barnier

Konfiskovaná demokracie

Po třech měsících úřadování včera padla francouzská vláda, v hlasování o nedůvěře se spojila pravice i levice, blok macronistů s částí republikánů neměl k vládnutí potřebnou parlamentní většinu a byl odkázán na toleranci opozice. Přes mediální obviňování RN Marine Le Penové o napomáhání politickému chaosu se v podstatě nic neděje, Macron může dalších osm měsíců lavírovat a podle libovůle měnit premiéry a pak podle zákona rozpustit parlament, Macron včera v noci oznámil, že velmi rychle designuje nového premiéra, samozřejmě ani slova o tom, že podá demisi on sám, jak by se v noblesnější politické společnosti očekávalo.  Bezprostředním důvodem pádu vlády nebyla rutinní nespokojenost levičáků, ale neschopnost premiéra najít minimální společnou řeč s Marine Le Penovou v rozpočtových záležitostech, když se jí v posledních dnech snažil trochu vyjít vstříc, napadali ho i socialisté z levicového tábora, že jedná s krajní pravicí. Ministerský předseda Barnier v pondělí informoval, že použije ústavního práva a bez parlamentního hlasování adoptuje rozpočet institucí sociálního zabezpečení, čímž vystavil vládu nebezpečí hlasování o důvěře. 

mir

Umírněný optimismus

S Trumpovou inaugurací můžeme konečně očekávat realizaci  mírového plánu na východní Ukrajině, ať už to bude přechodné řešení korejského  nebo kyperského formátu, válka skončí. Kupodivu i komentáře velkých mainstreamových média se nesou na vlnách umírněného optimismu, Putin až na česká média a Lipavského kancl se už dávno nezmiňuje v termínech diktátor a vrah, ale jako nepříjemný politik, s kterým se bude muset ještě řadu let nějak spolupracovat. V podtónu většiny komentářů se nikdy nezapomene na obnovení ruských energetických dodávek na Západ, ani nejštvavější proválečná média úplně nezapomněla na problém drahé energie, který dusí evropský průmysl, samozřejmě až na Česko, Fialovým hlavním politickým hitem je slogan o energetické nezávislosti na Rusku.  

syrie idlib

Černá můra v Aleppu

V neděli ráno se snad otevřelo samotné peklo, na Telegramu koluje video s mladým fanatikem z islámistické teroristické organizace Hayat Tahrir al-Sham, jak v Aleppu páčí vánoční strom. Islámističtí radikálové jsou přímo sponzorováni penězi USA a nepřímo EU. Ve středu 27. listopadu jednotky tzv. Svobodné syrské armády a radikálních islámistů Hayat Tahrir al-Sham zahájily frontální útok proti milionovému městu Aleppu. Výchozí základnou jejich nástupu bylo hlavní město islámistů Idlib a bohužel ani syrské vedení, ani Rusko a Írán nezachytily koncentraci teroristických sil na severu. Odhaduje se, že idlibští radikálové a proturecké proxy síly disponují 40 tisíci bojovníky a dostatečným vojenským materiálem. Jejich tradiční taktikou je rychlý útok v malých skupinách. Do ruk teroru rychle padlo tisícileté město Aleppo i slavná citadela z 12. století, která hrála tak důležitou roli v křížových výpravách, dodneška žije ve městě  velká křesťanská menšina, která může očekávat to nejhorší, její patriarchové jsou největšími stoupenci syrského prezidenta, v kterém vidí ochránce křesťanů. Syrská obrana se před nečekaným náporem teroru rozsypala, přitom aleppskou citadelu udržela syrská armáda i v 2016, kdy město ovládali povstalci. Trochu světla vnáší do dnešní tmy zpráva na ruském serveru Voenhronika, který se vyznačuje tím, že obvykle pozitivní záležitosti v poli vůbec nepovažuje za nutné zmiňovat, syrská armáda se vzpamatovala a během noci zpátky dobyla města Maardas, Kernaz, Morek a další na severu od důležitého města Hamá a vstoupila do města, teroristé neměli čas se ve městě opevnit a pravděpodobně je úplně opustili. Intenzívní ruské bombardování kolon islámistů v severní Sýrii zastavilo jejich postup a bylo psychologickou vzpruhou pro syrské jednotky.  

redlines

Zaokrouhlovací chyba

O českých ministrech včetně prvního se občas spekuluje, že jedou v žoldu amerických tajných nebo netajných služeb, jejich jidášský groš nemusí být přímo v dolarech, ale v příslibech příštích rozkoší různého formátu, o čemž se ví, že je to nejsilnějším motorem jakéhokoliv zločinu. Tito ministři vtáhli stát do vleku nejobskurnějších služeb anglosaského neoliberalismu, ovšem i v samotné USA se  cítí potřeba separace politického systému od vlivů těchto služeb a ideologií.  V The American Conservative se bývalý speciální asistent prezidenta Reagana Doug Bandow pozastavuje nad nebetyčnou hloupostí české vlády: "Český ministr zahraničí Lipavský pojmenoval úder hypersonickou raketou "eskalačním krokem a pokusem ruského diktátora vyděsit ukrajinské a evropské obyvatelstvo. Lipavský řekl, že Praha nebude omezovat použití svých zbraní, které dala Ukrajině, ovšem Amerika a další evropské státy to už začaly dělat. Česko je zaokrouhlovací chybou evropské bezpečnosti. Pokud se to nebude dobře vyvíjet, a Putinova vláda snížila oficiální práh pro použití jaderných zbraní, nikoliv Česká republika, ale USA budou bojovat s ruským medvědem." Jednoduše Werichovými slovy "blb v úřadě."   

elon musk sacharov

Mainstreamový nepřítel number one

Nemusí se nám zamlouvat  diktát politice i ekonomice a bilionářská nadřazenost nebo technologická paranoia, vlastnosti, které jsou  z podstaty věci vlastní kastě lidí, kteří jsou nejbohatší na světě. Ovšem dík bůhví čemu Elon Musk se z kasty Sorosů a Gatesů vymyká, je sympatický všem kromě zbytnělého západního mainstreamu a to ho dělá ještě sympatičtějším. Je vyznavačem přirozených lidských hodnot, i když spoustu dětí nemá s laborantkami, ale z laboratorního procesu, roubovat čipy do mozku taky nestojí v biblických pravidlech, města zaplněná elektrickými auty bez řidičů vyvolají husí kůži atd. Musk je megalomanský v překračování limit a v pocitu neomezených možností člověka, v zásadě ani tyto fantazie nejsou nesympatické, protože lidstvo musí občas snít a Muskovy fantazie jsou druhým dílem  verneovek, o nichž už víme, že odezní samy od sebe, protože je zablokují fyzikální principy.

merz

Občane sbal si nejnutnější

V německé politické kombinační hře, kterou naivní nazývají demokracií, je i bez voleb jasné, že příští kancléřský žolík padne do rukou  předsedovi lidovců (CDU) Merzovi, pokud se v této straně nezvrávorají zdravé síly a ještě před únorovými volbami ho nesvrhnou. S kým bude vládnout, protože je jasné, že lidovci nedostanou parlamentní většinu? Kromě ksindlu AfD, jak tuto stranu nazývá, povládne s kýmkoliv to bude numericky možné, partajní programová hatmatilka se nebude zkoumat. Pokud by byla ještě ve hře nějaká pravicová politika a skutečný politický boj, pak po odstoupení liberálů FDP z vládní koalice by pravice mohla pohodlně rok pokračovat ve vládnutí, Merz by ovšem musel novou vládu dojednat s AfD, tento údajný pravičák dává přednost handlům se Zelenými a dědici SED. Merz by s podporou AfD mohl rychle vyřešit velmi tíživý problém ilegální imigrace do země, místo toho dojednává v zákulisí obrysy příští koalice s SPD ještě před konáním nových voleb.

lipavsky

Parametry trapného

Těžko říct co před lety vyplodilo  pirátskou stranu a stejně  obtížně se najde důvod jmenování Lipavského do tak důležitého rezortu a proč vůbec nezmizel v politickém propadlišti spolu s Bartošem, koncentrace na tělocvik místo politiky by evidentně prospěla jeho vzhledu i české zahraniční politice. O tom že Lipavský nemá předpoklady pro zahraniční politiku málokdo v Čechách pochybuje, samozřejmě i bez předpokladů se dá zastávat jakákoliv funkce pokud dotyčný nepřekračuje zvyklostní meze a drží se přirozených pravidel, které se u funkce předpokládají. Jen ministr vysokých kvalit si může dovolit vybočit z rámce daného a měnit ministerské agendy ke svému obrazu. Např. důvody proč dnes dovážíme víc než polovinu potravinové spotřeby a české zemědělství se rozkládá je třeba hledat v nekompetentním počínání Palase, Gandaloviče a podobných v rezortu. Těžko dohlédnout k čemu nás dovede několikaleté vedení zahraniční politiky Lipavským.

merkelova memoire

Paměti staré kancléřky

26. listopadu oficiálně představí v Berlíně Angela Merkelová 736stránkovou knihu životních memoárů, kterou nazvala Freiheit. 99milionovou zálohou za paměti po zásluze přetrumfla většinu plytkých  mediálních hvězd současného světa. Z fakt a zákulisních postřehů, které popisuje, bude lidstvo čerpat i v budoucnosti, málokdo byl tak dlouhou dobu v centru dění. Nezvyklý pro knižní průmysl je i postup, který kancléřka a její spoluautorka zvolily, obešly se bez literárních agentů a služeb ghostwriterů, novinářů nebo historiků. Podle úryvků a spousty komentářů, které se v médiích okamžitě vyrojily, kancléřka popisuje zajímavá čtivá fakta, ale nezdá, že by se dokázala od nich odpoutat a v nějaké kapitole to všechno syntetizovat do filozofického nadhledu, který by mohl být pro lidstvo poučnější než spousty psychologických postřehů, když už netoužila stát se novým Spenglerem, aspoň něco ve stylu Emila Ludwiga. Je urážlivé pro bývalou kancléřku i pro zdravý rozum, že některá rádoby seriózní média píší, že Merkelová může být v prodeji memoárů úspěšnější než princ Harry a Britney Spears.

rs26

Ruská odpověď

Na nebezpečnou americkou válečnou provokaci, aplaudovanou trabanty typu Lipavský, Borell atd. následovala rychlá ruská odpověď, západní média informovala, že poprvé v ukrajinské válce Rusi vystřelili mezikontinentální balistickou střelu. Le Figaro lamentuje nad kremelskou eskalací války, přitom tyto kdysi pravicové noviny nedělají roky nic jiného než štvou proti Rusům a Ukrajinu by vyzbrojily i jadernými zbraněmi.  Impozantním způsobem vyslalo Rusko z polygonu Kapustin Jar v astracháňské oblasti balistickou střelu do oblasti Dněpru, pravděpodobně jako varování, tentokrát bez atomové hlavice, střelu doprovázelo sedm řízených střel Kh-101 vypálených ze strategických bombardérů TU-95MS z voroněžské oblasti. Podle některých informací se mohlo jednat o balistickou střelu Rs-26 s menším doletem než má mezikontinentální balistická střela (5500 km). Pokud by se jednalo o mezikontinentální balistickou střelu, podle dohod by mělo Rusko povinnost to oznámit USA 24 hodin předem.  Ruská odpověď následovala poté, co Kyjev vypustil na Rusko americké a britské rakety dlouhého doletu a poté, co Bidenova administrativa povolila dodávky protipěchotních min na Ukrajinu. Podle ukrajinských oficiálních informací, určených pro mentálně postižený typ západních médií a české televize, bylo v Dněpropetrovsku poškozeno rehabilitační centrum pro handicapované, dva lidé zraněni.

atacms

Atomová válka preferovatelná

Tucker Carlson dnes twittoval: "Permanentní Washington preferuje nukleární válku před Donaldem Trumpem." Biden povolil Zelenskému útočit raketami ATACMS do hloubky Ruska, jejich dostřel je asi 300 km. Svět na hranu nukleární války neposunul senilní stařec v Bílém domě, ale americký deep state, který drží v USA skutečné otěže moci. Tato obludná hegemonní struktura vládnoucí v západním světě se opírá o obrovské finanční a ekonomické impérium a vojensko-průmyslový komplex, mír na Ukrajině není v zájmu této struktury. Představa Trumpa v Bílém domě a tentokrát neomezovaného protagonisty deep state v institucionálních strukturách, je stejně nepřijatelná jako konec války na Ukrajině. Bidenovo rozhodnutí je evidentně v rozporu s proklamovanou politikou příštího prezidenta, přitom v USA tradičně dosluhující prezident nejde proti záměrům nového prezidenta a v tomto případě dokonce postaví příštího prezidenta před potenciální jaderný konflikt. Cesta k míru na Ukrajině bude delší a nesmírně krvavá. Sorosův syn a dědic jeho "demokratického" impéria napsal ve Wall Street Journal: "This is great news", odpověděl mu Trump junior: "Vojenský komplex si chce pojistit, že před tím než otec dostane možnost vyjednat mír a zachránit životy, vypukne třetí světová válka.. Deep state si chce zabezpečit miliardy dolarů. K čertu s lidskými životy..." Pro Sorose juniora je potenciální jaderná války dobrou zprávou, proč je však dobrou zprávou poslední krok před jadernou propastí i pro evropskounijní luzu a její české konfidenty Lipavský a spol. Kromě toho, že jsou součástí deep state k tomu přistupuje specificky evropská zkušenost. Vinu na ukrajinské válce nese NATO a její unijní přisluhovači a kolaboranti, konkrétně jsou viníky smrtí statisíců Ukrajinců a Rusů a v míru by se tento fakt rychle odkryl a hrozil by jim postih stejný jako nacistickým pohlavárům po válce, proto udělají všechno, aby eskalovali konflikt do nejzazší polohy.

porodnost

Boj o dítě

Civilizovaný svět zápasí s neudržitelnou hladinou porodnosti, v některých zemích jde už o populační zhroucení, import lidského materiálu z jiných kontinentů vede ke všemu možnému kromě obnovení udržitelného stavu porodnosti. Francie byla považována za jedinou evropskou zemi s porodností na hranici udržitelného populačního stavu, ale od roku 2010 i zde klesá porodnost a dnes už i zde velmi slabých 1,68 dítěte na ženu. Ve Frontpopulaire se problémem zabývá profesor Julien Damon, který řadu let pracoval ve výzkumném oddělení  úřadu rodinných podpor. Podle profesora  finanční podpory na dítě nemohou vysvětlit evoluci porodnosti. Největší příspěvky na děti poskytuje Maďarsko a jižní Korea, Maďarsko s jistým pozitivním dopadem na celkovou porodnost, ale v Koreji úplně bez efektu, 0,78 dítěte na ženu je světovým rekordem ve vymírání. Podle profesora jistý pozitivní efekt na porodnost prokázala francouzská politika podpory sladění profesionálního a rodinného života ženy, zdá se, že většina moderních žen není ochotna vyměnit profesionální kariéru za rodinnou. Procento HDP věnované na dostupné bydlení pro mladé od 2010 permanentně klesá, ovšem podle profesorových korelací to na porodnost nemá velký vliv, navíc období baby-boom se pozorovala v letech velkých bytových problémů. Severské země s dostupným bydlením pro mladé se nevyznačují velkou natalitou. Profesor uvádí další přímé a nepřímé materiální podpory porodnosti, jako je posílení infrastruktury pro přijetí prvního dítěte, profesionální vyrovnání muž-žena atd., ovšem pochybuje o významnějším vlivu těchto faktorů na růst porodnosti.

praevropa

Indoevropská fantazie

Občas má smysl si znovu ujasnit, co kromě geografie evropské země vůbec spojuje. Jaké hlubší spříznění, pokud existuje, se dá najít v době bez paměti, která má sklon hanobit své minulé velikány. Publicista Pierluigi Locchi je specialistou institucionální komunikace, v článku na stránkách francouzského institutu Iliade vsazuje Evropu do historicky hlubšího rámce než je zvykem. Evropské kořeny jdou hluboko do historie, povědomí o prastarém spojení mezi evropskými národy je něčím velmi novým.

tom krebs

Disneyland místo fabriky

Německý ekonom a profesor makroekonomie na univerzitě v Mannheimu Tom Krebs v hovoru s Berliner Zeitung tvrdí, že pokud se v Německu něco nezmění, zemi se místo průmyslová brzo začne říkat turistická země. Německé hospodářství je v krizi, sankcemi proti Rusku ztratila země rozhodující konkurenční výhodu a energetická politika, jak ji vláda praktikuje, je pro ekonomiku i obyvatele velkou zátěží. Politická rozhodovací centra nesou za krizi velkou zodpovědnost. Vládní propaganda tvrdí, že energetická krize je zažehnána, což je falešné tvrzení, německá ekonomika trpí důsledky špatně řešené energetické krize. Ekonomika vstoupila do pásma recese a vláda není schopna reagovat nebo ještě situaci zhoršuje nesmyslnými hádkami, jako je např. zákon o topení.

despota biomoc

Nihilistický džihád

Ukrajinský konflikt je na prvním místě jednou z velkých bitev, kterou vede anglosaské impérium za nadvládu nad světem, odtud plyne brutalita a nebezpečí jaderné eskalace. NATO a američtí vazalové v Unii využily etnických třenic v hranicích historického Ruska a vyvolaly tuto před pár lety nepředstavitelnou a krutou válku. Impérium a jeho ideologie jsou v jistém aspektu totožné, impérium když ztratí oporu v ideologii, rozsype se, jak jsme kdysi byli svědky. Jak se přetváří impérium, mění se i ideologie, z vznosné ideologie osvobození člověka Marxových raných spisů, jsme dostali byrokratickou diktaturu s bilakovským ideologickým modelem. Americká úžasná ideologie silného svobodného muže dobyvatele západu a neúnavného podnikatele se transformovala do globalistické ideologie finančního kapitalismu a osvobození pudů v nás. Svobodný člověk tvůrce svého osudu se z dějin vypařil. Podstatou anglosaského globalismu je homogenizace planety a destrukce kulturních identit a národů, aby se mohl nastolit pax americana neboli disneylandizace všeho: zredukovat národní kulturní variabilitu na hysterizující a infantilní břečku, kde maskovaná vykleštěná sexualita pohltí mentální energii individua.  Všechno by to bylo nesmyslné delirium, kdybychom to každý den na vlastní oči neviděli kolem sebe, v západních médiích tato ideologie triumfuje. Pomalu tento svět pohlcuje i český prostor, co se stane s  kulturou, která se chápe jako "užívat si" se můžeme  dozvědět např. od tvůrců kultury v některých článcích v časopise naší první scény.

trump evropska unie

Noční můra

Kam se bude ubírat politika nového amerického prezidenta lze dedukovat ze vzkazu jeho  syna Donalda Zelenskému na sociálních sítích: "Za 38 dní ztratíte své kapesné", a protože Trump junior má k otci velmi blízko, výrok nebude moc daleko od reality. Sám Trump vyloučil, že by do nové administrativy přizval zaryté rusofoby Pompea a Nikki Haley, potvrdilo se, že v Trumpově minulé prezidentské periodě šlo o úlitbu neokonzervativcům v Republikánské straně. Trump zveřejnil osmibodový plán eliminace deep state, který sabotoval jeho minulé vládnutí, plán  má vrátit moc zpátky do rukou amerického lidu, Trump má tentokrát dostatečnou podporu v republikány ovládaném Kongresu, aby plán prosadil. V likvidaci deep state bude Trump jednat agresívně, propustí všechny s mainstreamem kolaborující byrokraty a zkorumpované aparátčíky z orgánů národní bezpečnosti, zreformuje justici, odtajní dokumenty kompromitující zkorumpované byrokraty deep state a vyčistí washingtonské bahno, řekl, že nic nebude ani odpuštěno, ani zapomenuto.  Trump zamýšlí prosadit revoluční změnu v americkém parlamentním systému, navrhne ústavní doplněk, kterým se omezí počet volebních období členů Kongresu.

trump putin

Co bude s Ukrajinou?

Nikdo nepochybuje, že s Trumpem přichází změna v americké ukrajinské politice, ovšem v Evropské unii chápou svět jako televizní přenos z jiné planety. Před dvěma dny odvolal německý kancléř ministra financí a šéfa liberálů Lindnera, který požadoval dodávat Ukrajině střely Taurus, kancléř to odmítl a navrhuje spíš symbolickou finanční pomoc tří miliard. Lindner, je nejslabším liberálním vůdcem od založení strany, který kdysi velmi sympatický jazýček na politických vahách dovedl do nevratného politického hrobu. Má velký podíl na ekonomické krizi v Německu a místo, aby se snažil najít cestu z krize, když už je ministrem financí, navrhuje eskalaci války. Ze spekulací kolem prvních kroků nového amerického prezidenta, je nejžhavější ukrajinská válka. Trump nebude žádnou formou kohabitovat ani s válkou na Blízkém výhodě, ani na Ukrajině. Bude mít v rukách všechny politické trumfy, za sebou má  republikány, kteří ovládli obě sněmovny. Bidenovo počínání bylo  často ideologicky podmíněno, jednal v zájmu světových financí, Trump je pragmatik, bude usilovat o ztlumení konfliktů v zájmů amerického lidu. V období svého prvního mandátu byl jediným americkým prezidentem, který nevyvolal válku. Byl architektem velmi úspěšné politiky na Blízkém východě, dojednal Abrahamské dohody, které oživily styky mezi Izraelem a arabskými zeměmi, bohužel se nedotkly palestinského lidu. Trump se určitě pokusí konflikt urovnat, nikdy nebyl stoupencem dvou států na území historické Palestiny, ale ani toto řešení nevylučoval.

usa 2024

Kdo prohrál?

Kdo v Americe vyhrál je jasné, ale kdo prohrál? Mediální papoušci mainstreamové politické korektnosti, elegantní skokani z Hollywoodu a Silicon Valley, televizní stanice po celém Západě, prohrál Fiala a jeho vláda, Leyenová a unijní váleční štváči. Potvrdilo se, že "polls" nemapují realitu, ale přání manipulátorů v mocenských centrech v pozadí, Trump porazil neoglobalistickou internacionálu od Washingtonu až po Pražský hrad, politickokorektní fašizoidní fronta  začíná korodovat. Evropská média pod tlakem nenávistné Komise nabízela tragický způsob podání informace, propagandu proti Trumpovi vedly i noviny tzv. umírněné pravice jako Figaro a Il Giornale.  Ti kdo vyhráli jsou pouze ve Státech, ti co prohráli drží až na výjimky moc všude jinde v západním světě a těžko budou maskovat politickou a antropologickou zuřivost. Prohráli všichni mezinárodní analytici, kteří místo aby zkoumali pohyby ve společnosti, byli zaujati větry Leyenové a Taylor Swiftové. Prohráli bez výjimky všichni držitelé Oscarů, falešných Nobelových cen, komparzisté Národních divadel a spisovatelé románů, které je zbytečné číst, prohráli vlajkonoši politické korektnosti a kulturní inovátoři. A samozřejmě influenceři placení tajnými službami,  prokázalo se, že maskovaná propaganda Sorosovců, tajných agentur a Evropské komise je k ničemu.  Ztratili i konzervativci toho, co nestojí za zachování, tj. elitní lidi na nic. Ekologický taliban prohrál, paradoxně jeden z Trumpových nejbližších je největším výrobcem elektromobilů na světě. Prohráli ti, co nás bombardují frázemi o tom, jak je demokracie dobrá, když právě oni vyhrávají. 

usa

Polarizace

V Americe bylo v minulosti velké procento voličů tradičně spjato s republikány nebo s demokraty a svoji politickou orientaci volič málokdy měnil, přesto vždycky vládla národní jednota. V Kongresu vítězil nadstranický národní zájem, např. Reagan mohl aplikovat novou konzervativní politiku i s demokratickým Kongresem. Amerika v minulosti zažívala dramatické volby, např. Kennedy-Nixon, ale k žádné politické nesmiřitelné polarizaci po volbách nedošlo. Obě strany měly tendence k moderaci a k neideologickému technokratickému kompromisu, vyhnout se společenské polarizaci bylo zadáním politiky. Obě politické strany byly širokými politickými platformami různých nehomogenních ideových směrů, u demokratů od jižanských rasistů až ke stoupencům New Deal, u republikánu od ekonomických liberálů podporujících malý byznys až pro skupiny favorizující velké firmy, tradičně západní republikánské křídlo šlo spíš nalevo. Tento typ politického boje byl velmi málo ideologický, hlas voliče byl ovlivněn jeho tradiční identitou, často i rodinnou tradicí, např. Irové a Češi v Texasu tradičně volili demokraty, jiní přistěhovalci republikány. Tato politická náklonnost nebyla ideologická, zakládala se na shodě v řadě tenkrát důležitých otázek.

trump harris

Americká perestrojka

Jak známo, po analýzách, odhadech a propočtech málo přehledného druhu, vítěze amerických voleb ohlašují velká média. V mediálně mocenském filtru se jaksi ztratí voličova vůle, zůstane jenom psychologická fikce, která vybudí radost v duši, že žije v demokratickém systému. Americký mocenský systém se evidentně nachází ve velmi nestabilní poloze a nemůže si dovolit vstoupit do oblasti nečitelného rizika, kterým by bylo Trumpovo vítězství. Systém musí nasadit i velmi nízké prostředky, aby toto riziko eliminoval. Velká média detailně popisují scénáře, kterým přikládají velký význam, ale které zdaleka nejsou hodny tak významné události. Např. v Reuters meditují nad Trumpovým prohlášením, že doufá, že bude mít dost hlasů, aby se proklamoval vítězem už Election Day (5.11.), podle tiskové agentury je to břitva do tváře Harrisové. Harrisová odpověděla jinému velkému médiu ABC, že demokratický štáb je na to k čertu dobře připraven, dobře sledují všechny Trumpovy manipulace s americkým lidem. Aktivisté demokratické strany jsou připraveni zaplavit sociální média vlnami zpráv negujících Trumpovo vyhlášení, říkají vysocí činovníci Národního výboru demokratické strany. Reuters banální Trumpovo prohlášení doprovází řadou nerelevantních informací, co kdy v minulosti řekl, udělal nebo zamýšlel  udělat, režii voleb evidentně převzala velká média, která mají o vítězi jasno.

jeff bezos

Mea culpa

Liz Cheneyová zdědila po svém otci válečnickou náturu americké elitní fazóny, z amerického pohodlí organizovat zabíjení po celém světě. V Bushově štábu byl viceprezident Dick Cheney hlavním jestřábem, který potencoval iráckou válku, důsledkem byl na ruinách rozvráceného státu Islámský stát a statisíce nevinných mrtvých, americké zločince nikdy nikdo nebude soudit. Republikánka Liz Cheneyová patří k nejhorší odrůdě neocon, ale kupodivu je velkým předvolebním koněm demokratické kandidátky Harrisové, americké noviny a sociální sítě jsou zavaleny litaniemi nesmyslů, kterými obě dvě bombardují kandidáta Trumpa. Ve čtvrtek kolovala americkými médii velká zpráva novináře CNN Jonaha Goldberga, že Trump nechá Cheneyovou popravit. K informaci CNN se vyjádřil v médiích kdekdo, Harrisová se objevila společně s Cheneyovou a  vyjádřily si solidaritu, dojemně doplňovali hollywoodští herci a generální prokurátor Arizony zahájil vyšetřování. Cheneyová věděla, co Trump skutečně řekl, ale zneužila mediálního prostoru a Trumpa pošpinila: "Vidíte jak diktátoři ničí celé národy, vyhrožují popravou těm, kteří proti nim vystupují, nemůžeme svěřit náš stát někomu tak mstivému a krutému, stane se tyranem.."

gruzie volby

Geneticky modifikované kritické myšlení

Gruzínské volby vyvolaly v západním unifikovaném mainstreamu  velkou kontraversi, zabývat se tím, co kdo o volbách v mainstreamu řekl nebo neřekl, je samozřejmě zbytečné, opakuje se to vždy, když nějaká země prokáže trochu víc odvahy než na co je unifikovaná liberální mašina zvyklá. Západní tajné i netajné struktury podplatily a zkorumpovaly v této zemi, kdo se dal, kdo se nedal, toho vydírají, podobně jako v  Maďarsku, na Slovensku, v Moldávii, verbalizace volebního výsledku téměř totožná, za vším stojí Rusko. Západní perverzní politiku i opticky dobře inkarnuje Blinken, za zdánlivě asketickou maskou se skrývají orgie lži a prostituce fakt, západní kohorty dohlížitelů na žádné podstatné nesrovnalosti ve volbách  nepřišly a volby na amerických elektronických mašinách organizovala americká firma, což pro Blinkena není rozhodující, tento inkvizitor naznačil světu, že trest přijde. Gruzínský sen vyhrál volby s téměř 54% a má většinu v parlamentě, nicméně Blinkenův tiskový mluvčí Miller prohlásil: "Neustále vyzýváme gruzínskou vládu, aby upustila od svých antidemokratických aktivit a vrátila zemi na euroatlantickou cestu, jestli nezmění kurs, nevylučujeme další.." Blinken a evropskounijní klika mají velmi specifické představy o demokratických mechanismech, je reálné, že podporou opozice, která prohrála na celé čáře, vyvolají v zemi občanskou válku. Borell vyzývá k dialogu, má na mysli podobný typ dialogu jako ve východoněmeckých spolkových zemích, kde vítězná strana nemá nárok ani na místo v předsednictvích zemských sněmů.

luis fernandez

Vrstvy demokratické čokolády

Žijeme v epoše unifikovaného kolektivního Západu, ve světě politické fikce a pseudokultury s řadou dobře popsaných negativních doprovodných fenoménů, které potenciálně rozloží celou západní civilizaci. V povrchním čtení můžeme vidět důvod toho stavu v relativně snadném konzumu, který už definičně postrádá kvalitu a hlavně v nedostatku skutečné práce, která vše posvěcuje a která koriguje úchylky a vrací život člověka i společnosti do normálu. Často se důvod tohoto vývoje přisuzuje digitální revoluci a s ní spojené inflační informační explozi, i to je možné, ale též je možné, že tyto teorie jsou součástí politické fikce nebo kulturního příběhu o vrcholné vývojové etapě člověka sebetvořitele. Existují přece velké společenské složky, které z mnoha důvodů jsou velmi málo dotčené informační explozí, ale stejně jako ostatní, jsou zajatci fiktivního světa doby.

mmf

Zvýšit produktivitu práce

Šéfka MMF Kristalina Georgievová prohlásila, že EU se přestala ekonomicky vyvíjet a potřebuje hluboké reformy. Jak známo vzkřísit mrtvolu se zatím podařilo jen Kristovi, EU se asi ekonomicky už nezvrávorá, ale nic není ztraceno, entusiasmus evroopskounijní mládeže vzkřísil politickou mrtvolu Leyenovou. Západní společnost geneticky mutovala do systému finanční postdemokracie a k tomu se v Evropě přidala kontrakce blahobytu, občanských práv a ztráta tradičních parametrů, bez nichž nebyl možný život ani v obdobích socialismu. Bruselská mocenská klika se domnívá, že Orwellem popsané nahrazení starého jazyka cool terms v kombinaci s lžipravdou stačí, aby bylo všechno v pořádku. Není tomu tak. Americká část západního světa se pomalu vrací k tradičním parametrům produktivní ekonomiky, ale Hexe v Bruselu a její věrní setrvávají na starých dogmatech a infantilně nás vábí ke společné sebevraždě. Zdálo se, že lidová nevolnost z bruselských mocných smete tuto kastu a v evropských volbách zvítězí vlastenecké síly, i když síla zdravých politických sil narostla, lžipravda je natolik silná, že si udržela moc, občas i podvodem.

brics

Nadějné perspektivy

Summitu Brics v Kazani se účastní 33 zemí, z toho 24 na úrovní nejvyšších představitelů, poslední den summitu je naplánováno setkání  ruského prezidenta s generálním tajemníkem OSN Gutterezem, tedy nejenže žádná izolace ruského prezidenta neexistuje, ale právě naopak, jeho západní ostrakizace dodává každému setkání, kterého se účastní, zvláštní závažnost a přitahuje jako magnet pozornost celého světa. Britský Telegraph se ptá, jak to dopadlo s ruskou izolací? Británie a celý Západ utratily miliardy za pomoc Kyjevu a za sankce, a na březích Volhy v Kazani se koná summit, který je diplomatickým převratem Vladimíra Putina. Nejenže není žádným mezinárodním vyvrhelem, ale předsedá summitu bloku Brics, tj. polovina obyvatel planety a 30% planetárního HDP. Účast čínského prezidenta a indického ministerského předsedy a dalších svědčí o závážnosti summitu, blok Brics se stále víc vyhraňuje jako protiváha západního světa. Putin dokazuje, že zdaleka není ve světě izolován, ale nejen to, kazaňský summit se koná paralelně s výročním zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnové fondu a je zřejmě, že autorita těchto a jiných západních ekonomických institucí ve světě klesá. Ekonomické a demografické těžiště světa se přesouvá na východ. Neuspěly žádné pokusy oslabit ruskou ekonomiku, taky proto, že většina zemí pokračuje v obchodu s Ruskem. Putin se snaží rozrušit hegemonii amerického ministerstva financí budováním alternativního systému finančních transakcí. Naději pro Západ vidí kometátor Telegraphu v tom, že Brics zahrnuje málo pravděpodobné spojence, kteří těžce mohou  najít společnou řeč. Jak se mohou dohodnout Čína s Indií, Egypt s Habeší nebo Saúdská Arábie s Íránem?

kisinev tirasopol

Skřípající demokratické zuby

V tzv. demokratických státech je nejvíc problematickou právě demokracie samotná, mocenské struktury těchto zemí si dnes už nemohou  dovolit riskovat ani náznak režimní změny. Pak ovšem nezbývá než podvod a ten se neděje jen v periferních zemích, např. v Česku předvolební Fialův podvod s podivným typem koalicí, ve Francii rozsáhlý volební podvod v druhém kole parlamentních voleb, obludné volební machinace v USA, na některých místech se tam už hlasuje o příštím prezidentovi. V Durynsku se proti politické alternativě spojí křesťanská demokracie s ortodoxní komunistkou, nebylo to možné ani po převratu v 1948. Principem tohoto mechanismu, který samozřejmě není demokratický, je eliminace možné změny, kterou může skutečná demokratická volba přinést a která je zárukou jistého optimálního fungování systému.

trump vance

Fact checking

Známe to z údajně objektivních televizních debat, moderátorka napojena na nápovědu za kulisami koriguje chyby politických oponentů, nemusí to být jen nepřesné údaje, s úsměvem připomene dávno zapomenutý  výrok někoho z partaje, kterou vedení televize hodlá potopit. Na základě běžné faktické nepřesnosti se zpochybní politik a  strana nekonvenující mainstreamu. Samozřejmě televize "objektivně" dokáže, že stejným počtem upřesnila všechny strany v diskuzi. Christopher Lasch v jedné knize píše, že diskuze politických oponentů je smysluplná a přínosná i z faktických důvodů pouze tehdy, když si politici kladou vzájemně otázky a v čase, který hlídá automat, vysvětlí své postoje, televizní moderátoři jsou při politické debatě škodliví.

biden berlin

Bye bye

Včera v Berlíně dekoroval německý prezident amerického prezidenta Bidena nejvyšším státním vyznamenáním, od roku 1949 dostal toto německé vyznamenání pouze Bush senior. Jaké výjimečné zásluhy oproti Kennedymu, Reaganovi, Nixonovi  má válečný štváč vysokého kalibru, podezřelý z demolice klíčového plynovodu do Evropy, který  dovedl evropskou závislost na USA do zhoubného stupně. Pováleční američtí prezidenti přáli evropskému ekonomickému rozvoji, naopak Biden je strůjcem neparalelní destrukce evropské ekonomiky. Tento člověk způsobil německé ekonomice největší údery od světové války, Bidenovo zahraniční působení je tragické a pro celou Evropu absolutně škodlivé.  Bidenova bizarní subvenční politika vytvořila kolem USA ochrannou zónu bránící evropskému importu a vedla k masovému úprku firem z Německa do USA.  Dík Bidenovi mohl propuknout hrůzný vojenský konflikt na východní Ukrajině, který  skončí evropským fiaskem.  Z  nebezpečného západního tažení proti Rusku profituje zjevně pouze americké hospodářství.  Bez Bidenova svolení by nemohlo dojít ke zničení plynovodu z Ruska, což byl největší teroristický útok proti evropské infrastruktuře od světové války, bez levných ruských energetických dodávek nemá evropská ekonomika šanci obstát ve světové soutěži.

leyen meloni

Kamufláž

Od pondělka je unijní mediální svět u vytržení, z Itálie transferovali 16 ilegálních imigrantů do přechodného imigračního centra v Albánii, kde se posoudí jejich právo na pobyt v Evropě popř. odsun do mateřské země. V Bruselu se konal pod předsednictvím Leyenové mikro summit, kterého se zúčastnili lídři 11 zemí, které mají zájem na podobném outsourcingu imigračního influxu, jak se podařilo Meloniové dojednat s Albánií.  Plán imigračního přechodného centra v Albánii se zamlouvá i Leyenové, dánská premiérka plánuje zřídit podobně centrum v Kosovu, holandský premiér Schoof mluví o možnosti dojednat zřízení imigračního centra s Ugandou. Imigrace do Evropy z civilizačně odlišných oblastí ohrožuje evropskou podstatu a dnes po letech imigračních vln a ještě větší proimigrační propagandy se část evropských elit tváří, že našla řešení imigračního problému, druhá její část, např. španělští socialisté, odmítá i toto skromné řešení. Implicitně to odmítá i evropský soudní dvůr, který před pár dny vydal rozhodnutí, z kterého vyplývá, že každá afghánská žena má paušální právo na azyl v EU. Je symptomatické, že právě dnes má slyšení u palermského soudu v bunkru vězení Pagliarelli  Matteo Salvini v procesu, kde prokurátoři požadují 6 let vězení za zablokování španělské pašerácké lodi přístup do italského přístavu. Byl to jeden z posledních pokusů reálně řešit středozemní imigrační influx. Jedině důsledná blokáda Středozemního může zastavit tuto imigrační cestu, ale ještě předtím by se muselo změnit imigrační paradigma, dovoz levné pracovní síly do Evropy a nahrazení jejího obyvatelstva. 

ropa afrika

Zelená humanita

Britská labouristická vláda plánuje investovat 5 miliard do projektů "ukládání a zachycování CO2." Británii dovedlo uhlí do závratných ekonomických a mocenských výšin a dnes je centrálním bodem politiky nenávist k jeho derivátům. Projekty ukládání CO2 by měly být paralelní k procesu získávání tzv. modrého vodíku z metanu.  Dva projekty tohoto typu jsou již v provozu a dalších 76 naplánováno. Zavádění těchto projektů a jejich provozování je ekonomicky velmi ztrátové, vyžaduje velkou finanční injekci z veřejných rozpočtů. Británii se finance nedostávají, státní finance jdou deficitní a labouristický premiér rozhodl, že projekty se budou financovat z peněz, které byly původně určeny penzistům na drahé topení. Moderní levicová politika je až tak univerzálně pokroková, že zvažuje, co víc prospěje lidstvu: stařec nebo molekuly CO2.

hinton hopfield

Nobelova cena AI

Švédská akademie předeslala udělení Nobelovy ceny za fyziku poselstvím: "AI znamená velký pokrok, ale musí zůstat pod kontrolou." Nobelovu cenu dostali emeritní profesoři John Hopfield a Geoffrey Hinton. V 80letech přispěl Hopfield k rozvoji tzv. neuronových sítí, které na velkých datových množinách mají sebeučící kapacitu a v zjednodušené interpretaci simulují schopnost mozku. Hinton je považovaný za otce umělé inteligence, na bázi Hopfieldových výzkumů položil základy "strojového učení." Učení je založeno na hledání vzorců, které vyplynou z velkých datových množin předkládaných algoritmu, protože pouze na obrovských datech odkryje algoritmus nějaké vazby, pokrok ve vývoji AI byl možný pouze s nástupem superrychlých procesorů. Odkryté vazby předvídají, ale nevysvětlují, proč se věci dějí. Hinton opustil v  2023 Google s varováním, že ve vývoji AI existují rizika, při jejichž ignorování by AI mohla ovládnout naše životy.