Nostalgie po úžasné zemi
Putinův poradce Medinský napsal v článku k Komsomolské pravdě (KP), že tragédie, která se na Ukrajině odehrává, je společná, stojí za to si představit i jinou realitu. Ruská strana podcenila efektivitu goebbelsovské kyjevské propagandy. Informační mlha kolem Ukrajiny nejen neustupuje, ale stále víc sílí. Kdo má aspoň elementární historické povědomí, je mu jasné, že Ukrajinci a Rusové jsou historicky jedním národem. Nyní je ovšem velmi obtížné hovořit o jednotě, píše prezidentův poradce. Medinský mluví v článku k Rusku, ale stejně to platí pro celý západní svět. Je evidentní, že ruská strana se za každou cenu snaží dopracovat hlubšího pochopení západních geopolitických motivů a na druhé straně fundamentálně vysvětlit západnímu světu adekvátnost a historickou kontinuitu svých geopolitických motivů. Nejde jen o oficiální Rusko, stejné diskuze se vedou na nonkonformních liberálních infoserverech. Ovšem hluboce se mýlí oficiální i nonkonformní ruské snahy něco západního pochopit a zpětně něco vysvětlit. Západ totiž ztratil schopnost i zájem aspoň minimálně naslouchat úvahám o historických a filozofických civilizačních kořenech. Západní pojmy žádný obsah už nemají a naplňují se podle momentální politické potřeby. Když historik Medinský poslední jednání ruské a ukrajinské strany v Turecku uvedl historickým expose, ukrajinská delegace stejně jako evropská média okamžitě usnuly. Posléze si Zelenský Trumpovi stěžoval, že nuda dlouhého historického exkursu se nedala vydržet. Nejen Ukrajina, jak ji Medinský popisuje, ale celý Západ skomírá v informační mlze antihistorické goebbelsovské lži. Např. Česko nyní prochází horším lži-obdobím než se vyznačovalo posledních deset let komunistického vládnutí. V jedné románové fikci vydané v osmašedesátém vyjevila manželka umírajícímu muži, že je politickou pracovnicí, která měla za úkol monitorovat zda se jeho myšlení neodchyluje od stranické linie. Tato dobová reminiscence perfektně vypovídá o českém dnešku ať se nám to líbí nebo ne. Hlavním motivem Pavlovy prezidentské kandidatury nebylo lezení po fasádě hradní katedrály nebo túrování motorky někde v poušti, ale zablokování české demokracie a s velkou pravděpodobností už v prvopočátku se počítalo právě s tímto konkrétním krokem - likvidace Babiše coby ministerského předsedy. Ovšem osobnostně těžko zvládá předepsanou roli. Co je to Babiš a co je to za dobu, kterou žijeme si okamžitě uvědomíme při Pavlově frázi: "Ať ho ANO nahradí někým jiným." Hradní panák se domnívá, že politika sestává z podobných zaměnitelných nul jako je on sám. Česká politika je už dlouho dobu nevýznamnou částí západní politiky, s Babišem a novou vládou, jejíž obrysy se rýsují, by měla šanci si povýšit významnost.
Kde jsou ukrajinští démoni minulosti? Především v tom, že tzv. civilizovaná Evropa o Ukrajině nic neví, nezná ani její historii, ani její politické prohlubně. Podle evropskounijní propagandy za všechno zlé na Ukrajině může Putin, který chtěl zardousit úžasnou ukrajinskou demokracii. Kdo jsme na Ukrajině dlouhé roky žili, víme, že to není pravda. Víme, že úžasní Ukrajinci jsou obětí západní propagandy.a té nejhorší sorty lidí, kteří se zmocnili moci. Oligarchové Porošenko a Kolomejský vládnou privátními armádami v prostoru bez zákona. Na Ukrajině moc a peníze splývají. Odporná směs peněz a zkorumpovaných politiků vládne na Ukrajině od její nezávislosti po rozpadu SSSR. Bez institucí, bez zákonů a kontroly. Proto se Ukrajina zhroutila. Do 2014 byla Ukrajina ideálním nárazníkem mezi Ruskem a západní Evropou. Dnes se pomalu dostává do této role Bělorusko, země, kde vládne pořádek a dokonce je čistší než Švýcarsko. Země se právem stává místem mezinárodních setkání, např. jsou to Minské dohody, Minská konference o euroasijské bezpečnosti, která je dnes zajímavější než paralelní Mnichovská konference atd.
Ukrajina se zhroutila dík majdanskému puči, který organizoval Západ. Západní politici a finance zosnovali protistátní puč, který jejich propaganda vydává za revoluci. Demokraticky zvoleného prezidenta nahradila junta, která proměnila Ukrajinu v kopí proti Rusku. Prvním jejím krokem byl zákaz používání ruského jazyka na východě země, Luis Fraga píše, že byl při tom. Zákaz ruštiny vedl k povstání ve východních ruských oblastech, výklady západní propagandy jsou víc než lživé. V 2014 na Ukrajině začala občanská válka. Esejista se diví tomu, že Rusko nezačalo vojenskou operaci daleko dřív než v 2022, mělo pro to oprávněné důvody. USA, které stály v pozadí majdanského puče se spoléhaly na ukrajinské komplice - na prvním místě na ukrajinské nacisty a zkorumpované oligarchy. Vyšlo jim to, Porošenko byl zvolen prezidentem zatímco ještě bohatší Kolomejský vsadil na Zelenského. Porošenko nasadil své lidi převlečené za ukrajinské vojáky proti Doněcku. Zdá se, že Ukrajina je navždy zničena. Vypadá to na dlouhou válku navzdor Trumpovým iluzím (přitom USA tuto válku vyvolaly). Esejista píše, že mu nezbývá než nostalgie po magické zemi a po úžasných lidech, protože nikdy se nevrátí, co bylo.

Žádné komentáře:
Okomentovat