expanze

Civilizační expanze na Dálném východě 

V evropskounijním mainstreamu se tu a tam objevují informace, že americké univerzitní kádry mají kvůli Trumpově politice odcházet do Evropy. Macron pozval americký výzkum do Francie a vzápětí francouzské uni se silnou islamoidní stopou začaly zvát americké ideové souputníky. Někteří američtí výzkumníci z ideologizovaných oblastí jako je věda o klimatu, antropologie atd. se v tomto smyslu vyslovují, ale zatím s odchodem nespěchají a EU spíš berou jako poslední štaci, kde se pořád dá dobře prosperovat ideologizovanou vědou. Nosnější než tento druh informace jsou zprávy o hromadnějším návratu velikánů skutečné vědy do mateřské země - do Číny. Jejich odchod nemá s politikou nic do činění, odchází do země, v které vidí perspektivu a otvírá se jim prostor pro svobodné bádání. Velký matematik Yitang Zhang odešel do Číny, někde se dokonce píše, že z USA uprchl, protože je podezření, že by mu v tom zabránili, výzkumnému průměru v odchodech do EU nikdo bránit nebude. V Číně pro něj okamžitě vytvořili novou pozici - bude vedoucím Institutu pro pokročilá studia na univerzitě v Hongkongu. Yitang Zhang byl dlouhá léta profesorem na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Zhang je jedním z řady velmi významných vědců, kteří se po letech práce v USA vrací do vlasti. Huaxin Lin z Oregonské uni, Song Son z Kalifornské uni, manželé Chen Min a Shen Jie, kteří pracovali na Purdueově uni a mnoho dalších. Všichni vědci dostanou v Číně vlastní laboratoře a vysoké pozice i platy. V naší EU fantazii jde především o tyto materiální výhody, na něco jiného jsme už dávno zapomněli. Časy se mění v poněkud absurdním smyslu - to hlavní co vědci v Číně dostanou je absolutní akademická svoboda. 

       Práce 36letého profesora Sun Suna jsou velmi objevné od oblasti třídimenzionálních lékařských šetření až do oblasti počítačového vidění. Profesor Chuasin Lin pracuje v oblasti, kde se prolíná matematika s fyzikou, jeho práce ovlivnily základy kvantové mechaniky. V Šanghaji se stal profesorem nového Institutu matematiky a mezioborových disciplín, kde pracuje řada západních vědeckých hvězd. Profesor Chen Min pracuje na nové Univerzitě vědy a technologií ve Fujuanu, historie tohoto pracoviště se v EU musí číst jako zpráva o zázraku. Jeden z nejbohatších lidí v Číně Cao Dewang, který je prezidentem firmy na výrobu skla, vložil univerzitě do vínku 10 miliard dolarů. Univerzita přilákala věhlasná jména z USA, Evropy a Japonska, a nejen etnické Číňany. Agentura Xinhua píše, že jsou tam největší jména z celého světa např. i kapacity z Rakouska a Británie. Učiliště se zaměřuje na tři oblasti: umělý intelekt, nauka o člověku a o struktuře materiálů. Pracují tam kádry, které byly ozdobou pracovišť od Cambridge až po Imperial Tohoku v Tokiu. Do Číny nepřinesli jenom znalosti, ale i patenty. Emeritní profesor na baptistické uni v Hongkongu Jean-Pier Sebestan říká, že to vše pomáhá Číně předehnat USA a Evropu. Jeho vlastní CV je názornou ilustrací, řadu let pracoval ve Francii, při náhodné návštěvě Hongkongu mu nabídli pozici vedoucího katedry politologie a mezinárodních studií. V Evropské unii jsou takové pozice bez výjimky v rukách režimních přisluhovačů, věda není nutná.  
     V posledním čase se pozoruje na západních univerzitách nebývalý zájem o čínštinu. Zájem západní mládeže o studium v Číně je momentálně velmi vysoký, ale jeho vývoj má sinusoidální charakter - je to z důvodu obtížného jazyka a malé kapacity konkurovat čínské mládeži. Ovšem komu se podaří absolvovat čínštinu i studijní disciplínu, otvírají se mu možnosti v Číně i jinde ve světě.   
        Zóna zemí východní Asie nebo podle historického termínu Dálného východu v čele s Čínou se už nedá považovat pouze za oblast přechodného ekonomického růstu s perspektivou střídání štafety, ale jde o civilizační posun. Stejně jako se problémy zemí Evropské unie  nedají považovat za něco přechodného, ale zde jde o civilizační pád. O sedmnácti zemích Dálného východu (Čína, Japonsko, Korea, Indonésie, Malajsie atd.)  se někdy mluví jako o "bloku sino-civilizace", moderní vývojová expanze těchto zemí se vysvětluje sdílenými civilizačními rysy jako je societální organizace, politická filozofie, vzdělanostní preference a velmi blízká mentalita. Zdá se, že rozdílné politické systémy v těchto zemích jen minimálně ovlivňují civilizační expanzi. 
        Dva společné faktory tohoto civilizačního bloku jsou velmi rychle evidentní - role státu v organizaci společnosti a role vzdělání. Existuje evidentní kauzalita mezi civilizační expanzí a úrovní vzdělání. Nedokazují to jen země sino-bloku, ale i země EU, kde civilizační kolaps jde ruku v ruce s propadem vzdělanostní úrovně a ideologizací vzdělávacího systému. Ekonomika zemí Dálného východu prosperuje dík centrální roli státu - v čínském případě nám to česká média opentlí pro ně typicky snůškou pověr a lží, ale stát má ještě centrálnější roli např. v Japonsku a Koreji. Stát investuje do strategických sektorů, ale nechá dostatečný svobodný prostor privátní iniciativě a  je strážcem společenských hodnotových priorit. Stát identifikuje oblasti masívních investic tzv. smart city, které jsou iniciačním impulsem pro širší rozvoj. V jižní Koreji stát nastartoval impozantní průmyslovou osu - ocelářství, stavba lodí, automobilismus a umělá inteligence. V listopadu 2023 ministerstvo vědy oznámilo zvýšenou podporu pro dvanáct odvětví (polovodiče, baterie, AI atd) s vizí investičního plánu 421 miliard dolarů. Státní agentury v těchto zemích hrají zcela klíčovou roli v rozvoji  technologií.