ukrajina rusko nato

Zpopelnění Evropy a jatka pokračují

Italský profesor Alessandro Orsini v Il Fatto Quotidiano píše, že komplex nadřazenosti brání Západu střízlivě hodnotit ukrajinskou válku. Ukrajině neplánuje Západ žádnou světlou budoucnost, pro západní země je pouhým nástrojem oslabení Ruska, nejen Ruska, ale celé Evropy. Podle profesora, ti kteří by rádi viděli ponížené Rusko, by měli pochopit, že nežijeme v roce 1939. V Rusku dnes existuje 6 600 atomových hlavic. "Žijeme v jaderném věku. Riziko nespočívá v ponížení Ruska, ale ve zpopelnění Evropy." Profesor se mýlí, u českého mocenského klanu nejde o komplex nadřazenosti, ale o IQ handicap. Profesor se ukrajinskou válkou detailně zabývá, v jiném článku píše o bugie (lžích) o ukrajinské ofenzívě. O úžasné ukrajinské ofenzívě se píše v New York Times s odvoláním na pentagonské zdroje, Kyjev měl už odhalit zranitelné body v ruské obranné linii, proto prý Zelenský twittoval, že rychle obsadí i Krym, podle Reznikova jde všechno podle plánu.

rusko turecko

Rusko Turecko v (ne)přátelském objetí

Geostrategická rovnováha mezi Ruskem a Tureckem není moc čitelná. Občas se rusko-turecké vztahy dostanou k bodu mrazu, jako bylo např. v roce 2015 po tureckém sestřelení ruského letadla nebo před dvěma týdny po propuštění pohlavárů Azova, ale neveřejnými komunikačními cestami se vztahy obou zemí rychle vrátí do normálu. Moc se ani neví o turecké strategické hlubině, tj. jaké jsou reálné meze tureckého vlivu a vojenská a ekonomická síla Turecka? V postsovětském turkofonním prostoru se velmi těžko odhaduje turecká síla, což paralelně znamená ruskou slabost. V Tatarstánu by spíš než obyvatelé, místní politici inklinovali k iridentismu a volili tureckou stranu, ale zde ruské centrum velmi striktně vymezilo politické limity této hry, pokud se chtějí podílet na moci, přiblížení k Turecku není tolerovatelné. Tatarská elita by preferovala chápání ruské státnosti jako impéria, které obsáhne spoustu národů, ale ani to není přípustné. V ruském pojetí národní identity je ruský národ jediným a jedinečným, definovaný kulturou, historií a především jazykem, ruský národ zahrnuje řadu etnik a Tataři jsou jedním z nich.

vagner trosev andrej

Nový komandant

Válka bez konce, každodenním efektem jsou stovky zabitých a stovky milionů zbrojařským magnátům. Další efekty nejsou až tak viditelné, ale stejně nebezpečné. Ukrajinci postoupili jenom minimálně a v některých oblastech se naopak daří Rusům, včera se jim podařil nečekaný kilometrový průlom blízko Doněcka, kde se nedařilo ani po půldruhém roce vojenské operace prorazit ukrajinská opevnění. Ukrajinské prameny uvádí, že Rusové  akumulovali na některých úsecích fronty obrovské síly a je reálný ruský protiútok směrem k Charkovu a Sumi. Dobrá rada amerických generálů Ukrajincům, než se prorvou přes minová pole k hlavní obranné linii Rusů, měli by šetřit munici artilerie, prý artilerie v této fázi boje není až tak nutná, píše o tom Washington Post.

ergogan pitin sapir

(až na výjimky)Bez spojenců

O ruský osud se dnes vede boj v zákopech na východní Ukrajině, a že se  už dávno Rusko nepoložilo, je nevysvětlitelný zázrak, má proti sobě všechny zbrojovky NATO a celý západní mainstreamový humbuk. Kromě lavírujícího Srbska, není na jeho straně žádná evropská země, žádné velké evropské médium. Až na pár výjimek, je to země bez spojenců. Pokud ovšem nebereme v potaz mladou bulharskou provozní hotelu před přístavní pevností v Larnace, která se za Putinovo vítězství každý den modlí, asi nebude vědět, že je na stejné metafyzické straně jako španělští národovci v El Manifiesto, stařec Gauland nebo pár uchýlených Čechů. Za velkého spojence Putina bude mainstream považovat i věhlasného francouzského ekonoma Jacques Sapira, tohoto ekonoma zajímá chování ruské ekonomiky v prostoru smrtonosných sankcích a každé tři měsíce publikuje vědeckou analýzu na dané téma. V pátek v Les-Crises v náročném matematicko-ekonomickém čtivu píše ekonom o posledním vývoji v ruské ekonomice, ruský materiální domácí produkt (bez služeb) narostl v posledních kvartálech o sedm procent, evropský mainstream z toho správně vyvozuje, že ekonom musí být putinovec.

valka ukrajina

Válka v neděli ráno

Země NATO subvencují válku a blokují jednání o míru na Ukrajině, USA a jejich satelity sází na totální porážku Ruska. Viděli jsme dojemné americké mediální komedie kolem zhrouceného obchodního centra v NY, dodneška to v národních kýčích komemorují a natáčí o tom hollywoodské paskvily, kdo a kdy bude pamatovat tisíce mladých mužů, kteří zahynuli nebo byli těžce raněni od minulého pondělí v rovinách východní Ukrajiny. Ukrajinská ofenzíva začala a kromě pár čtverečních kilometrů a obrovských lidských ztrát, Ukrajinci nic nezískali. Aspoň podle situace v poli dnes v deset ráno. Představu o válečném infernu si můžeme udělat z příspěvku vojenského korespondenta Sladkova na Telegramu: "Na Ukrajině se dnes říká, že Rusové se naučili bojovat, ale bylo to třeba? Rusko dobylo přece pevnost Marioupol. Ukrajinci se též nenaučili bojovat předevčírem, je to naše společná genetika. Uměli jsme to vždycky a neučila nás to Evropa. Pokud přepravíte Francouze, Španěla, Američana, Angličana na šturm ruských pozic pod Orechovem dnes ráno, vezmou nohy a zapomenou i na raněné."

fronta tatarskij

Z fronty

V Rusku jsou populárním informačním zdrojem z fronty články a videa vojenkorů, tj. válečných korespondentů, velmi často publikované na neoficiálních médiích a na Telegramu.  Odjakživa se tato žurnalistická kategorie těšila v Rusku velké prestiži, patřil mezi ně Paustovský, Simonov, Gajdar atd. 2. dubna zaranžovaný výbuch v petrohradském café zabil vojenkora Vladlena Tatarského a zranil 32 lidí, 10 z nich velmi vážně.  Dnes ráno oznámil na Telegramu mluvčí sledovatělnovo komitěta, že podezřelá z atentátu Darja Trepova byla zadržena. V kavárně na nábřeží probíhal umělecký večer bývalého doněckého opolčence, blogera, spisovatele a vojenkora Vladlena Tatarského. Darja Trepova Tatarskému během vystoupení darovala sošku, do níž pravděpodobně předtím ukryla výbušninu o síle 200 gramů TNT. Renomovaný žurnalista a vojenkor Alexandr Koc o Tatarském píše, že to byl rozporuplný člověk. Vzletné moralisty mohl odpuzovat fakt, že kdysi seděl za loupež v base. Lidé praxe a znalí reálií války si cenili jeho kvalit: tvrdá originální forma ironie, odvaha hraničící s lehkomyslností, jemná pronikavá mysl a fenomenální paměť. Pamatoval si jména všech lidí, které v životě potkal. Pozoruhodný byl jeho literární talent, za svého života napsal několik románů, v kterých se najdou detaily z jeho biografie. Jako první se přihlásil do přední linie a první rozpoznal význam dronů. Vysvětloval Rusům zač bojují, v tomto smyslu byl opravdovým politrukem. Každý večer s ironií mu vlastní ve svém programu na sociálních sítích vysvětloval obrovskému auditoriu situaci na frontách.  

thierry wolton cina

Dva diktátoři?

Historik komunismu Thierry Wolton publikoval řadu knih o historii současné epochy, v roce 2008 knihu "KGB u moci", "Systém Putin" atd. V evropském mainstreamu, aby vylepšili zdání vědeckosti, ho tu a tam používají jako odbornou kulisu. Problémem toho historika je poněkud statické a dogmatické chápání termínu, osmdesátá léta znamenala přece v Čechách jinou epochu než padesátá, pseudodemokratický paskvil macronovské epochy má daleko k demokracii šedesátých let. Jedním z motorů historie je tendence politických systémů degenerovat nebo se regenerovat, čínský politický systém regeneroval v úžasné dimensi a naopak americký a francouzský ve stejné dimensi degenerovaly. Francouzský historik, jako mnozí jiní, moc nerozlišuje mezi Mao Cetungovou Čínou a Brežněvovým SSSR a dnešní Čínou a Ruskem, domnívá se, že hlavním posláním těchto velmocí je boj s úžasným Západem.

xi jinping moskva

Výjimečná jednání

V pondělí odpoledne začnou v Moskvě třídenní jednání mezi čínským prezidentem Xi Jinpingem a jeho ruským protějškem Vladimírem Putinem. V pátek ráno, zveřejnění konkrétního termínu návštěvy vyvolalo velké mediální jiskření a spoustu intenzívních interpretací a analýz. Čína je rozhodujícím faktorem opory Ruska ve válce se Západem, jen velmi těžce je možné si představit, že bez všestranné čínské podpory by mohlo Rusko přežít ekonomickou a zbrojní válku se Západem. A jak je významná role osobnosti v dějinách, dobře to popsal Plechanov, bez Xi Jinpinga v čele strany a státu by čínská politika mohla mít jiný průběh. Čínská politika se zdaleka neřídí pragmatickými krátkodobými principy, jak jsme zvyklí na našem téměř Západě.  Na ikonách pěti apoštolů čínské komunistické strany mají dva původ v Moskvě, ruští bolševičtí komisaři trénovali ve dvacátých letech čínské vojenské velitele, spolu bojovali proti Japoncům a Kuomintangu,  v padesátých letech, před ideologickou roztržkou, SSSR pomáhal budovat Čínu. Dodneška se to čínské stranické kádry školí, nemusíme nad tím žasnout, je to totiž pravda. Komunističtí lídři mají dějinné povědomí v krvi a odtud se generují čínské sympatie k Rusku, nejde jen o surovinový egoismus, který straší v hlavě západním politrukům.

daily mail perm

Nezaměstnaní influenceři a regály v Permu

Strávit nelegální víkend v Permu na Urale je dnes pro Čecha větším zločinem než nelegální víkend v Monte Carlu v sedmdesátém sedmém. Tenkrát by regály marketů v Monte Carlu mohly Čecha svést, kdo by kdy řekl, že jednou to budou regály v Permu. Odtud vysvětlení hysterie evropskounijních vládců a důvod proč cestování na Ural je téměř kriminálním deliktem. Britská novinářka z Daily Mail si udělala výlet do Permu a žasla před regály v místních marketech. Postěžovala si, že dík válce na Ukrajině, britské supermarkety omezují nabídku vajec a zeleniny a navíc jsou tyto produkty čím dál dražší, zatímco v ruském provinčním městě regály praskají ve švech, a jak hrozné, dopočítala se ke zjištění, že tyto produkty jsou zde k platům cenově dostupnější než v Británii.

romain bessonet rusko

 (zajímavé)Dešifrování jednoho projevu

V hovoru na webovém kulturně politickém magazínu FrontPopulaire dešifruje specialista na ruský svět a tajemník "Aristotle Circle" filozof Romain Bessonet smysl a význam  projevu ruského prezidenta před Federálním shromážděním.

cest vira nato

Ne čest, ale víra

Ruský prezident včera v projevu načrtl národu velkou perspektivu, ale je otázkou, zdali se tam vůbec chce, např. moskevské zhýčkané mládeži, elitním vyvoleným a těm statisícům, kteří okupují emirátské turistické rezorty, v novinách se každodenně ve velkém inzerují další zajímavé destinace, ukrajinská bojiště tam neinzerují. Reálná ekonomika se celkem úspěšně nasměrovala tímto směrem budování států, ale na celé čáře selhala sféra, na níž lid nejvíc spoléhal, ruská generalita a škrabáci ministerstva obrany. Prezident celkem oprávněně včera v projevu konstatoval bezpáteřnost západní politiky, "chybí jím smysl pro čest.." Merkelová s Hollandem hanebnost své politiky vůbec neskrývají, bůhvíproč před pár měsíci v TV vyjevili, že v roce 2014 Putina Minskými dohodami záměrně podvedli, aby prý Ukrajina měla dost času se vyzbrojit a srazit lid Donbasu. Merkelová s Hollandem by měli na kolenou poprosit lid Donbasu o odpuštění. Putin se naivně domníval, že nějaká vyšší síla dovede Ukrajinu k akceptování donbaské autonomie. Ukázalo se, že vyšší síla typu Merkelová, Scholz, Holland, Macron je totéž co břečka. Nesčíslná jednání v Minsku, řada schůzek formátu čtyř na nejvyšší úrovni, naposledy předloni ve Francii, Putin osm let doufal, že západní lídři Ukrajinu dovedou k poznání, že dohody se mají plnit.

antivi-rus

Propad antiviRus strategie

Filosof, logik, politolog P.-A. Pontoizeau je spoluředitelem Sešitů pro psychologii politiky, autorem knihy "Osvobodit politický diskurs" a autorem řady hlubokých esejů z filosofie vědy, politiky a filosofie na stránkách Institutu současné filosofie, mimoto řada článků na webovém politickém magazínu Ripostelaique, kde včera komentuje desátý balík sankcí Evropské unie proti Rusku.

bachmut destra

Bachmut

Ruská vojenská mašinerie se nezadržitelně rozjíždí a začíná se to podobat rudoarmádnímu pochodu ve světové válce. Ruská vojska téměř úplně vzala do kleští Bachmut a pronikla do města, italský magazín Destra válku objektivně  komentuje, včera píše, že Rusové ovládli masokombinát ve městě a pomalu po Lumumbově ulici pronikají do centra. Ukrajinci se hrdinně brání, podle Zelenského rozkazu vojáci úporně brání každou donbaskou dědinu, až do posledního dechu a kompletních ruin. A zde je velký problém. Ve válce přece nejde o tisíce zbytečných mrtvých, když už je jasné, že město nelze bránit, proč je nechat kompletně zničit a nesmyslně decimovat mládež vlastního národa? Válka dospěla do bodu, kdy se stala vrcholně nebezpečnou všem, ukrajinský prezident by měl konzultovat vlastní rozum a zodpovědnost před historií a ne štváče z NATO a jejich loutky typu Pavel a Boerbacková a okamžitě zahájit jednání o míru.

fotyga blinken pisar

Kdo osvobodil Osvětim?

Z neznámého důvodu se ruské noviny dobře čtou, ať je někdo považuje za propagandu nebo ne, ovšem tvrdit, že politické nebo ekonomické analýzy v Expertovi jsou propagandou, může jenom antivědec z panelu ČT. Fejetony v RIANovosti píší lidé, kteří prošli všemi možnými literárními instituty a protože Rusové chovají literaturu (a dobře napsaný fejeton) ve velké úctě, tito lidé mají velký esteem i v ordinérní populaci. Naší vznešeně rozvité západní společnosti to připadá primitivní. Velká znalkyně problematiky Miluše Zadražilová o jevu říkala: "je to jednoduché, dobře jim to píše". Pokud se rychle nezastaví dnešní tragický střet Evropy s Ruskem povede to k takovým koncům o kterých se nám nezdá ani v nejhorších snech. Nemusí dojít k atomové válce, ale totální ekonomický propad Evropy v některých periferních zemích může mít velmi podobný formát. Úzký západní pás Evropy si dík blízkosti Ameriky a jakémusi civilizačnímu náskoku oproti ostatním uchová svůj status, ale ostatní  čeká dlouhé skomírání a funkce rezervoáru levné pracovní síly pro prosperující západní pás a prostorového rezervoáru pro milionovou imigraci z jiných kontinentů. To bude historická odměna za naši účast ve válce a nenávist proti lidem, jejichž předkové nás zbavili nacistických koncentráků.

tank valka nato

Tanky na východ

Na Titaniku se do spodních kajut valila voda a v horních patrech se servírovalo šampaňské, tak nějak to dnes vypadá v Evropě. Spory o tom, jestli předat nebo nepředat Ukrajině těžkou válečnou techniku skončily. Amerika dodá tanky Abrams a Evropa německé Leopardy, což je v zemích NATO nejrozšířenější tank. Německý kancléř schválil dodávku 14 tanků, tucet Polsko, čtyři Portugalsko, Španělsko, Británie tanky Challenger 2, Francie slíbila tanky Leclerc atd. Na Ukrajině se objeví všechny typy tanků současných západních konstrukčních škol. I laika napadne, že pro tak široký park tanků se bude obtížně školit obsluha, problematické může být i vedení boje a oprava techniky. Možná plánovači NATO předpokládají technický servis a obslužný kanonenfutr z členských zemí NATO, Česká republika, jak už víme od generála kandidáta a televizních propagandistů natovských idejí se o poctu umírat na bojišti hlásí první.

todd ukrajina

E. Todd: Fakta až po roce

Řízený typ svobody, který se už dlouho praktikuje na Západě, nepřidá ani kvalitě takových novin jako Le Figaro. Po roce řady "dobře informovaných" článků typu "Tajemství kolem Putinova zdraví: atribut zděděný po rudých carech", přitom Mitterand řadu let umíral na rakovinu a noviny jeho zdravotní stav kamuflovaly, "Kyjev se připravuje na reintegraci Krymu", "Válku už nelze zastavit", "Ukrajina brzo udeří do Ruska", "Tento úder otřese Ruskem" apod., se objevila kvalitativně jiná analýza rusko-ukrajinské války. Majitel novin téměř záměrně eliminuje slovo mír, dá se to vysvětlit faktem, že majitelem je zbrojovka Dessault, jejíž zbraně jdou nyní dobře na odbyt. V pátečním Figaru je dlouhý hovor s výjimečným vědcem humánní oblasti, s antropologem Emmanuelem Toddem: "Třetí světová válka začala". Část čtenářů to komentuje v termínech "po roce se konečně dovídáme pravdu". Kniha pod stejným názvem vyšla na podzim 2022 ve velkém nákladu v Japonsku. Některá Toddova díla se stala klasikou v sociálních vědách. Antropolog v hovoru ukazuje na ideologickou a kulturní dimenzi ukrajinského konfliktu, konflikt je projevem střetu mezi post liberálním Západem a konzervativním zbytkem světa. Izolovaným není Putin, jak se na Západě obvykle tvrdí, ale druhá strana. Na otázku proč publikoval knihu o ukrajinské válce v Japonsku a ne ve Francii odpověděl, že Japonci ho berou jako respektovaného antropologa a má možnost se bez zábran vyjadřovat ve všech velkých novinách, knihy mu bez problému vydávají ve velkých nákladech. Ve Francii ho před publikací vsadí do nekorektních uvozovek, např. v  mládí koketoval s komunismem, skandální myslitel apod. Podle Todda konflikt překročil regionální limity a dospěl do polohy globální ekonomické konfrontace.  Antropolog mluví o dvou velkých překvapeních: i když Ukrajina ztratila 16 % území, dokázala Rusku vojensky čelit, k velkému překvapení Západu dokázala ruská ekonomika dobře čelit sankcím, rubl za poslední rok posílil oproti euru o 18 %. Západ přímo vstoupil do této války, západní zbraně zabíjí Rusy ve velkém, samotný Západ sebe šetří, ovšem inflace a surovinové problémy dopadly i na Evropu. Putin se dopustil velké chyby, před rokem byla Ukrajina rozkládajícím se státem, od svého založení ztratila 10-15 milionu lidí, přesně nevíme kolik, Ukrajinci od 2001 ze strachu neuspořádali sčítání lidu, což je klasické znamení společnosti, která se bojí čelit realitě. Kreml se domníval, že tato rozkládající se společnost nepřežije první šok a otevře se ruské matičce. Ovšem i rozkládající se společnost, pokud je zvnějšku dobře finančně a vojensky živena, může odkrýt ve válce nový typ rovnováhy. Rusové to nepředvídali. Nikdo nemohl.

dodik eu nato

Kdo dřív?

Zlikvidují struktury NATO a EU dřív prezidenta Dodika nebo Republiku Srpska (RS), která 9. ledna slavila třicetileté výročí vzniku? V obou dvou případech se myslí fyzická likvidace. Republika Srbska musí podle evropskounijního scénáře zapomenout na ústavu, kterou ji garantují Daytonské dohody a poddat se muslimské centrále v Sarajevu, bohužel Dodika nespasí už nic, při příležitosti 30 let republiky udělil nejvyšší státní vyznamenání ruskému prezidentovi Putinovi, a to se neodpouští. Vyvolal tím nepředstavitelnou vlnu zuřivosti v bruselské centrále a v bunkrech NATO. RS sice žádnou vazbu na EU nemá, ale bruselský mluvčí udělení vyznamenání odsoudil a hrozil dalšími kroky proti republice. Balkán považují západní struktury za dobyté území a odpor se netoleruje. Při pročítání zpráv o události v mainstreamovém tisku udeří do očí totalita lží, které zprávu navozují. RS je jedna ze dvou konstitutivních republik tvořících konfederaci Bosna a Herzegovina (BaH), Daytonskými dohodami definovaná ústava konfederace garantuje RS vysokou míru autonomie, přitom většina mainstreamových médií mluví o srbské separatistické enklávě. O řádně zvoleném prezidentovi republiky je referováno jako o seperatistickém lídrovi, o hlavním městě republiky Banja Luce se referuje jako o městě obývaným převážně Srby.

jacques sapir rusko

Ruská ekonomika a tragická (EU)kompetitivní krize

Velký francouzský ekonom Jacques Sapir je mj. specialistou i na ruskou ekonomiku, v Les-Crises v rozsáhlém článku referoval o závěrech třídenního sympozia v Moskvě organizovaného ruskými ekonomickými ústavy Akademie věd a francouzským CEMI (Centre d’Études des Modes d’Industrialisation). Sapir píše, že sympozium svědčí o zájmu francouzské a ruské strany udržovat diskuzi i v dnešních podmínkách, dialog vědy může být impulsem ke stržení stěny nepochopení a vzájemné propagandy. Podle Sapira sympozium mělo v současném geostrategickém kontextu a v rozsahu západních sankcí výjimečnou důležitost. Sympozium se pokoušelo najít odpověď na otázky o dnešním stavu ruské ekonomiky a o vlivu konfliktu na deglobalizaci a dedolarizaci světové ekonomiky: jaká je ruská makroekonomická situace, jaká je ruská rezistence sankcím, dopad na okolní ekonomiky a evoluce západních ekonomik.  Sympozia se účastnili též ekonomové z Číny, Arménie a Běloruska.

valka konec

Konec v nedohlednu

Válka je sice hrozná záležitost, ale situace na válčišti každodenně usurpuje naši pozornost a rozráží evropskounijní nicotu a šeď. Pokud bychom reflektovali důsledky války, není třeba navyšovat zbrojní výdaje, ale na prvním místě by to měla být radikální obměna vládnoucích elit na všech úrovních. Bývalý velitel americké armády v Evropě generál Ben Hodges počátkem listopadu prohlásil: "Všechny cesty vedou na Krym. A jak se ukrajinská armáda k ostrovu přiblíží, má k dispozici HIMARS a jiné prostředky vysoce přesných úderů velkých vzdáleností. Pak začnou zaměřovat ruské základny na Krymu a domnívám se, že ostrov nebude obranyschopný, proto soudím, že Ukrajina ostrov osvobodí." V ruském Topwar to komentuje Viktor Birjukov, pokud by se jevilo toto prohlášení před pár měsíci směšné, po ústupu z Chersonu a charkovské oblasti, už se to nezdá nikomu směšné. Birjukov píše, že velkým ruským problémem je chybějící strategie ve střetu se Západem a s Ukrajinou, existují pouze taktiky, které se aplikují podle měnící se situace v poli a v politice. Prezident mluví o tradičních hodnotách a o obraně proti západní dekadentní diktatuře, ale jeho slova nejsou podpořena doktrínou. A jaká doktrína by byla v daný moment vůbec realistická?

cherson

Cherson (?) vzdali

Ruská armáda se včera začala stahovat z pravobřežní části Chersonštiny, asi je to ze strategických důvodů nezbytné, ale ve válce strategické důvody jsou jenom jednou z příčinných kategorií, a možná vůbec ne nejdůležitější. Ukázalo se, s čímž nikdo nepočítal, zbraně  NATO jsou lepší nebo ruská armáda z neznámých důvodů nenasazuje své trumfy ve zbraních. Ruská strana by to mohla kompenzovat kvalitnějším velením, určitě se v Rusku najdou schopní generálové, velkým problémem je ministr obrany samotný, který není na výši událostí, od ryze vojenských záležitostí až po velmi vadný způsob informování. O ústupu z Chersonu a pravého břehu Dněpru referuje propaganda ministerstva úplně stejným způsobem jako CNN:  hluboká několikastupňová obrana levého břehu, bezpečné zásobování, Ukrajinci jen za cenu velkých obětí mohou překročit Dněpr, Rusko bude mít dál pod kontrolou oblast Azovského moře. Ovšem na jak dlouho? Na ruském serveru Topwar mají poněkud odlišný náhled na ústup: Veřejné bičování generálů s ministrem obrany Šojgu před kamerami, kde se společně snažili vydávat skutečné za žádoucí, tedy předstírat, že to bylo jejich rozhodnutí, ačkoliv rozhodnutí o opuštění Chersonu bylo provedeno mnohem dřív, a ne armádou, ale politickými silami Ruska. Včera večer opustila na příkaz velení ruská vojska např. Snigirjevku, kde se před pár dny vedly tvrdé boje a ruská armáda byla úspěšná.