krize

AfD na cestě k moci  

Jediná reálná opoziční strana v Německu AfD v celoněmeckých průzkumech dopracovala k stejným předvolebním preferencím jako CDU/CSU a v zemích bývalé NDR je první politickou silou. Ve spolkové zemi Durynsko s 39% předstihla ve voličských preferencích celý vládnoucí blok CDU-SPD-BSW. Účast strany BSW na durynské vládě proti vůli celoněmecké vůdkyně strany Sahry Wagenknechtové stranu rozpoltila a vedla až k tomu, že Wagenknechtová opustila vedení strany. Její analýza německé politické scény je zcela přesná, jakákoliv symbióza s vládnoucím politickým kartelem je pro BSW zhoubná, levicová politička nikdy nevylučovala jistou formu spolupráce s AfD. Stranu BSW, která v loňských zemských volbách v Durynsku dostala 16%, dnes voliči honorují 7% a trend stranu vede do politického propadliště. Sympatie voličů BSW se po zradě zemských politiků masově nasměrovaly k AfD. V Sasku-Anhalt má AfD s 40% voličskými preferencemi 14% náskok před druhou CDU, v Meklenbursku-Pomořansku dosahují preference AfD 38%,v Sasku 35%, druhá CDU má 30%. V Brandenburgu vládnou sociální demokraté SPD spolu s BSW a 15 měsíců po zemských volbách hrozí rozpad vládní koalice a nové volby. AfD figuruje v průzkumech s 35% daleko před druhou SPD s 22%. V zemích bývalé NDR je reálné, že v některé spolkové zemi dojde k politickému průlomu a ustaví se vládní koalice s účastí AfD. 

            Jenom s velkým úsilím může vládnoucí mocenský kartel taktikou všichni do jedné fronty zabránit v bývalé NDR politickému nástupu AfD, nepřirozená politická spojení proti AfD však nemají dlouhého trvání. Je obdivuhodné, že Ossis se nedají manipulovat a zastrašit. Kancléř zdůrazňuje, že udělá všechno, aby AfD zastavil, bubnuje i krypto nacistický Úřad pro ochranu ústavy. AfD má velmi silného spojence v současné americké prezidentské administrativě, bez této podpory by se dávno rozjel proces justiční likvidace strany. 
             Podle posledních celoněmeckých průzkumů s 25,5% voličských preferencí AfD mírně předstihla rating CDU/CSU, třetí sociální demokraté dosahují 14,3%. Např. v Bavorsku se SPD s 8% voličských sympatií nebezpečně přibližuje 5% parlamentní limitě a před pár lety zcela nemyslitelné - AfD je s 19% stabilně druhou stranou politické scény. V podivném typu parlamentní demokracie v Bavorsku byl na stranickém sjezdu CSU po páté s 83,6% hlasy bezkonkurenčně zvolen šéfem strany Markus Söder. Zdálo by se, že tak vysoké procento hlasů dává vůdci silnou pozici ve straně, ovšem za servilní mnichovskou atmosférou objímání a aplausu se dá vyčíst něco úplně opačného. Toto procento signalizuje jeho blížící se politickou smrt, nedostal totiž magickou severokorejskou devadesátiprocentní většinu (např. v 2023 dostal 96,8%). V zákulisí se už pravděpodobně hledá někdo, kdo na dlouhé roky nebo desetiletí povede stranu, která od konce čtyřicátých let diktuje bavorské politice. Konečně proč ne, ale je jasné, že tento typ politického systému se nemůže vydávat za prototyp demokratického vládnutí, ale volbami korigovaný autoritativní politický systém. Söder po zvolení zopakoval své ideje o vládnutí -  žádná jiná partaj než CSU nemůže v Bavorskou vládnout, bez této partaje by Bavorsko osiřelo; imigranti jsou úžasní lidí, mají v srdci svou vlast, ale jsou hrdí na Bavorsko. Söder vyloučil spolupráci s AfD, protože tato strana je hlásnou troubou Vladimíra Putina a chce jiné Německo.  Šéfovi softwarového koncernu Palantir Alexi Karpovi se v Německu pravda toleruje, protože má firmu v USA, v Bavorsku by si to nedovolil. "O Německu se už nikde nemluví, přitom historicky a kulturně je to jedna z nejvýznamnějších zemí..." Podle Karpa se země dík masové imigraci po 2015 stala technologickým zapadákovem. "Rozhodnutí Merkelové 2015 otevřít hranice imigraci, bylo nejmizernějším poválečným rozhodnutím, které přineslo něco velmi špatného.." Karp požaduje okamžité uzavření německých hranic.    
            Na území bývalé NDR vede režim s AfD totální válku na všech frontách, totální protože nedává občanovi ani minimální prostor k reflexi. Člen AfD nemůže být ani členem církevního společenství, ani členem dobrovolných hasičů, pokud dítě práskne ve škole politické sympatie rodičů, dostanou se do velkých nepříjemností. V impozantní budově lužické knihovny v Budyšíně jsou vystaveny studijní materiály určeny všem věkovým kategoriím, které staví AfD mimo společnost lidí. Od obrázkových materiálů pro málo chápavé až po rozsáhlé publikace pseudovědců humánních fakult určené gramotnějším vrstvám. Odvaha lidí, kteří přesto AfD volí, je obdivuhodná. Němci jsou přemýšlivým národem, hlas pro AfD není jen protestním hlasem, jak se domnívají režimní političtí vykladači. Aby měla parlamentní demokracie smysl musí lidé cítit potřebu formulovat své potřeby a vize přes systém politických stran, bez toho nemá parlamentní demokracie smysl a je prázdným pojmem. Němcům je tato potřeba vlastní a kupodivu ještě víc na území bývalé NDR než v západní části státu. Komunistický režim byl dobrým tréninkovým polem pro zprostředkující typ demokracie. 
           Vykládat sympatie k AfD pouze z důvodu selhání umírněného politického středu, který nenabízí účinná řešení každodenních problémů, není adekvátní. V Lužici nejsou očividná velká selhání politického středu, kraj opticky funguje lépe než Česko a přesto tu má velké sympatie AfD. Důvodem popularity pravicových populistů, jak je nazývají, nejsou ani polarizace na sociálních médií, jak se často argumentuje. Důvodem je celková krize liberalistického půlstoletí a v nejhmatatelnější rovině splynutí levicových a pravicových elit v nadnárodní fluidní kastu. Která tu a tam může klidně docela adekvátně reflektovat zájem té či oné lokality. Člověk ztratil v reprezentativním systému svoji reprezentaci. Unifikovaná nadnárodní kasta ztratila nakonec samotná význam a už vůbec žádný smysl nemá její existence pro občana, který je přirozeně svázán s místem, kde žije. Krizi politického středu nelze vysvětlit jen materiálními důvody, ale krizí ideologie, o kterou se politický střed posledních padesát let opíral.