středa 24. srpna 2016

hoppe evropska unie

Evropská unie: Ekonomická a morální perverze

Prof. Dr. Hans-Hermann Hoppe, filozof a národní ekonom, vedoucí představitel Rakouské školy v politické ekonomii a jeden z největších společenskovědních myslitelů.
Profesor na univerzitě v Las Vegas, člen vědecké rady Misesova institutu,  autor mnoha knih, atd.  Jeho interview v polském  Najwyzsy Czas.
Profesore co soudíte o situaci v západní Evropě?
  
V zásadě všechny politické partaje v západní Evropě, nehledě na to jak se jmenují a na detaily v partajních programech, vyznávají ideje demokratického socialismu. Využívají demokratických voleb, aby legitimovaly zneužití produktivního člověka v profit neproduktivního. Zneužívají lidí, kteří si svůj příjem zaslouží stejně tak jako svůj majetek, kteří produkují zboží a služby, které jsou svým způsobem konfiskovány a pak přerozděleny demokratickým státem všem a především četným přátelům politické moci, jejím příznivcům a potenciálním voličům. Domnívají se, že tento způsob politiky je normální: Potrestání produktivních a odměna neproduktivním. Politická moc zneužívá široce rozšířenou skrytou závist – je nezbytné bohaté bohatě danit a ne-bohaté podporovat. Ve skutečnosti čím dál tím víc produktivních se stává ne-bohatými (ne-produktivními) a stoupá počet ne-produktivních bohatých.

Evropská unie?
   V Unii je to ještě horší. Unie kráčí směrem k evropskému superstátu, který se má začlenit do plánu jakési světovlády s dominujícími Spojenými státy, včetně dominance FED (americká centrální banka). Od počátku a proti všem ujišťováním a politickým příslibům nikdy Evropské unii nešlo a nejde o svobodný obchod a svobodnou konkurenci. K tomu nepotřebujete tuny papíru plné příkazů a regulací. Hlavním motivem celé Evropské unie, který i USA vehementně podporovaly, bylo oslabení Německa, tažného koně evropského hospodářství. Aby se to mohlo zrealizovat, dlouhodobě se sugeruje Německu historické sebeobviňování a paralelně se vyvíjí tlak na předání (již tak USA limitované) velké části německé suverenity do Bruselu. Německo odevzdalo svoji monetární suverenitu a tradičně silnou marku do rukou Evropské centrální banky, která je ovládána a politicky řízena centrálními bankéři tradičně „slabých“ měn.    
   EU lze charakterizovat třemi body: Harmonizace daní a zákonů v oblasti ekonomické a daňové konkurence. A výsledek: všechny státy jsou stejně konkurenceneschopné.  Za druhé: Aby  nasadili korunu ekonomické a morální perverzitě, tj. potrestání produktivních a odměnu neproduktivních, zavede Unie řadu mezinárodních regulací: Potrestají se ekonomicky výkonné státy jako Německo a země severní Evropy a odmění se ekonomicky vrávorající jihoevropské státy. Ekonomická výkonnost všech utrpí.
Za třetí. Aby Unie zlomila odpor jednotlivých členských zemí k transferu pravomocí do Bruselu, vyhlásila Evropská unie křížové tažení proti národní identitě a cílí na zničení sociální a kulturní soudržnosti národních států. Idea národa, regionální identity jsou zesměšňovány. Multikulturalismus je zbožštěn do polohy nedotknutelného dobra. Praktikuje se pokrytecká politika ne-diskriminace, afirmativní akce. Všichni kromě heterosexuálních bílých mužů a ženatých otců rodin mají být historickou obětí a pro tyto údajné oběti jsou nutná zákonná privilegia a přímo změna sociálního řádu. Normalita je trestná a deviace je odměněna.
Dá se říci, že vedoucí politici současně Evropské unie jsou horší než ti, kteří vedou národní vlády?
    Ano i ne. Na jedné straně je většina současných politiků, s malými výjimkami, demagogy bez morálních zábran. Jedna z mých knih se nazývá „Konkurence gaunerů“, analyzuji tam, o co nyní jde tzv. demokratickým partajím. Není faktický rozdíl mezi politickými elitami v Berlíně, Paříži, Římě nebo Bruselu. Elity Evropské unie jsou vyplaveniny z členských zemí se stejnou mentalitou jako jejich národní pendant. Luxusní příjmy, privilegia, penze.
  Na druhé straně jsou EU elity přirozeně větší zlo a nebezpečnější než jejich národní kolegové, jejich nařízení a rozhodnutí se dotýkají většího množství lidí.
Jako budoucnost prognózujete Evropské unii?
     Evropská unie a Evropská centrální banka jsou morální a ekonomické monstrum, je to protiklad přirozenému právu a všem ekonomickým zákonům. Dlouhodobě není možné trestat produktivitu a úspěch a odměňovat lenost a selhání, aniž byste přivolali katastrofu. Evropská unie bude zachvácena obrovskou ekonomickou krizí a nakonec se roztříští. Brexit je první krok nevyhnutného procesu devoluce a politické decentralizace.
A obyčejný občan v této situaci?
    Na prvním místě by neměl občan padnout do pasti jejich frází „svoboda“, „prosperita“, „sociální spravedlnost“ a na místo toho by měl pochopit, o co ve skutečnosti jde: Sebranka tučných, domýšlivých gaunerů, kteří parazitují a obohacují se na úkor jiných. Za druhé musí mít občan jasnou vizi alternativy současnému bahnu: Místo superstátu nebo federace států je nezbytné vidět Evropu jednotlivých zemí spojenou svobodným obchodem a vzájemnou konkurencí k prospěchu všech.
Srovnáte-li situaci v USA a v Evropské unii?
   Rozdíl je menší než si na obou březích Atlantiku lidé představují.  Za prvé je poválečný vývoj v Evropě velmi pozorně sledován, ovlivňován a přímo řízen washingtonskými elitami. Hrozbami i korupcí. Ve skutečnosti se z Evropy stal americký vazal nebo satelit. Ještě nedávno byla v celé Evropě až po ruské hranice  americká armáda. Pravidelné poutě evropské elity a jejich intelektuálních gardistů do Washingtonu jsou povinností.  Obzvlášť německé elity, jejichž historický komplex viny dnes nabyl formy duševní choroby, se vyznačují zbabělostí, poddajností a servilitou. V jádru není  dnes velkého rozdílu mezi tzv. demokratickým kapitalismem v USA a demokratickým socialismem v Evropě. Amerika určitě bude mít víc zastánců tržního kapitalismu, stejně jako dřív ti nejchytřejší celého světa míří do USA, podíl daní na HDP je v USA menší než ve většině evropských států. Na druhé straně je americký státní dluh větší než ve většině evropských států. Pořád ještě můžete v USA něco říct a nemusíte se obávat trestních postihů, což už se v zemích EU děje. Ovšem duševní choroba „politická korektnost“, která se proměnila v epidemii, začala právě v USA  v šedesátých letech tzv zákonodárstvím občanských práv. Pokud řeknete něco nevhodného, nezničí vám to v USA kariéru s tak vysokou pravděpodobností jako v Evropě. Americká elita si sice zve do domu Třetí svět, ale ne v takovém rozsahu jako je dlouhodobě normou v Evropě. Současně s tím ta samá elita vede dlouhá desetiletí agresívní vnější politiku. V Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Libyi, Sýrii, Súdánu, Jemenu. Způsobilo to smrt statisíců nevinných civilistů a dalo  vznik mezinárodnímu islámskému terorismu, který financuje především Saúdská Arábie. S jejími politickými elitami udržují západní elity přátelské vztahy.
Co říkáte ekonomickému úspěchu Číny, kombinace jednopartajního politického systému se svobodným trhem?
     Ekonomický úspěch závisí na několika faktorech: Respektování soukromého vlastnictví, svoboda v kontraktech, svoboda sdružování – přirozeně pracovitost, inteligence, kreativní kapacita národa. Každý stát, který se financuje daněmi, porušuje tyto předpoklady.  Narušení těchto předpokladů je relativní a každý stát se v té či oné míře předpokladům vzdálí. Z toho pak vyplývá úspěch nebo ekonomické selhání státu. Tragickým příkladem je Venezuela, demokracie a demokratické volby vedly téměř k úplnému odbourání soukromého vlastnictví a svobody obchodu – následkem je ekonomický kolaps státu. 
   Odhalující je srovnání Indie a Číny. Moderní Indie má sedmdesát let demokratický režim. Čína zažila v první půli tohoto období Maovu diktaturu a druhou polovinu vládli „liberální“ reformní komunisté. Výsledek? Od osmdesátých let začal čínský HDP na hlavu stoupat a nejenže předstihl, ale významně překročil indický HDP. Ukazuje to na vysoký stupeň ekonomické svobody v Číně a (nebo) na inteligentnější a pracovitější čínské obyvatelstvo.
   Na závěr se dá říci, nedůvěřujte ani demokracii ani diktatuře. Zasazujte se o radikální politickou decentralizaci.
     
      

Žádné komentáře: