turchin

Nadprodukce elit

V Evropské unii má střední školu téměř 90 % mladých a vysokoškolský diplom nějakého druhu kolem 50 % populačního segmentu 25-30 let. Vysokoškolský diplom ve skupině 55-64 let má pouze 16% lidí. Dostáváme se do bizarní situace, že lidi, kteří by v sedmdesátých letech neměli šanci projít střední školou, jsou dnes středoškolskými kantory. V USA v roce 1950 mířilo na vysokou školu 15 % středoškoláků, dnes je to 60 %. Pro tento posun není žádný logický důvod, často se argumentuje, že ekonomika se z industriální fáze dostala do fáze založené na znalostech a i u pásu je potřeba diplom. U pásu informátorů O2 máme vesměs pocit, že dobrá měšťanka z pětasedmdesátého  by obstála lépe než dnešní VŠ. Na jedné straně panuje přesvědčení, že nový diplom zvýhodňuje absolventa oproti jeho předchůdcům, protože mu otvírá bránu do soudobé technologie a vědy, ale nikdo včetně samotného absolventa nebude polemizovat s názorem, že  kvalita diplomu před třiceti čtyřiceti lety byla daleko vyšší než dnes. U fyziků a chemiků je to evidentní, ale neplatí to jen v exaktních vědách, ale i ve společenských oborech, komunistické školy byly schopny vyprodukovat filozofy, historiky atd., dnes jde pouze o diplomované absolventy fildy. Je to jeden z důsledků vzdělávací inflace, čím běžnější a dostupnější je diplom, tím klesá jeho hodnota ekonomická i symbolická. Co bylo kdysi výrazným rozlišovacím, znakem, se dnes vnímá jako minimální požadavek, až tak minimální, že kádrovák často zapomene ověřit, je-li pravdivý.

         Hnacím motorem studia byla touha po poznání, snaha dopracovat se k vyššímu společenskému statusu, dostat se za hranici materiálního nedostatku apod. Motivy studovat byly v každém případě dost silné, aby potencovaly k studijnímu vypětí, bez těchto motivů nutně klesá úroveň systému a ztrácí rozměr výlučnosti. Ekonomický efekt diplomu je minimální, dnes se vysokoškoláci běžně vyskytují v ordinérních  pracovních pozicích. Počty elitních pracovních míst, které vyžadují vysokoškolské vzdělání se moc nemění a zdaleka neodpovídají elitní nadprodukci. V silně korumpovaném prostředí, jako je české, kdy neexistuje spravedlivý a objektivní výběr na elitní místa, se místo elity zformovala pseudoelita, která se zmocnila médií, politiky a kultury.  Historicky bylo běžné, že elitní nadbytek vedl k frustraci těchto vrstev a politické nestabilitě vrcholící revolucí. Toto nebezpečí dnes nehrozí, protože naše doba je výjimečná tím, že je dobou bez vitality a morálky, které jsou k revoluci potřebné.
        Na téma propadu kvalit elit se píší rozsáhlé studie, ale dobře je nahradí i lidová intuice. Mluvit o nadprodukci elit nemá smysl v okamžiku, kdy vidíme, že pseudoelita má o historii jen velmi vágní pojem a není schopna dostatečně vyčerpávajícím způsobem koherentně argumentovat. K elitní disproporci nejvíc přispívají počty absolventů humánních oborů, o technické obory, které společnost potřebuje, není zájem. Společnost potřebuje instalatéry, zámečníky, inženýry atd., místo toho je dušena nadprodukcí polovzdělané lehce manipulovatelné elitní masy. "Demokratizace" vysokého školství, která po převratu 1989 byla vedena snahou adaptovat se na procesy probíhající desetiletí na Západě, snížila úroveň profesionálů ve všech odvětvích. Nepostřehli jsme, že šlo o úlitbu zhoubné západní ideologii. Dnes vidíme, že země, které nepraktikují tuto ideologii, dosahují skutečného pokroku. 
          Americký antropolog Peter Turchin přistupuje k historii výhradně metodami materiální analýzy, nezohledňuje vliv ideologií nebo náboženství. Shromáždil fakta o 700 společnostech v periodě desetitisíce let a popsal podobné vývojové aspekty všech společností: růst společenských nerovností; nadprodukce elit; snížení materiální úrovně většiny; exploze zadlužení. Našel podobné vývojové rysy ve středověké Francii, bolševickém Rusku i Americe 19. století. Ve všech lidských společnostech je v jistém vývojovém bodě podstatně víc uchazečů než je elitních míst. "K čemu je dobrý pozoruhodný vědecký pokrok a mimořádný technologický rozvoj, když úroveň většiny degraduje?"  Profesor Turchin vidí důvod univerzitního wokismu právě ve frustrující nadprodukci absolventů humánních oborů.