90 miliard

Nezradil

Babišova revoluce nemůže být úspěšnou pokud v nějaké skousnutelné formě nezardousí tzv. svobodná média, což je většina mainstreamu. Podle mainstreamové stoky a na ní napojené politikum měl Babiš včera v noci v Bruselu, když se přidal k Orbánovi a Ficovi, kohosi zradit. Přitom je dnes už evidentní, že zrádci národních zájmů jsou typy jako Zdechovský, Fiala, Jurečka atd. Babiš po pár hodinách vládnutí invertoval jejich zradu a rozkrádání republiky. Když číst česky tak Marii Majerovou nebo noviny z archívů, jinak to zmate, konečně to stále na X opakuje i nový silný muž české politiky Babiš. Dobrou analýzu toho k čemu v Bruselu v noci došlo najdeme na ScenariEconomici, v tabulce kvantifikovali, kdo tam prohrál, vyhrál nebo dostal po hubě. Je zřejmé, že zkorumpovaná a profesně neschopná Němka Leyenová exceluje v hněteni amorálního bahna, podle italských novin v noci vyhrála: nafoukla unijní rozpočet a narostla její moc, která je podmíněna penězi, jež má k dispozici. Vysoké zadlužení v bruselské gesci znamená ještě tvrdší unijní centralizaci. Taktické vítězství se podařilo Macronovi, zablokoval dohodu s Mercosurem a dosáhl společného zadlužení peněz na Ukrajinu. Pár dní může politicky přežívat. Podle italských novin jsou velkými vítězi země Visegradu (Česko, Slovensko, Maďarsko), tyto země nevstoupily do ukrajinského dluhového rizika a v podstatě zadarmo si v tomto případě uchovaly národní suverenitu. Italská premiérka Meloni dosáhla plichty a částečného vítězství: Posouvá se rozhodnutí o dohodách s Mercosur a italský bankovní systém se vyhnul rizikům plynoucím ze zabavení rezerv Ruské národní banky. Velkou prohru utrpěl kancléř Merz, chtěl se zmocnit ruských miliard, aby nezatížil už tak napnutý německý rozpočet a místo toho ponese velkou část nákladů na půjčku Ukrajině. Merz doufal v rychlé dohody s Mercosurem, protože německý průmysl zoufale potřebuje nová odbytiště. Kromě Česka, Slovenska a Maďarska prohrála celá EU, 90 miliard, které bude Leyenová  Zelenskému distribuovat, zatíží daňové systémy členských zemí. 

           EU uzavírá rok 2025 tak jako začala: extrémním zadlužením, aby se vyhnula řešení problémů, kterým nedokáže politicky čelit. Za cenu velkých dluhů se posouvá řešení problémů, které se stejně budou muset řešit a dluhy platit. Podle Leyenové, Merze, Zdechovského, Fialy atd. nakonec to zaplatí Putin. Překvapuje nedostatek politické intuice těchto individuí, proč Macron za každou cenu usiloval o společný dluh místo zabavení ruských bankovních rezerv, přitom Francie samotná má ve své gesci 19 miliard eur ruských financí. Protože věděl, že by následovala ruská msta, Rusové mohou zabavit 12 miliard soukromých francouzských investic v Rusku. Není pravděpodobné, že by Rusko v příští mírové dohodě s Ukrajinou souhlasilo s použitím svých rezerv v EU (kolem 200 miliard, ve velké míře v Belgii) na zaplacení unijních půjček ukrajinským korupčníkům. Otevře to cestu nekonečným soudním procesům nejen v Evropě, ale i jinde po světě, s možností finančních pohledávek vůči zemím EU. Česko, Slovensko, Maďarsko se nebudou podílet na financování ukrajinské války. Pokud by se nepřipustila možnost nepodílet se na půjčce (opt-out), pak by tyto země uplatnily v hlasování právo veta. Právně je 90miliardový dluh unijním dluhem, ale s povinností pouze pro 24 členských zemí. Jednání o dohodách s Mercosurem byla kvůli protestům francouzských a italských zemědělců odsunuta na leden. Je možné, že měsíc na ztlumení protestů nebude stačit. 
           Evropská unie, která zatížila svůj rozvoj obrovským břemenem zelené energetické politiky, protiruskými sankcemi, vyzbrojováním, subvencemi bortícími přirozený chod ekonomiky atd. se v noci rozhodla, že daruje Zelenskému dalších 90 miliard. Jeden diplomat, který byl dnes v noci přitom, citoval z filmu Frozen: "Chtěl bych věřit, že nakonec všechno roztaje a konec bude šťastný", ale realita může být úplně odlišná. Dnes už nikoho netrápí, že společný dluh a dar nebo půjčka Ukrajině jsou v přímém rozporu s maastrichtskými principy. Jsou výsměchem restriktivní výdajové politice, kterou řadu let EU prosazovala a jejíž porušení členskými státy tvrdě trestala. Leyenová a její stoupenci vykazují velkou míru hanebnosti, v EU čím dál víc lidí padá do sociálně slabých populačních segmentů, nezvedají se důchody, náklady na pořízení bydlení závratně rostou a důsledkem je pád porodnosti a unijní vládnoucí kasta dá zkorumpovanému režimu Zelenského bianco šek na takovou sumu. Proti krádeži ruských státních rezerv v nějaké podobě vystupovala Belgie, Malta, Maďarsko, Slovensko a Česko, ovšem v skryté podobě to byl i Macron. 
            Bývalý generální ředitel italské televize, publicista a profesor milánské univerzity Marcello Foa v Il Sussidiario píše, že i zmrazení majetku jedné z válčících stran v třetí zemi je velmi svévolným aktem. Ovšem je ještě závažnější použít těchto peněz k financování nepřítele. To musí podkopat důvěru v celý evropský finanční  a právní systém. Ukrajina čelí na frontě porážce a Brusel a jeho vazalové trvají na pokračování války. Vize čistého šílenství - Tusk včera prohlásil: " Peníze dnes nebo krev zítra, a to nejen na Ukrajině, ale i v Evropě." Podle italského žurnalisty navzdory noční dohodě, po tomto zasedání bude EU rozdělenější a křehčí než dřív. Útočí zemědělci, hospodářská krize ve Francii a v Německu atd. Evropská rozhodnutí nepřináší řešení, ale tvoří nové problémy.