Kýč – vždy proti realitě
V intelektuálním německém šik magazínu Cicero aktivistka ženských práv Alice Schwarzerová. Byla vloni jednou z prvních, kteří se kriticky vyjádřili o Merkelové imigrační zběsilosti. Je znalá světa idejí a navíc i reálného světa a hodna naslouchání.
Dokážeme to, vzpomínáte na loňský slogan Angely Merkelové?
Viděla jsem Merkelovou v televizi. Byla hrdá na to, co dokáže. Brzo poté mě dostihlo volání o pomoc jedné pomocnice uprchlíkům. „Ženy jsou zde v nebezpečí“. Žádali jsme na podzim loňského roku ochranná opatření pro ženy a děti v uprchlických domovech. Promptní odpověď od levičáků i liberálů: „Jste rasisty“.
Když jsem viděla záběry z mnichovského nádraží, poprvé mě jímaly pochyby. To jsou uprchlíci, kteří mají mít za sebou nějaké hrůzy? Ti, kteří je vítali si libovali ve svých pocitech, šlo víc o ně než o uprchlíky. Cítila jsem v tom všem kýč – který jde vždy proti realitě.
Kolínská silvestrovská noc byl obrovský šok. Pak už nikdo nemohl nevidět a pouze romanticky žvanit a odmítat realitu. Pachatelé imigranti. Ale pořád, kdo to takto pojmenuje, má být rasistou. Myslím, že v Německu se nechápe podstata věci. V Alžírsku a Maroku překrývá umírněná religiozita fanatický islamismus. Vykořenění z těchto zemí, kteří se k nám valí, nemusí být nutně naverbovaní islámským státem. Byli poslední desetiletí formováni politickým islámem. Pohrdají ženou, která se v podvečer pohybuje sama po ulici. Pro ně je to kurva, řádná žena je doma. Agrese v Kolíně nemířila jen na ženy, mířila též na kolínský dóm, symbol křesťanství. Chrám atakovali petardami v šest večer, vyvolalo to paniku u třech tisíc návštěvníků. Kolem žen použili v jejich zemích rozšířenou metodu tzv. ďábelský kruh.
Krátce po silvestrovské noci navštívila paní Schwarzerová Alžírsko. Jaké reakce na tuto událost v Alžíru?
Nikde jsem nezažila ostřejší kritiky naší imigrační politiky než v této zemi. Pokrokoví intelektuálové mi říkali: „Nezbláznili jste se? Proč je berete. My je dobře známe.. Postávají všude po nárožích a dealují. Jsme rádi, že zmizeli“. S těmito bezperspektivními muži budeme mít v Německu velké problémy. Tito muži přichází z patriarchálních struktur, kde žena nemá žádné právo. Pro levičáky v Německu tento argument nic neznamená. „Oni jsou oběti a vy jste rasističtí“. Dříve říkali třídní boj má prioritu před ženskými právy. Nyní melou boj proti rasismu především.
Levičáci jsou od roku 1979 po uchopení moci Chomeinym ve spolku s islamismem. Od počátku koketovali levičáci s islámským tzv. lidovým povstáním. Z mnoha důvodů. Mnohým západním rebelům se hodilo bezpráví vůči ženám. A k tomu strach neudělat špatný krok, v reminiscenci na nacismus, raději slepá láska k cizímu – druhá strana téže mince.
Politické klima v Německu se mění, AfD na vzestupu?
Levicovými a liberály oktrojovaný myšlenkový prostor vede k polarizaci. Ideová nabídka se zúžila. Diskutovat obyčejný lidský strach a běžnou realitu je tabu. Lidé musí hledat řešení.
A Merkelová?
Na počátku si vzpomněla, že je křesťankou, bylo to sympatické, ale bylo to současně velmi naivní. Všichni jsme byli naivní. Ptala jsem se sama sebe „proč je Merkelová, co se týče politického islámu, tak slepá“. Ke svému úleku jsem slyšela její slova: „ Pokud nám na islámu něco nesedí, pak musíme víc chodit do kostela“. Jaké tragické nedorozumění. U atentátníků, stejně tak jako zpátečnických muslimských organizací v Německu nejde o náboženství, ale o ideologii. Nejde o teologické otázky, ale o mocenské. Je zcela zásadní to pochopit.
Viděla jsem Merkelovou v televizi. Byla hrdá na to, co dokáže. Brzo poté mě dostihlo volání o pomoc jedné pomocnice uprchlíkům. „Ženy jsou zde v nebezpečí“. Žádali jsme na podzim loňského roku ochranná opatření pro ženy a děti v uprchlických domovech. Promptní odpověď od levičáků i liberálů: „Jste rasisty“.
Když jsem viděla záběry z mnichovského nádraží, poprvé mě jímaly pochyby. To jsou uprchlíci, kteří mají mít za sebou nějaké hrůzy? Ti, kteří je vítali si libovali ve svých pocitech, šlo víc o ně než o uprchlíky. Cítila jsem v tom všem kýč – který jde vždy proti realitě.
Kolínská silvestrovská noc byl obrovský šok. Pak už nikdo nemohl nevidět a pouze romanticky žvanit a odmítat realitu. Pachatelé imigranti. Ale pořád, kdo to takto pojmenuje, má být rasistou. Myslím, že v Německu se nechápe podstata věci. V Alžírsku a Maroku překrývá umírněná religiozita fanatický islamismus. Vykořenění z těchto zemí, kteří se k nám valí, nemusí být nutně naverbovaní islámským státem. Byli poslední desetiletí formováni politickým islámem. Pohrdají ženou, která se v podvečer pohybuje sama po ulici. Pro ně je to kurva, řádná žena je doma. Agrese v Kolíně nemířila jen na ženy, mířila též na kolínský dóm, symbol křesťanství. Chrám atakovali petardami v šest večer, vyvolalo to paniku u třech tisíc návštěvníků. Kolem žen použili v jejich zemích rozšířenou metodu tzv. ďábelský kruh.
Krátce po silvestrovské noci navštívila paní Schwarzerová Alžírsko. Jaké reakce na tuto událost v Alžíru?
Nikde jsem nezažila ostřejší kritiky naší imigrační politiky než v této zemi. Pokrokoví intelektuálové mi říkali: „Nezbláznili jste se? Proč je berete. My je dobře známe.. Postávají všude po nárožích a dealují. Jsme rádi, že zmizeli“. S těmito bezperspektivními muži budeme mít v Německu velké problémy. Tito muži přichází z patriarchálních struktur, kde žena nemá žádné právo. Pro levičáky v Německu tento argument nic neznamená. „Oni jsou oběti a vy jste rasističtí“. Dříve říkali třídní boj má prioritu před ženskými právy. Nyní melou boj proti rasismu především.
Levičáci jsou od roku 1979 po uchopení moci Chomeinym ve spolku s islamismem. Od počátku koketovali levičáci s islámským tzv. lidovým povstáním. Z mnoha důvodů. Mnohým západním rebelům se hodilo bezpráví vůči ženám. A k tomu strach neudělat špatný krok, v reminiscenci na nacismus, raději slepá láska k cizímu – druhá strana téže mince.
Politické klima v Německu se mění, AfD na vzestupu?
Levicovými a liberály oktrojovaný myšlenkový prostor vede k polarizaci. Ideová nabídka se zúžila. Diskutovat obyčejný lidský strach a běžnou realitu je tabu. Lidé musí hledat řešení.
A Merkelová?
Na počátku si vzpomněla, že je křesťankou, bylo to sympatické, ale bylo to současně velmi naivní. Všichni jsme byli naivní. Ptala jsem se sama sebe „proč je Merkelová, co se týče politického islámu, tak slepá“. Ke svému úleku jsem slyšela její slova: „ Pokud nám na islámu něco nesedí, pak musíme víc chodit do kostela“. Jaké tragické nedorozumění. U atentátníků, stejně tak jako zpátečnických muslimských organizací v Německu nejde o náboženství, ale o ideologii. Nejde o teologické otázky, ale o mocenské. Je zcela zásadní to pochopit.
Žádné komentáře:
Okomentovat