Jak to dopadne?
Pokud existuje nějaká rychlá cesta k míru, pak Putin zvolil tu nejefektivnější cestu, delegace v přibližně stejném složení jako před třemi lety. Bude se pokračovat ve stejných agendách, které se tenkrát rozpracovaly a dohoda byla před podpisem. Ukrajinské matky by měly vytvořit tribunál, který by soudil západní politiky, kteří dohodu zbortili. Předseda vojensko-historické společnosti a autor učebnic dějepisu Vladimír Medinskij je nejlepší volbou na hlavního vyjednavače, neoplývá emocemi a za trochu suchopárnou fasádou se skrývají hluboké znalosti minulého. V Istanbulu se shromáždil celý natovský klan, ale pokud dojde k férovému jednání, Medinskij je argumentačně smete i se Zelenským. V západních médiích hysterie nahradila logiku, proč by měl vyjednávat Putin, jakoby stačilo ho o čemsi přesvědčit a věci nebo mír se dají do pohybu. Rusko dobře chápe, že proti němu vede Západ válku a ruské parametry míru jsou jasné už řadu let. Medinskij zná parametry stejně dobře jako Putin a psychologicky je na jednání s komedianty lépe vybaven než Putin.
Před lety Ukrajina podepsala Minské dohody, jejichž platnost měli garantovat Francie a Německo, ale vyjasnilo se, že šlo jen o lest, která dala Ukrajina čas na dozbrojení. Německo a Francie tenkrát využily minských jednání k speciálnímu bonusu, pokusili se rozbít rusko-běloruské spojenectví. K uzavření míru mezi válčícími stranami musí být splněny speciální podmínky, jedna ze stran je definitivně poražena nebo na obou stranách musí existovat politická vůle. Kyjevskému režimu evidentně nejde o dlouhodobý mír z jednoho prostého důvodu, na válce je existenčně závislý a mírová dohoda mu věští rychlý konec.
Problémem jednání bude rozdílná řeč obou stran, obě strany sice mluví rusky, ale žijí v různých světech. Ruská elita včetně Putina jsou technokraté řídící stát, vládní úředníci, právníci, kteří se jako profesionálové formovali za Brežněva, prošli rozpadem státu a museli organizovat jeho následnou obnovu. Kyjevská vláda a Zelenský jsou cirkusovým stanem v doslovném smyslu. Mediální osobnosti, političtí stratégové, komici, falešní hráči, podvodníci, kteří donedávna neměli se státem nic společného. Vyšli ze showbyznysu a žili život šedých schémat v polosvětě, který řídí zákony emocí.
Žádné komentáře:
Okomentovat