj mají obrovskou zodpovědnost za to, že převzali německý model, že se zcela záměrně dostali do německého vleku, do vleku země, která nemá jinou logiku než logiku mocenských aspirací. Bezesporu 2014 vstoupí do historie jako rok kdy německá hegemonie se stala zřetelnou, i Američané začali chápat kdo je jejich skutečný rival. Ale francouzská elita dál pokračuje ve svých iluzích. Jestli se vám slovo hegemonie zdá tvrdé, realita je tvrdší, říká historik. Současná poloha této hegemonie není konečná. Je to počátek procesu. Dynamická dominace. Nyní se naší ministři radí v Berlíně, ale brzo se to všechno vyřídí pouhými emaily. Ale i německá autorita potřebuje kompetentní  francouzské autority a ne ty dnešní, servilní a nekompetentní.
   Německá demografická situace je katastrofická, v jedné studii historik srovnává německou situaci se středověkou zemí, kde právě vypukl mor. Z toho důvodu je dlouhodobá německá dominace asi nemožná,  ale německá populace klesá již dvacet let a nebere se moc zřetel na obrovskou imigraci do Německa. V německé imigrační politice jsou dva směry, imigrace odkudkoliv, a pak kontrola kvalifikované populace ve východní Evropě, tedy využití kvalifikovaných formovaných jinde. Historik je velmi radikální a má za to, že Německo profituje z ukrajinské krize, aby získalo kontrolu nad částí populace. Podle historika, dezintegrace ukrajinské společnosti napomůže německému demografickému problému a německé hegemonii.
   V minulém týdnu v hovoru pro belgický le Soir historik prohlásil, že současnou EU řídí Německo se svými baltickými satelity a Polskem, má za to, že propast mezi severní a jižní částí EU je zcela nepřekonatelná, jak tomu bylo i v minulosti.  Popisuje jižní země jako ovlivněné římským univerzalismem, země jejichž senzibilita není podmíněná autoritou a ekonomickým masochismem, který má autodestruktivní charakter. Většina Německa a baltické země jsou lutheránské země. Polsko je sice katolické, ale nikdy nebylo částí římského světa. Evropa prodělala v 20. století dvě katastrofy a možná se rýsuje třetí.

Žádné komentáře: