Nadprodukce elit
V Evropské unii má střední školu téměř 90 % mladých a vysokoškolský diplom nějakého druhu kolem 50 % populačního segmentu 25-30 let. Vysokoškolský diplom ve skupině 55-64 let má pouze 16% lidí. Dostáváme se do bizarní situace, že lidi, kteří by v sedmdesátých letech neměli šanci projít střední školou, jsou dnes středoškolskými kantory. V USA v roce 1950 mířilo na vysokou školu 15 % středoškoláků, dnes je to 60 %. Pro tento posun není žádný logický důvod, často se argumentuje, že ekonomika se z industriální fáze dostala do fáze založené na znalostech a i u pásu je potřeba diplom. U pásu informátorů O2 máme vesměs pocit, že dobrá měšťanka z pětasedmdesátého by obstála lépe než dnešní VŠ. Na jedné straně panuje přesvědčení, že nový diplom zvýhodňuje absolventa oproti jeho předchůdcům, protože mu otvírá bránu do soudobé technologie a vědy, ale nikdo včetně samotného absolventa nebude polemizovat s názorem, že kvalita diplomu před třiceti čtyřiceti lety byla daleko vyšší než dnes. U fyziků a chemiků je to evidentní, ale neplatí to jen v exaktních vědách, ale i ve společenských oborech, komunistické školy byly schopny vyprodukovat filozofy, historiky atd., dnes jde pouze o diplomované absolventy fildy. Je to jeden z důsledků vzdělávací inflace, čím běžnější a dostupnější je diplom, tím klesá jeho hodnota ekonomická i symbolická. Co bylo kdysi výrazným rozlišovacím, znakem, se dnes vnímá jako minimální požadavek, až tak minimální, že kádrovák často zapomene ověřit, je-li pravdivý.
