bergoglio ratzinger hereze

Coming out

Ne moc valný termín, ale Andrea Cionci v LiberoQuotidiano tím nechápe odkrytí netradičních sexuálních snů, ale vyjevení pochyb o Bergogliově papežské misi. Hlavně proces jeho zvolení odporuje podle spousty výpovědí katolickým kánonům. Pokud tedy byla konkláve podvedena, pak je jasné, že duch svatý tam nebyl přítomen a koho si tam vybrali, nemůže být papežem, konsekventně je jím tedy dál Ratzinger, ať už chce nebo nechce. Rebelující kněží se v církvi vždycky vyskytovali, v minulosti to byli obvykle levicoví rebelové, pokrokáři, kteří oponovali tisícileté církevní doktríně. Za pontifikátu Františka je to úplně opačné, rebelují biskupové, mniši, kněží, kteří papeži a jeho věrným připomínají původní katolickou doktrínu, někteří neuznávají Ratzingerovu abdikaci.

        Mnozí tito ortodoxní církevní disidenti citují loni zesnulého primase belgické katolické církve kardinála Godfrieda Danneelse, který byl téměř až do smrti považován za hlavu církevních pokrokářů. Když dovedl procento katolíků ve své zemi k historickému minimu, osvítil ho duch svatý a odhodlal se k odvážnému gestu. Kardinál publikoval autobiografii v které píše, že existovala skupina ultraprogresívních kardinálů, ke které on sám patřil, která organizovala Bergogliův nástup na svatý stolec. Apoštolský zákon „Universi dominici gregis“ zakazuje kardinálské dohody před papežskou volbou, tj. před konkláve. Je zakázáno předem slibovat někomu hlas, dát něco za něco, někoho zavázat nějakou kompenzací k volbě apod. Pokud k něčemu takovému dojde, je volba neplatná a účastníci takové dohody jsou podle apoštolského zákona exkomunikováni z církve. Polský arcibiskup Jan Pavel Lenga prohlásil, že za papeže uznává Ratzigera, Františka považuje za heretika. Arcibiskup říká, že mnozí biskupové a kardinálové nemají hlubokou víru a nastoupili cestu zrady Kristova učení. Podobně texaský biskup René Henry Gracida neuznává Bergoglia za papeže, pochybuje o zákonném průběhu konkláve. V Itálii je to emeritní ferrarský biskup Luigi Negri. Podle známého palermského teologa Alessandra Minutella nejenže byl Ratzinger přinucen abdikovat, ale celé konkláve bylo předem zorganizováno. S Bergogliem se podle teologa otevřely brány neoluteránským a neoariánským herezím, papež František se podle teologa exkomunikoval automaticky sám. Řada vysokých církevních hodnostářů jako nedávno zesnulý teolog mons. Antonio Livi, benediktýn don Enrico Roalla atd. má podobný náhled. Mons. Livi se hodně zabýval situací dnešní církve, vycházel z Kristova slibu v evangeliích, že heretici v církvi nikdy nepřeváží, dnes je to taktak. Konečně Kristus mluvil planetárně, nezmiňoval Evropu, kde se heretici už církve zmocnili.
    Poslední významný coming out – don Henrico Bernasconi na serveru rivelazione-net: „Podle vyjádření kardinála Danneelse dedukuji, že papež Benedikt byl přinucen abdikovat a titíž tajně organizovali Bergogliovu volbu. Tato dnešní neocírkev favorizuje svobodné zednářství. Je tragické, že většina katolíků to ignoruje nebo je s tímto systémem srozuměna“. Brazilský kněz a doktor kanonického a civilního práva blízký papežské lateránské univerzitě don Paulo Renato Dornelles se vyjádřil: „Bergoglio není špatný papež, je to antipapež, vědomý šampion hereze a apostaze. Nekoná špatně, koná dobře vzhledem tomu, co reálně je. Byl zvolen ilegálním způsobem, aby zlikvidoval to poslední, co z katolického ještě zbylo. Dělá to zarputile a dobře, dík pokrytectví a konformismu mnohých biskupů a kněží, za spoluúčasti milionů katolických laiků.
     Podobný coming out obvykle sebou nese pro dotyčného vážné následky, z toho důvodů většina hodnostářů, kteří se k tomu odhodlali, je už v penzi a tedy relativně v bezpečí před Bergogliovou mstou. Pro činné teology to znamená konec jejich univerzitní kariéry, prostí kněží jsou jednoduše hierarchií ignorováni a na postup mohou zapomenout. Někteří jsou i exkomunikováni z církve a divinis a ztratí úplně všechno: faru, plat, reputaci. Jsou i případy skandalizování Bergogliovými pohůnky, vystavují se zesměšnění a veřejným urážkám všeho druhu. Diskuze v církvi samotné nad otázkami, které vznesl kardinál  Danneels je v této chvíli nemožná. Kněží a biskupové, kteří se něčeho takového odvážili, říkají, že neodešli z církve, ale církev odešla od nich.