smartphone baptiste detombe

Zkoušené generace

Je celkem neoddiskutovatelné, že absolvent komunistického školství byl ve srovnání s absolventem posthavlovského školství roubovaného evropskounijní ideologií podstatně kvalitněji vybaven pro výzvy praktického života. Od psychologického osobnostního profilu až po kvalitu odborných znalostí. Např. mnozí účastníci anonymních literárních soutěží přelomu sedmdesátých a osmdesátých let  plodili zdaleka lepší literaturu než produkují  popřevratoví literáti. Není to způsobeno nějakou inferioritou mladých, ale ideologickým a propagandistickým balastem, kterým evropskounijní doba nové generace otravuje. Žvanění o škole jako sociální zdviži, vadná inkluzivita, kulturní homologizace, demolice hierarchií, zploštění výběru atd. Evropskounijní škola je hlavní nositelkou falešné globalizace, multikulturalismu a destrukce formátu klasické rodiny. Tato škola ve smyslu ideologických direktiv přepisuje historii a cílí na vytěsnění historie z optiky Evropana. Bere mu jednu z hlavních opor jeho myšlení, historie není totéž, co ostatní vědy, historie je hlavní oporou lidské identity a je na ni vázáno národní i individuální svědomí. Odkopnutí této opory a její nahrazení evropskounijními bláboly je velkou tragédií doby s obrovskou implikací ve školském systému. EU škola plodí lidi bez kritického ducha, ale dobře vybavené ideologickými slogany. Evropskounijní ideologie a vadné reformy způsobily škole velké škody a v tomto duchu vyškolení kantoři špatnou kvalitu vzdělávacího procesu ještě umocňují. Vzdělávací proces má hlavní podíl na formování člověka ať už má podobu tradiční české školy přelomu devatenáctého a dvacáté století, který plodil úžasné lidi, individuální vzdělávání aristokracie nebo škola v minulém režimu, kterému se nepodařilo přeprogramovat fundamenty školy. Dík konzumním svodům se to mohlo podařit až režimu evropskounijní epochy. Často se spekuluje o negativním vlivu nových technických vymožeností na vzdělávací proces, ale zdá se, že hlavní negativní podíl má evropskounijní ideologizace školského systému, která podvazuje kapacitu nastupujících generací čelit výzvám budoucího světa.  

errol elon musk

 Šaráda v ambiciózním plánu

 Technik, byznysman a obchodník s diamanty otec Ilona Muska Errol přijel do Ruska na "Fórum budoucnosti 2050." Tématem fóra je ideologie budoucího věku, ruská zahraniční politika, uchování tradičních hodnost a mj. i cesta na Mars. Neobyčejně svižný 79letý stařec je v centru pozornosti médií a byznysu, na jednání fóra je kupodivu permanentně obklopen technickou mládeží. Čech je samozřejmě nejchytřejší, jak říkal už Einstein s velmi nepříjemným dovětkem, ale náhledy Musků bychom měli propustit bez filtru své typické "geniality." Errolovy náhledy v hovoru s Ruskou gazetou jsou velmi pozoruhodné. Na otázku, jak představit otce, jehož největším životním trumfem je velký syn, odpovídá, že je přece normální "tvůj syn jsi přece ty." Neobyčejně hluboká pravda. Do života svých dětí se snaží moc nezasahovat, jsou silně vázané ve spoustě pracovních aktivit a Errol je s nimi ve styku když mají nějaký problém. Domnívá se, že Ilonův spor s Trumpem se brzo urovná, důvod problému vidí ve velkém Elonově egu a nerealistickém odhadu. Sporem Ilona s Trumpem byl návrh zákona, z kterého může demokratická strana profitovat, Elon podle svého otce nepochopil, že Trump byl k tomuto kroku donucen politickými okolnostmi, aby recipročně získal hlasy demokratů v Senátu. Errol má mnoho dětí, nejúspěšnější je samozřejmě Elon, ale i ostatní jsou velmi nadané. Rodina Musků vždycky milovala techniku, Elon v šestnácti do detailu rozebral a složil zpátky novou motorku. V jedenácti chtěl počítač, který tenkrát nebyl o moc levnější než Mercedes, za pár let se stal vynikajícím programátorem. Nejmladší osmiletý syn Ellion je hráč, ovšem soutěží s dvacetiletými. Syn chce jet do Číny, aby se stal dobrým profesionálem, brýle virtuální reality jsou jeho největší radostí.

logos valky

Nekonečná válka

Velmi citovaný filozof Andrea Zhok píše, že Logos se dnes v Evropě zbláznil. Záměrně nechat hodiny čekat ruskou delegaci na mírových jednáních je diplomatické hulvátství, ale neomaleně posouvat termíny předání padlých je perverze v duši. Podle Budanova a jeho evropskounijního propagandistického servisu Rusko hraje hroznou propagandistickou hru. Ukrajina kdyby začala zabíjet všechny krátkonohé, v západní propagandě by na tom určitě našly něco velmi humánního. Perspektiva konce války se vzdálila. Rusko v posledních dnech naneslo na strategické ukrajinské objekty těžké raketové údery, ale Reuters už několik dní opakovaně uvádí, že odveta za strategické bombardéry teprve přijde. Americký Military Watch Magazine považuje průlom ruské armády do Dněpropetrovské oblasti ze vojensky velmi významné, ale po řadě podobných důležitých posunů to nezní moc významně. 90. tanková divize v sestavě vojenského seskupení Centrum prolomila hranice Dněpropetrovské oblasti, což dává Rusům šanci dovršit dobytí Pokrovska. 90. divize sestává ze 3 tankových pluků a motostřelecké brigády, operuje 300 tanky, většina z nich modernizovaných do standardu T-72B3. Od března mají tanky nový systém aktivní obrany. Ruská armáda pomalu postupuje i v Sumské oblasti, ale ukrajinské pluky se tak úporně brání, že o žádném zvratu ve válce nelze mluvit.

bulharsko euro

Český políček Unii

Čechy ctí, že euro z velké většiny odmítají, dá se to i chápat jako plivnutí do tváře EU, nicméně Palata z rozhlasu tvrdí, že jsme právě my dostali políček, když se Komisi podařilo vtáhnout Bulharsko do monetární propasti zv. eurozóna. 50% Bulharů je proti zavedení eura, ale pokud podle Palaty budou hlasovat i zahraniční Bulhaři, naznačuje, že to dobře dopadne. Na malé ploše modelový příklad totální propagandy a demagogie, místo ekonomických argumentů, jak by se dalo v tomto případě očekávat, propagandistická intoxikace evropskounijními soudruhy. Pokud bulharské zákony neumožňují hlasovat Bulharům v zahraničí, změní se to a vítězství evropskopunijní ideje je pojištěné. Podle Palaty Bulharsko poctivě plní všechna kritéria pro přijetí eura a ekonomicky doskákalo až ke Slovensku. Euro prý pomohlo Řecku vybruslit z dluhové krize. Co by Palatovi na toto tvrzení Řekové asi odpověděli? Od profesorů až po posledního Řeka všech politických orientací je všem jasné, že euro bylo především hlavním důvodem dlouhé roky se vlekoucí ekonomické krize, která byla způsobena úrokovým diferenciálem mezi eurozónou a ekonomikou drachmy. Škoda, že v českém rozhlasu nedají občas dobrou rozhlasovou hru, jak jsme znali v komunistické epoše a kde jsme byli světovým velmistrem žánru a místo toho matou lidi prázdnými tlachy. Bulharsko plní kritéria? Co to prakticky  znamená? Třetina lidí, aby se uživila, musela ze země odejít, kdysi světový exportér zemědělské produkce dnes potraviny dováží a průmysl se odpařil. Bulharsko tak akorát doskákalo do unijního bahna dusícího nejen ekonomiku, za pár let budou Bulhaři ve vlastní zemi národnostní menšinou po Turcích a Romech.  Podle Eurostatu třetina Bulharů žije na pokraji hranice bídy a ohrožena sociálním vyloučením.  

psg mnichov

Macron šampion obscénnosti

Jenom podle jména francouzský fotbalový tým Paris-Saint-Germain vyhrál v Evropské lize a vzápětí se ve francouzských ulicích rozpoutalo inferno násilí a ničení. Co je na tomto mančaftu vůbec francouzského? 14 let už patří katarskému šejchovi a v týmu jsou pouze dva Francouzi. Šejch sponzoruje Muslimské bratrstvo a Hamas a investuje do islamizace Francie. Je druhým Sorosem nebezpečné islámské globalizace a fotbal je jejím velkým reklamním magnetem. Poloslepý a propagandou otrávený Evropan nerozpozná, co je milionům muslimům ve Francii jasné, v tomto zápase šlo o velké vítězství islámu. Dvě noci po zápase v Mnichově zažívala Paříž nebývalé inferno, města zaplavená řádícími davy, rabování, hořící auta, dva Francouzi zabití a atakovaná policie a hasiči. Plenění a násilí, na něž je Francie zvyklá, udivilo tentokrát svým rozsahem. Hordy ovládly Paříž od Elysejských polí až po periferie. Tyto scény se opakují každého 14. července, na Sylvestra a při každé události kontroverznějšího charakteru. Oslavují nebo protestují stále stejné kategorie lidí, kterým jde o ničení z principu. Vládnoucí režim opakuje stále stejné smířlivé fráze a mluví o stejných opatřeních, která nikam nevedou. Není to násilí, které by mělo nějaký důvod, ale je to zvyk a norma multikulturní společnosti. Islámští vyděděnci těmito podivnými oslavami ukázali "utlačovatelům", co je v brzké budoucnosti očekává. Klema říkal poslancům v parlamentu, "dostaneme se k moci a zakroutíme vám krky", poslanci se dusili smíchy. Viděno z bezpečné dálky je Francie velmi směšná. 

pvv wilders

Nacisté maskovaní za humanisty

Holandský Žid Wilders patří k nejkvalitnějším osobnostem, které Evropa za posledních sto let zplodila. Fascinuje svět už desetiletí, od 2003 musí mít silnou ochranu, protože  ho evropští islámisté chtějí zabít a asi by jim v tom evropskounujní fašo s Leyenovou na špici moc nebránili. Vůdci Strany svobody (PVV) Wildersovi, která v 2023 vyhrála volby, by mělo být podle všech politických pravidel svěřeno sestavení holandské vlády, ale pro mainstream a eurokraturu je Wilders totéž, co muleta v corridě. Wilders se rozhodl rezignovat na vedoucí post a podpořit v čele vlády nezávislého Dicka Schoofa. Po dlouhých jednáních sestavil Schoof koalici PVV s liberály, centristy a agrární stranou, do vládního programu byly vkomponovány politické priority PVV. V květnu po jedenácti měsících trvání vlády 5 ministrů PVV rezignovalo a vláda ztratila důvěru ve sněmovně. Příští volby se mají konat počátkem podzimu. V politicky nezávislém Dicku Schoofovi viděl Wilders vhodnou postavu schopnou realizovat dohodnutý program. Schoof znal perfektně problémy spojené s masovou imigrací, kterou řadu let evropskounijní elity devastují Holandsko. Schoof byl od 1999 ředitelem vládního odboru imigračních služeb, posléze národním koordinátorem protiteroristického boje a nakonec generálním ředitelem národní bezpečnostní služby. Tento člověk se perfektně v problému orientoval a nikdy neprojevil sebemenší známku laxnosti. Vláda zpočátku postupovala v intencích dohodnutého programu, ale najednou otočila kormidlo. Kde může být důvod?

medinskij zelensky

Istanbul 2

Istanbulská jednání mezi Ruskem a Ukrajinou netrvala až tak krátkou dobu, jak se uvádí, před hodinovým setkáním obou delegací jednal Medinskij s Umarovem asi dvě a půl hodiny. Ukrajinským tajným službám se sice povedl majstrštyk, dobře zorganizovaly ruskou Cannosu, ale ten trochu bledne ve světle faktu, že podle dohody o strategických zbraních ruské bombardéry nestály skryté v hangárech. Ruské memorandum je na první pohled důkladně promyšlenou a v praxi realizovatelnou konstrukcí. Memorandum neobsahuje žádné přehnané požadavky: neutralita Ukrajiny a ruská svrchovanost nad Donbasem a Krymem; odmítnutí ukrajinské jaderné aspirace; garance práv ruského obyvatelstva a jazyka na Ukrajině; zákaz heroizace nacismu; zrušení diskriminačních zákonů proti kanonické pravoslavné církvi. Zdálo se, že už dávno generál Kellogg dojednal se Zelenským akceptování nebo nějaké přiblížení k těmto bodům, aby jednání vůbec dávala smysl. V ukrajinském memorandu však není ani stopy po nějaké rozumné konstrukci, podle jejich  verze jsou poraženou stranou Rusové. Ukrajinské memorandum požaduje zastavení palby minimálně na 30 dní, návrat zajatých a pak setkání Putina se Zelenským. Parametry míru by dojednaly delegace USA, Ruska, Ukrajiny a EU. Nikde ani zmínky o problémech, které vedly k válce, a jak jednat o míru s evropskounijním režimem, který podobně jako Zelenský spojil svůj osud s válkou. 

sv katerina

Nevidět podstatné a posvátné 

Evropskounijní exoti se možná až na Estonsko v žádné jiné zemi nezmocnili státních struktur tak dokonale jako v Česku, Kallasová, Fiala a Leyenová jsou prapory nad unijním blázincem. Tato unijní kasta nemá ani minimální představu o podstatném oč ve světě kráčí. Může někdo  považovat za normální, že předseda vlády má vedlejšáky na brněnské škole, kde ho nikdo nepostrádá a už vůbec ne brněnská věda, pokud se tam ještě nějaká dělá. Je to modelový příklad slepoty člověka k podstatnému. Tato individua kolem duchovní hvězdy Kallasové vyplodila závazný x-tý dokument EU o všem, tentokrát o bezpečnosti v Černém moři. Aby bylo bezpečno, Rusko se tam musí totálně izolovat a to i od Arménie a Gruzie a v oblasti navýšit vojenský materiál. Ruské jižní oblasti musí být pod kontrolou a v dosahu ničivých zbraní. Samozřejmě Fiala a spol. jsou všemi deseti pro tuto verzi míru. Už nejen Evropané, ale celý svět musí doufat, že usurpující evropskounijní abnormalita se brzo rozsype. 

eumuzeum prosperita

Muzeum bývalého blahobytu

Německá ekonomická i celospolečenská krize se českého satelitu eminentně dotýká, na jednom českém  infoserveru  analyzuje "důležitý" mainstreamový ekonom důsledky německého útlumu pro český stát - utrpí starší populační ročníky, lidi nad padesát nenajdou džob a důchodcům spadne životní úroveň. Mladým nic nehrozí, rychle se adaptují na nové podmínky. Důležitý ekonom musí mít v hlavě nějakou zatím neobjevenou vizi pro mladý populační segment, běžně v dlouhodobé ekonomické krizi dobře prosperuje jenom prostituce. V Německu dost dlouho dobře fungoval politický systém výhradně založený na politických stranách, které se vzájemně oponovaly a které v omezené formě kontroloval lid a média. Na zborcení systému má velký podíl Merkelová, její podíl by ovšem nemohl tak tak závažný, kdyby se nevyčerpala samotná dynamika politického systému založeného na politických partajích. Německá krize nemusí být na první pohled z mnoha důvodů až tak patrná, hlubší dopad německého útlumu na českou ekonomiku potřebuje dva tři roky, aby vykvetl. Dlouhodobě jsme trénovaní na podstatně nižší životní úroveň než mají Němci a proto nezaregistrujeme pomalé snižování jejich životní úrovně a jenom minimálně jsme schopni vnímat vyhraněnou režimní tyranii proti etnickým Němcům. Rozklad německého politického systému můžeme zachytit, ale politice v Česku nikdo nepřikládá velkou důležitost, v principu se domníváme, že když ústavní soud zakáže AfD, nic moc se nestane. Ústavní a jiné soudy jsou obzvlášť v Česku považované za svatou krávu.

zert

Trochu žertovali

Dekor příběhu se podobá ilustracím v dobré knize osmašedesátého Magnetická pole: kamery zajeli do prezidentského letadla, markýz Emmanuel a jeho duenna se objevují u dveří letadla. Tam z neznámého důvodu markýza alis Jean-Brichel vrazí svému ubožákovi dobře mířenou po hubě. Diváci na přistávací dráze se rozchechtali. Režimní televize BFM TV to Francouzům vysvětluje: "Okamžik před začátkem cesty si dal prezidentský pár pauzu s kapkou žertování." Prezidenta  dekompresní seance posílila, ujišťuje diváky televize, hanlivé negativní komentáře jsou z putinosféry.

liberalismus pravoslavi

Civilizační regenerace?

V úterý strávil Vladimír Putin den v Kurské oblasti, prezident často používá termín "zadanije", což u něho znamená vyhodnocení fakt s úkolem pro ministry, gubernátory, ředitele podnikových kolosů atd., ale i pro sebe. Před dvěma lety po návštěvě Amurska viděl zadanie v rychlé produkci letadel Bajkal. Před pár dny místopředseda vlády Manturov prohlásil, že kvůli konstrukčním problémům letadlo nebude, na jiném fóru mu okamžitě oponoval  ministr průmyslu s tím, že všechny termíny jsou v ažuru. Vojenští korespondenti na svém portálu ironicky poznamenávají, až se prezident doví o produkčních problémech s letadlem, míra jeho vzteku nebude znát meze, úder půjde od ministrů až po činovníky průmyslového holdingu, kde se letadlo vyvíjí. Prezident je důsledný.

dustojnost

 Perspektivy buržoazie

 Dá se o skupině lidí, kteří se po převratě v devětaosmdesátém domohli v Česku velkého majetku mluvit jako o buržoazii? Buržoazní třídu máme spojenou s představou vlastnictví výrobních prostředků, které byly dílem její obrovské tvořivé energie. Čeští postrevoluční kapitalisté se většinou výrobních prostředků rychle zbavili a volili snadnější cestu rentiérů nebo realitních magnátů, málokdo z nich byl ochoten něco vyrábět a ani se nepozoruje, že by na podhoubí jejich rychle nabytého majetku vyrostla kapitalistická generace jejich potomků. Hlavních výrobních prostředků a bank se zmocnil někdo v zahraničí s příjemným efektem něco mezi 350 až 750 miliardami po zdanění a český stát se čím dál víc ekonomicky podobá potácejícímu opilci u hospody po zavírací době. V poslední době se ozřejmil i krach českého jaderného průmyslu, který završila hrůzná  Fialova organizace dostavby atomovky, ne spatlaná, jak se tu a tam píše, ale přesněji mafiózní podvod. Zakládá to na domněnku, že ve finančním horním decilu společnosti půjde o jinou skupinu lidí než je buržoazie, je taky možné že po převratu se u nás žádná buržoazie neustavila. Lidé, kteří se zmocnili v Česku majetku neoplývali tvořivostí tradiční buržoazie a nepozoruje se to ani u jejich potomků. Často zaměňujeme příčinu s následkem, v minulosti to nebyly prachy, které stvořily buržoazii, ale inovativní myšlenky, které jí je přinesly. Z jasných důvodů po převratu musel být tento proces opačný a jak vidět, prachy samotné nám buržoazii a kreativitu  nestvořily.  Po zkušenostech posledních pětatřiceti let se zdá, že tradičnější verze kapitalismu v kombinaci se státním vlastnictvím klíčových výrobních prostředků by mohla být perspektivnější cesta.      

kontra brexit

Víceméně podvod

Ať procházíme všechny běžně uváděné důvody, které stvořily Evropskou unii, v časovém odstupu se všechny vyjevují jako podvod. Např. se říká, že důvodem vzniku EU byla snaha navždy rozpustit německou agresivitu, o níž se předpokládalo, že vedla ke světovým válkám. Není tato konstrukce než podvodem na evropských národech, které nemají žádnou vazbu na německou agresivitu a vůbec je nezajímá historická animozita v německo-francouzských vztazích? Zničit kvůli ideologickému blahu dvou velkých sousedních zemí evropské národní substance je velkým podvodem, který navíc stvořil zběsilou agresivitu německo-francouzskou, kterou duo Merz-Macron předvádí. Můžeme procházet jeden z důvodů za druhým a vždycky dojdeme ke stejným závěrům.

sirius telefonat

Je to gentleman

Trump po hovoru s Putinem svého ruského kolegu nazval příjemným gentlemanem, píše o tom agentura RiaNovosti, která nelže a z toho důvodu je v EU pod sankcemi. "Menší rozhovor s příjemným gentlemanem, který se jmenuje Putin", řekl Trump na večeři v Kennedyho centru užitého umění. Aby jakákoliv válka mohla skončit, buď je jedna z válčících zemí totálně poražena nebo dojde ke gentlemanské dohodě a tato možnost se otevírá. Žurnalisté televize Vesti před komplexem budov kolem jezera v Soči reportovali o stávajícím telefonním hovoru mezi prezidenty, stavby ohromily diváka úžasným  architektonickým stylem, který se nikde v Evropě nevidí. Nejedná se o žádné prezidentské sídlo, ale o budovy vzdělávacího centra Sirius v Soči, které odpoledne prezident navštívil. Posléze kamery očekávaly prezidenta na chodbě školy před kabinetem odkud se hovořilo. Po víc než dvouhodinovém hovoru prezident vyšel vstříc k novinářům, očividně z něho spadl těžký kámen. Prezident označil hovor s Trumpem za smysluplný, upřímný a užitečný. Na chodbě za jeho zády odcházely evidentně po šichtě domů s fascikly a kabáty přes rameno členové jeho štábu a zaměstnanci školy.

Abdulla Istamulov

Diktatura eurosexuálů

Končí éra globalistů, ale její evropskounijní pohrobci se drží vší silou u moci, pro jistotu demokratickým volbám nadekretovali nový obsah, volí se mezi sebou. Ještě dřív než budou nahrazeni rozumnější elitou, připraví následníkům velmi mizerné dědictví. Macron před pár dny prohlásil: "My  musíme zničujícími sankcemi navždy zadusit ruskou ekonomiku." Není jasné koho tím "my" myslí, travesti klub nebo eurosexuály shromážděné na x-tém "důležitém" zasedání za poslední měsíc. Francouze tím myslet nebude, protože obliba jeho vládnutí nedosahuje ani třiceti procent. V diktatuře eurosexuálů působí jako velký anachronismus Voltairův výrok: "Nesouhlasím s tvým názorem, ale až do smrti budu bojovat za tvé právo to říkat.." Likvidace národního státu a unijní diktatura vymazaly z mapy společnosti principy tolerance, demokracie a pocit občanské sounáležitosti. Mluvit pravdu, ať už jde o fakta s politickou implikací nebo o fakta osobní nekompetentnosti a hlouposti, se považuje za nedemokratické. Dotknout se samotné podstaty svatého monstra EU je nanejvýš odsouzeníhodné. Voltairovu Evropu nahradila byrokraticko-finanční parodie v čele s obludou. Evropskounijní monstrum vyhlašuje přes den křížové výpravy proti fašismům, které tu a tam propukají a mezi všude číhajícím fašismem se dvakrát za týden scházejí eurosexuálové, aby se radili, jak vytrhnout Ukrajinu ze spárů Vladimíra Putina. Nejrizikovějším faktorem pro eurokraturu je lidová suverenita, která má tendence se tu a tam objevit. V některých zemích se objevil ještě nebezpečnější jev, který se prozatím vládnoucí kastě daří maskovat. Nejen ideové spojenectví některých politiků národní opozice s Vladimírem Putinem, ale jeho silná podpora v lidových vrstvách v některých evropských státech.

estonso narva

Informační pyramida

Brilantní Maria Zacharová, která má autorský pořad v rádiu Sputnik, prohlásila, že západní žurnalistika prochází nejpodivnějším obdobím své existence a je to ještě horší než krize tisku ve třicátých letech, kdy v některých zemích tisk nahradila propaganda. Tisk neregistroval ghetta a posléze ani koncentráky, sloužil a ohýbal se, jak nejlépe uměl. A pak zažil zjevení pravdy. Dnes je západní žurnalistika ještě v horším stavu, protože tenkrát nebyly k dispozici  takové technické možnosti verifikace pravdy jako dnes. Podle Zacharové západní novináři pracují metodou strategické slepoty. Státy NATO deklarují radikální zvýšení výdajů na zbrojení, militarizaci, jaderné deštníky, bombardéry s atomovou náloží atd., ale z pohledu západních novinářů Rusko haraší zbraněmi. Šílenství, řekla v rádiu Zacharová.

istanbul

Jak to dopadne?

Pokud existuje nějaká rychlá cesta k míru, pak Putin zvolil tu nejefektivnější cestu, delegace v přibližně stejném složení jako před třemi lety. Bude se pokračovat ve stejných agendách, které se tenkrát rozpracovaly a dohoda byla před podpisem. Ukrajinské matky by měly vytvořit tribunál, který by soudil západní politiky, kteří dohodu zbortili. Předseda vojensko-historické společnosti a autor učebnic dějepisu Vladimír Medinskij je nejlepší volbou na hlavního vyjednavače, neoplývá emocemi a za trochu suchopárnou fasádou se skrývají hluboké znalosti minulého. V Istanbulu se shromáždil celý natovský klan, ale pokud dojde k férovému jednání, Medinskij je argumentačně smete i se Zelenským. V západních médiích hysterie nahradila logiku, proč by měl vyjednávat Putin, jakoby stačilo ho o čemsi přesvědčit a věci nebo mír se dají do pohybu. Rusko dobře chápe, že proti němu vede Západ válku a ruské parametry míru jsou jasné už řadu let. Medinskij zná parametry stejně dobře jako Putin a psychologicky je na jednání s komedianty lépe vybaven než Putin.    

cina usa

Čínské půlstoletí

Čtvrt století už uplynulo a pořád máme pocit, že začínáme nové století nebo tisíciletí, stále se objevují články o tom, že nové století bude čínské, jakoby čtvrtina století nestačila na prokázání toho, co bude. V sebenalhávání o úžasné evropskounijní epoše, kterou žijeme, chtíc nechtíc doznáváme, že v tomto ráji se nic moc neděje, anebo ještě horší, už nemáme na to, aby se něco kloudného vůbec dělo. V Číně pocit dlouhé stagnace nikdo mít nebude, ale ani ne v Indii nebo v Rusku, pocit stagnace je vlastní evropskounijnímu světu, ve Francii nebo v Itálii poslední čtvrtstoletí neuplyne den, aby se v novinách nenašla dlouhá rozprava o krizi. Po odchodu posledního rozumného kancléře Schrödera něco podobného zažívá i Německo. Sociologové by z důvodu lepších analytických předpokladů v případě této země měli vycházet z premisy, že zde nikdy žádná demokracie neexistovala, stačilo, že se režim tak pojmenoval a poslušné obyvatelstvu termín používá.

ukrajina rusko istanbul

Mír v pařátech EU

V sobotu pozdě večer ve vystoupení před novináři prezident Putin navrhl Ukrajině bez jakýchkoliv předběžných podmínek 15. května schůzku v Istanbulu a zahájit jednání o míru, absolutně jasný, férový a pokud druhá strana chce mír, zlomový návrh. EU a k jejímu návrhu se pravděpodobně přidaly i USA daly Putinovi 24hodinové ultimátum na podepsání měsíčního klidu zbraní, člověk nemusí být moc o válce informován, aby mu bylo jasné, že na všech frontách ustupující Ukrajina příměří urgentně potřebuje, aby se opevnila a dozbrojila vojenskou technikou a municí, které tam proudí z USA a z EU. Putin vyhlásil třídenní klid zbraní a Ukrajinci toho využili a málem se zmocnili Tetkina v Kurské oblasti. Včera evidentně inteligentní novinářka CNN souhlasila s argumenty Peškova, že když klid zbraní, tak i klid v dodávkách zbraní.  Zelenský publikoval drzé ultimativní prohlášení unijních pohlavárů z Kyjeva, od pondělka má začít měsíční zastavení palby, pokud to Rusko odmítne, zahájí se totální ekonomická blokáda Ruska, přitom třídenní příměří vyhlášené  Putinem v serenádě mediálních lží odmítli. Macron prohlásil, že Putinův návrh na zahájení přímého jednání o míru je nedostatečným krokem a že Putin hledá všechny záminky, aby pokračoval ve válce, aby v jiném hovoru neprohlásil, že Rusko už je vojensky vyčerpané a se západní pomocí Ukrajina dobude zpátky ruská území.  K pojmenování francouzského degeneráta se jen obtížně najde slušný termín, francouzští patrioti navrhují lidový soud, což by možná posunulo dobu. Vládnoucí kasta v řadě evropských zemích instrumentalizuje soudy ke stíhání opozice, mainstreamová média zadusila politickou debatu a nastolila generalizovanou lež a tedy legitimita systému je zpochybnitelná. Vytvoření evropského lidového tribunálu, který by se zabýval přečiny a zločiny vládnoucí kasty, je nanejvýš žádoucí, tribunál by si rychle našel cestu k evropské veřejnosti.

den vitezstvi

Moskva devátého

Kšefty zavřené osmého velmi popuzují, hlavně když chybí mlíko do kafe,  paměti normálně myslícího člověka uniká důvod režimního slavení, dnem vítězství je devátý květen a nejlépe na Rudém náměstí. Ve Francii provádí statistická šetření opírající se o vědu od roku 1938, ve Figaru žurnalista srovnává poválečné a dnešní statistiky odpovědí na otázku, kdo osvobodil svět od německého nacismu. V roce 1946 60% Francouzů přisuzovalo největší zásluhu na vítězství SSSR a 20% Američanům, v dnešních průzkumech se pořadí obrátilo, v Anglii se dnes dokonce polovina lidí domnívá, že svět osvobodili Angličané. V Evropě v podobných průzkumech je patrný silný bias u mladých generací, kterým propaganda úplně zbortila soudnost, většina mladých vidí osvoboditele Evropy v Američanech. Doufejme, že v Čechách tento typ hlouposti ještě není většinovým. V létě 1944 před vyloděním spojenců v Normandii stála Rudá armáda na slovenských, maďarských a rumunských hranicích a na východních hranicích Třetí říše. Mezi 1941 a 1944 Wehrmacht ztratil na východní frontě dvě třetiny svých vojáků. V operaci Bagration v létě 1944 přišel Wehrmacht o 400 tisíc vojáků, jeden z nejlepších historiků války Jean Lopez píše, že to byly nejlepší jednotky Wehrmachtu, poslední Hitlerova naděje na zvrácení války, pak už musel mobilizovat jen starce a děti. Oproti východní frontě se postup spojenců na západní frontě obzvlášť od ledna 1945 podobal vojenské přehlídce, píše historik.

technologie valky

Dynamika rovnováhy

Dynamika vojenských technologií mění velmi rychle geostrategickou rovnováhu, v podmínkách intelektuálního propadu západních elit můžeme mít podezření, že vojenská technologická převaha Západu je reálnou pouze v naší fantazii a žvanění vládnoucích. V interview v Mysl Polska velmi přesvědčivě vysvětluje hlavní redaktor ruského portálu "Arsenal Otěčestva" Dmitrij Drozdenko dynamiku geostrategické rovnováhy.  Dnešní svět je mnohem méně přehledný než to bylo v druhé polovině 20. století, oproti minulosti se Evropa změnila, stala se agresívnější. Nejde jen o Ukrajinu, ale třeba chování baltských zemí v prostoru Baltského moře, tyto země narušováním konvence o mořském právu testují trpělivost Ruské federace. Zadržování lodí převážejících ruské suroviny, jak se v Baltském moři často děje, pod záminkou, že nemá věrohodné pojištění, konvence o mořské plavbě charakterizuje jako pirátství, a je jen otázkou času, jak dlouho to bude Rusko tolerovat. Ruská federace může po právu takovou estonskou korvetu zničit bez ohledu na to, že Estonko je členem NATO. Velmi rychle se jejich provokace mohou stát casus belli velkého konfliktu. Záminkou k válce nemusí být jen agresívní chování Estonska, arogance Polska nebo namyšlenost Francie, problém spočívá v tom, že evropské elity nejsou schopny přijmout svou porážku ať by měla být jen morální a totéž platí o Zelenském.

wall street journal

Renaud Camus ve Wall Streetu 

78letý francouzský spisovatel Renaud Camus je nejvýznamnějším myslitelem doby, je autorem slavného "Velké nahrazování (2011)", kde popisuje trajektorii francouzského úpadku a předjímá cestu celé Evropy. Vymizení evropského obyvatelstva, jeho kultury a náboženství. Camus vidí evropskou tragédii v konspiraci mlčení oproti jevu, který nazývá katastrofou - masová muslimská imigrace, Arabů a Afričanů se zhoubnými sociálními důsledky, jejichž dosah ještě nikdo nepojal. Prostý článek do bažiny zmrzlého konformismu, tak nějak popisují francouzská nonkonformní periodika článek Dominica Greena ve Wall Street Journalu (WSJ) věnovaný spisovateli Renaud Camusovi, naopak mainstream se na článek vrhl jako dravá zvěř na raněného jelena. Velké noviny finančního světa velmi citlivě reagovaly na kvalitu psaní a velkou morálku a odvahu, kterými spisovatel oplývá. Ve Francii spolu s Jean-Marie Le Penem patří k systémovým vyvrhelům, kterým mainstream neodpustí ani smrt, pomluvy vládnoucího establishmentu proti Jean-Marie Le Penovi neberou konce ani po jeho smrti. Renaud Camus je páriem pařížských salonů, před pár týdny mu dokonce Starmerova vláda doručila zákaz vstupu do Británie, což se ovšem dá chápat jako velké vyznamenání.  Renaud Camus se považuje za duchovního otce jednoho z hlavních pojmů, které dnes revolucionizují dobu: koncept "Velké nahrazování."

afd reform party

Šok v Německu a v Anglii

Německý úřad pro ochranu ústavy není nic jiného než odbor ministerstva vnitra momentálně dozorovaný Nancy Faeserovou, která je něco mezi levicovou extrémistkou a ryzí fašistkou nebo lépe koncentruje obě tyto kvality. Tento úřad vydal v pátek rozhodnutí o tzv. pravicovém extrémistickém charakteru opoziční AfD, což má hrozné následky, dovoluje represívním složkám nasadit proti straně i členům celé baterie represívních opatření, kterými státní aparát oplývá, jako je permanentní sledování celé strany a jejich členů, diskriminace členů na pracovištích nebo přímo ztráta místa atd. Tento krok ministerstva vnitra maskovaného nějakým úřadem je předehrou k poslední fázi politického dramatu  - zákazu činnosti strany a kriminalizaci jejich členů popř. stoupenců. O této možnosti se už dlouho mluvilo, ale nikdo nepředpokládal, že režim sáhne po tak brutálním opatření proti nejpopulárnější politické straně a jediné opoziční síle. Je to velké varování pro český stát, německý vládnoucí režim už nemá potřebu ani minimálně maskovat svou fašistickou podstatu. Okamžitě po úředním rozhodnutí rozjela režimní média evidentně centrálně řízenou a předem připravenou hysterickou kampaň proti straně. Bild a Spiegel měly po ruce úryvky z tisícistránkového tajného zdůvodnění úředního výnosu,  mainstreamová média se od pátku předhání v senzačních komentářích, ovšem jde o ty samé bláboly, které omílají řadu let. Potvrzuje se, co je už dávno zřejmé, pojmy levice nebo pravice nemají smysl, pro zákaz AfD horuje, jak se dalo předpokládat, levičácká část SPD a Zelených, ovšem ne všichni, např.  významná mediální tvář Zelených a starosta Tubingen Boris Palmer výnos úřadu odsoudil a stejně tak politická hvězda Sahra Wagenknechtová. Na druhé straně se zviditelňuje nejhnusnější rys dnešní německé politiky - politici německých  lidovců CDU a jejich bavorská odnož CSU rozhodnutí aplaudují a volají po rychlém procesu zákazu strany s větší razancí než samotní levičáci.

informačněprostorovy filtr

Informační apriori

Filozof Hariri napsal, že fake informace nejsou problematické proto, že jim lidé věří, ale proto, že už nevěří vůbec žádné informaci. Vtipné, ale trochu vzdálené od reality, člověk má psychologickou potřebu něčemu věřit a pokud existuje nějaká kvantifikace této kvality, míra jeho věření je pořád stejná. Člověk vždycky čelil nějakým režimním filtrům a zdánlivě se jen obtížně mohl přiblížit k pravdě, ovšem velmi zřídkakdy to bylo nemožné, nebylo to možné např. v hitlerovském Německu, protože Němci se s nacistickým viděním ztotožnili, dobře reflektuje tuto hrůzu nepřekonatelný Serenus Zeiblom v Mannově slavné knize. Oproti dnešní evropskounijní epoše německá hitlerovská epocha oplývala jakýmsi morálním aspektem: ze svého nacistického filtru nedělala planetárně nejmorálnější a jedině možné univerzální pojímání informace. Německé ministerstvo propagandy ani v názvu netajilo, že jde o propagandu germánské ideji, bruselský propagandistický smrad se maskuje univerzální láskou apod. V historii je celkem běžný střet morálního a amorálního s proměnlivým výstupem, ovšem nyní poprvé v evropské historii amorální zlo téměř vítězí, protože uchvátilo celou Evropu. Rozpoznat informační pravdu ani ve velmi uzavřených systémech není tak těžké. Koncem sedmdesátých let státní média nefavorizovala Reagana, ale mnoho lidí se velmi dobře orientovalo v jeho politice a ekonomických přístupech, přitom informaci čerpali výhradně z médií, která měla tendence pravdu zastírat. Problémem dnešní doby nemusí být ani informační přemíra, ale jednoduše lenost Evropana se vůbec něčím zabývat, co klade nároky na mozek, druhým faktorem je totální kvalitativní úpadek režimních médií, která vždy zůstanou klíčovým informačním zdrojem, v některých evropskounijních zemích klíčová média vůbec neinformují, ale hyzdí informační prostor. Je zábavné pozorovat, že např. dlouhé měsíce klíčový informační zdroj Česká televize ve zprávách vůbec nezmínila africký kontinent a velmi nepatrně jižní Ameriku.    

superjet100

Čistě ruské letadlo

Gorbačov otevřel bránu nemožného, komunistické režimy se jeden po druhém rozložily, kdysi se argumentovalo, že tento typ politického systému nemá šanci, ale pokud se podaří pod nějakou záminkou přimět k hovoru Číňanky u Donalda ve Varech, argument pohodlně vyvrátí. Jestli má politický systém historickou šanci o tom rozhodují jenom lidé a v jisté fázi především elity, smradlavé elity typu Leyenová, Kallasová, Fiala, Pavel, Brežněv, Bilak, Macron, Merz, Starmer atd. určitě šanci nemají a zbortí celý politický systém s celou následnou hrůzou. Rusové nechovají ke Gorbymu velké sympatie ne proto, že zničil komunismus, ale proto, že zničil ruskou ekonomiku, která v některých sektorech byla na světové špici. V Rusku se vzhledem k jeho velikosti od počátků létalo a létá a pokud by zkolabovala  letecká doprava, stát by v dnešní dimenzi nemohl přežít. Sem taky přišel první hrůzný úder západních sankcí, dlouho se zdálo, že Rusko nenajde sílu, aby nahradilo západní letadla a v první fázi především náhradní díly, ale v nemožné hře letecké techniky Kreml prosadil své možné.

hdp na hlavu

Všichni jsme v háji

Po rozpadu státu Egon Bondy optoval pro slovenské občanství, Čechům připadal směšný, ale doba mu dala za pravdu. S odstupem let je ve výkladovém scénáři asi pravda o rozpadu státu na slovenské straně, vidíme, že české psychologické propady a podvody v politice jsou tak hrůzné, že nejlepší by bylo se odtud vystěhovat. Se Slováky jsme se v jednom státě nesnesli jednoduše proto, že jsme tento stát považovali za svůj v míře, která nebyla normální. Čechovi se uvolňovaly hormony při vlajce stoupající na stožár po hokejovém vítězství i když mu běžně hokej nic neříkal, ale tady to končilo. Česká hrdost na československý stát nepramenila v drobné každodenní práci pro národ, jak akcentoval jeden český velikán, ale ve zveličování a hybridizaci pojmu, jak o tom mluvil bolševický velikán v  kritice idealistického pojetí hmoty. Nejednalo se o přirozenou důstojnou hrdost národní, ale obsesívní poživačnou neřest. Všechno bylo naše ne v prostoru, který by tisíciletí budovala drobná národní práce, ale v prostoru, který nám připadl Wilsonovou intrikou ve Versailles, proto taky většina Čechů nemá problém se ztotožnit s hanebnou Zelenského rétorikou o právu na území, které nějaký jeho bezprostřední předchůdce vyhandloval, ale které staletí kultivoval jiný národní živel. Ne Slováci, ale Češi rozbili nejúžasnější stát v Evropě, protože druhá strana to už s nimi nemohla vydržet. Okamžitě po rozbití státu se na národní hrdost zapomnělo a dnes je český dav hrdý na to, že se jeho stát vypařil v Evropské unii a národ de facto přestává existovat. 

die zeit

Interview Leyenové

Od Leyenové se nadají očekávat žádné velké pravdy nebo návody, jak ven z unijní krize, kterou snad kromě české státní propagandy nikdo nezastírá. Leyenová je produktem i součástí německé politiky, tak ji i berou novináři z Die Zeit, otázky beze strachu a servility jaké  nejsou představitelné v žádné české televizi. Žurnalisté ji kladou přesně ty otázky, ke kterým je dovádí jejich profesionalita s prvky objektivního šetření, interviewují totiž německou političku o německé politice.  A ona odpovídá, jak by odpovídal politik od socanů nebo lidovců, nic mimořádného, všechno v rámci současné německé korektnosti. A tady je velký problém, už nejde jenom o usurpaci ekonomiky ostatních německým havarujícím modelem, ale o znásilnění politiky jiných německým politickým modelem, o jehož perverzním pozadí nikdo nepochybuje: antirasismus, zelené utopie, zglajchšaltování všeho od církví až po mateřské školy do takové míry, že asi jde o průnik fašistického archetypu do současnosti. 

zelensky trump

Stop Taurusům

Pragmatický Trumpův mírový plán je pravděpodobně nejrealističtější konstrukcí, která může ukončit válku. Zelenského protiplánem není mír, ale pokračování války na cizí účet. Např. zajímavý mírový plán předložil Fialův a Pavlův spojenec  ukrajinský velvyslanec v OSN Melnik, prohlásil, že Ukrajina je schopná se bránit do roku 2029 a pak zvítězit jestliže Německo a další evropští spojenci plně převezmou financování a dodávky zbraní. Požadoval, aby Němci Ukrajině předali 30% arzenálu Bundeswehru a spolu se spojenci se legislativně zavázali k předávání 0,5% svého HDP Ukrajině plus 200 raket Taurus a ukradené ruské miliardy. Pokud Fialova kamarila zůstane u moci, můžeme reálně počítat s něčím takovým.

bergoglio

Čiňme pokání

Odchod římského biskupa na věčnost boží komemorují v Itálii 5dny státního smutku, přikládá se to tomu, že Meloni měla s papežem extra dobré vztahy, normální by byly pouze 3 dny. Pohřbu se má účastnit 180 předních světových činovníků, většina z nich ke katolicismu nechává obzvláštní sympatie nebo ho záměrně likvidují jako politici antikřesťanské Evropské unie. Poslední papež se nelišil od předchozích v jednom podstatném selhání, které je v širším proudu negativních tendencí likvidujících evropskou civilizaci jedno z nejdůležitějších, Evropa se ať v pozitivním nebo negativním smyslu střetávala tisíciletí s křesťanstvím, které se opírá o dva pilíře, o lásku k bližnímu a pokání. Poslední papežové úplně ignorovali druhý pilíř a podlehli představě, že nejdůležitější křesťanskou zvěstí je víc lásky a dobra i v evropské společnosti, která je otrávená dobrem a láskou k sobě, které si ve velkých dávkách ordinuje.  Papežové byli slepí a hluší k této podstatné pravdě Písma, hodnotit je pouze podle konzervativních nebo progresívních politických gest nemá moc smyslu. Zapomněli, že Jan Křtitel křtil Krista vodou pokání, Herodias a Salome ho nechaly zabít protože jim neúnavně připomínal jejich neřest. Poslední papežové neměli odvahu být zrcadlem satanskému konzumu a společnosti posedlé neřestí. Kupodivu v tomto bodě byl František silnější než předchozí, občas byl neřiditelnou střelou, které se antikřesťanská unijní politika obávala daleko víc než jeho předchůdců, které lehce zkrotila. Druhý velký pilíř křesťanské doktríny pokání může pořad ještě Evropu zachránit, ale stal by se zázrak, kdyby tento hlas přišel s novým papežem, bůh kráčí jinými cestami, např. dobrým evangeliem pokání je německé Ansage nebo Philosophia Perennis teologa Davida Bergera.         

revizionismus

Test odvahy

Termín revizionismus jsme kdysi znali jen z vzájemných nadávek komunistických vůdců, kteří se občas z něčeho takového obviňovali, i učitelé  dějepisu na základkách to mlčky obcházeli, protože jim jádro sporu nebylo jasné a lehce by mohli padnout do výkladové pasti. Po letech se termín vrátil s neobyčejně destruktivním nábojem, mainstramová propaganda včetně wikipedie revidují všechno čemu minulost přikládala nějakou hodnotu, že byl americký vynálezce hromosvodu otrokářem nezmiňovaly ani komunistické učebnice dějepisu, Kundera dobře psal, ale pro wiki je významnější podvodná konstrukce havlistického periodika, Páral podle wiki největší díla napsal po převratu 1989, což je směšné. Frontální revizionismus minulých hodnot našel velmi vstřícnou půdu v evropskounijním monstru, je to úžasný nástroj, jak se za každou cenu udržet na pódiu historie. Pokud v USA revizionistické impulsy měly kořeny v prostředí levičáckého liberalismu na univerzitách a v intelektuálních kruzích, v EU je nejaktivnějším aktérem přepisování historie politická a mediální kasta, která vidí v historickém  revizionismu součást politického boje. Cenou za tento nástroj je ovšem destrukce intelektuálních kvalit společnosti a neadekvátní chápání lidské totality. Co revidovat a jak to revidovat dnes nepředkládají vědecké ústavy marxismu-leninismu, kde navzdor deformacím jistá kvalita existovala, ale po letech podloudného revidování historie to končí tím, že nám revidovanou pravdu předkládají ubožáci typu Kallasové a Fialy. Sympatickým rysem české povahy je nahlížení na své padlé v panteonu s jistým nadhledem. Češi  nemají v krvi nadměrně oslavovat mrtvé hrdiny, ovšem kolem jejich svatyň chodili vždy s pietou a zpovzdálí jim mlčky vzdávali hold. Češi nikdy nehanobili ani svatyně cizinců  na svém území a respektovali pietu. Kladení věnců k pomníkům padlých rudoarmějců se moc lidí nikdy neúčastnilo, ale jejich hroby nikdy nikdo nezhanobil a nevysmíval se těm, kteří už věnce kladli. Tento druh revizionismu posthavlistické epochy je tou nejhanebnější odrůdou revizionismu. Pravda, která se vyjevuje z naší historické paměti samozřejmě není pevným terénem, je to problematický prostor s nánosem pověr a kolektivních vzpomínek a iluzí, někdy povrchních, někdy hlubokých, ale nikdy to není prostor primitivních lží a hanopisů, jak nám předkládají ideologové EU a obzvlášť trapný klan, který momentálně v Česku vládne. Vládnoucí navíc od svých unijních vzorů nejen revidují historickou pravdu, ale předkládají nám pochybné glorifikace, kterými nahrazují rudoarmějce osvoboditele.