lotys rus

Riga caput regni

Stará Riga atmosférou i architekturou připomíná severoněmecká města, navíc město nepoznalo válečnou devastaci jako většina německých měst a uchovalo si velkou původnost. V německých městech se po válce zničené budovy obnovily v původním tvaru, ovšem v Rize cítíme, že sebelepší obnova se zdaleka nevyrovná původní stavbě. Středověká Riga byla členem hanzovního spolku a staletá německá blízkost formovala po všech stránkách město a obyvatele. Od roku 1711 se Petrem Velikým stala Riga součástí ruského impéria a ruská staletí též formovala město do velmi originální podoby, jako je např. kupecká čtvrt "Moskevský vorstadt", pravoslavné chrámy včetně impozantní ortodoxní katedrály, spousty skulptur v parcích atd. Často se říká, že Riga připomíná Prahu, ale pokud bloumáte městem, příbuznost cítíte pouze v jednom - na budovách Sejmu, divadel, univerzity atd. visí ukrajinské vlajky, v dalších ohledech působí Riga silnějším dojmem než Praha. Historická původnost města se dochovala v plné síle, v Praze ji politická demence posledních třiceti let vyhodila do povětří nebo jak říkal velký kunsthistorik a starosta Říma za komunistickou stranu Argan -  organizovalo se tu vybydlení historického jádra města. Periferní části města, kde podobně jako v Praze žije většina obyvatel, působí kombinací architektury a zeleně opticky daleko zajímavějším dojmem než pražské periferie, kde kromě fádního betonu a tuctové architektury nic moc není. Další aspekt srovnání Praha Riga, který vesměs uniká a který nesmírně Rigu favorizuje - v Rize se neobtěžují vylepšováním staveb a kostrbatých kamenných chodníků kolem, je vidět, že stavby minulosti vydrží další staletí a nepotřebují podporu zvrhlé ruky ideologizovaného architekta nebo byrokrata. Stavěli je mistři a  člověk po nich chodil staletí a proč by je měl najednou přefutrovaný  evropskounijní prďoch vylepšovat ke svému obrazu. V Rize nikomu nevadí křivolaká dlažba v prostoru neuvěřitelně rozsáhlé tržnice, kde stovky Lotyšů a Rusů nabízí super zboží všech odrůd a v desítkách restaurací jídlo v kvalitě o níž si Praha může nechat zdát. Praha si tržnici za stamiliony vylepšila a dnes tam kromě pár Vietnamců nikdo nic neprodává. Čech je tak akorát schopen stát u kasy v německé Normě nebo vydávat zahraniční zboží v Alze. V Rize cítíte vlny kreativity a vitality i když podle statistik se Lotyšsko nezadržitelně propadá do demografické propasti, loňská porodnost odpovídá dimenzi půlmilionovému státu a ne dvou třímilionové země.   

         Jeden kardinální problém, který je dovedně živen Evropskou unií, pouští velmi nebezpečným způsobem žilou městu i zemi - nenávist ke všemu ruskému. Přitom třetina obyvatel má právě ruský původ a zdaleka nejde o potomky lidí, kteří do Lotyšska přišli po druhé světové válce. V zemi žili Rusové i před Petrem Velikým. Carská epocha byla lotyšskému národní obrození daleko vstřícnější než německá hegemonie českému národu. Sovětská epocha, jak známe z vlastní zkušenosti, nebyla moc tolerantní k přímým odpůrcům režimu a ordinovala jim Sibiř. Procento přímých odpůrců bylo v Lotyšsku z mnoha důvodu daleko vyšší než v Česku a odpovídá tomu vyšší procento Lotyšů na Sibiři než Čechů v Jáchymově. Samozřejmě je třeba to komemorovat, ovšem nelze na pár dobových událostech stavět národní filozofii a jednostranně deformovat celou historii. V Rize jsou první  pozitivní emoce rychle překryty něčím velmi negativním. U pokladny v luteránské  katedrále nabízí informační leták o její historii v deseti jazycích včetně portugalského, chybí ruština, přitom ve městě tvoří Rusové polovinu obyvatel. Při dotazu po ruském informační letáku se informátorky promění v nenávistné furie. Ve městě s obrovskou ruskojazyčnou populací neexistuje jediný nápis v ruském jazyce,  např. je do očí bijící perverzí, že  historie ruských pravoslavných kostelů nesmí být v jejich vstupních dvoranách napsaná rusky. V zemi jsou zakázány ruské školy, je trestné na veřejném shromáždění pronést projev rusky. V rižských ruských novinách Dnes reportují o návštěvě gubernátora ukrajinské části chersonské oblasti, který v parlamentu hovořil o ukrajinských zkušenostech, gubernátora přijaly i nejvyšší autority. Podle gubernátora se s Rusáma v zemi dá co dělat, stačí přitvrdit. Pokud by v roce 2014 v Chersonu většina lidí vítala ruskou armádu, v 2021 si to už nikdo neodvážil.  
          Pár ruským novinám v zemi hrozí likvidace - ruské noviny a knihy mají podléhat vyšší DPH než lotyšské tiskoviny. Předpokládá se, že to ruské písemnictví definitivně zlikviduje. Prodejci v tržnici jsou velmi otevření k hovoru a je zřejmé, že protiruská animozita by pár let po rozpadu SSSR v prostoru přirozené politiky dávno vyprchala, ale vládnoucí kasta na ní založila svou politickou existenci a vydatné podpory se jí dostává z evropskounijních center. Průměrnému Lotyši v žádném případě neuniká fakt, že Lotyško bylo v sovětské epoše průmyslovým a technologickým gigantem a sovětskou chloubou, i po desetiletích je schopen být v tomto směru velmi konkrétní. Vládnoucímu režimu se nedaří eliminovat vliv ruštiny ani u ruské mládeže i když se jí od mateřské školky vtlouká lotyština do hlavy. Vede se politická debata, jak přinutit rodiče, aby doma nemluvili rusky. V parlamentu se projednává světový unikát, jak zákonem úplně zakázat používání ruštiny na veřejném prostranství. 
              Hlavní náplní lotyšské politiky je od rozpadu SSSR boj s ruštinou, ovšem efekt může být zničující pro samotný lotyšský etnos. Z náhodných setkání a diskuzí je vidět, že srovnání etnický Lotyš versus Rus nevyzní v lotyšský prospěch - Rus působí daleko inteligentnějším dojmem než jeho protějšek. Z jednoho prostého důvodu, Lotyš trénuje svůj mozek jednoduchou angličtinou, která jak vidět na černých v USA inteligenci moc nepotencuje, zatímco Rus  k tomu ještě dodá variabilnější a duchovně náročnější ruštinu. Mladý Lotyš působí v hotelových recepcích, v kafé atd. dojmem jednoduchou angličtinou formovaného blba. Vysvětlování mladého recepčního, jak funguje tepelný regulátor v pokoji, ozřejmí, že absolvoval stáž v USA, ale zmatený výklad nepochopí ani kolegyně kolem. Nejde jen o tento typ pracovních činností, kasta Evropskou unií formovaných mladých blbů se podílí na nejvyšší politice, např. devětadvacetiletá ředitelka odboru vyššího školství na ministerstvu Liene Pevada, původní profesí zdravotní manažerka, reformuje v unijních intencích vyšší školství. Ministryně školství Dace Melbarde: "Rusifikace v sovětském režimu deformovala sféru vědy..." "Používání angličtiny sbližuje lotyštinu a angličtinu v lingvistické hierarchii.." V ruských "Dnes" píše novinář Nikolaj Kabanov, který je členem rižského zastupitelstva, že jeho matka, která byla univerzitní profesorkou matematiky, před třiceti lety vydala originální sbírku 1757 problémů z  teoretické matematiky, která se dodnes používá na univerzitách v Rusku i jinde. V Lotyšsku požadovali, aby předtím než se dílo začne používat, profesorka nejdřív složila testy z lotyštiny. Kabanov se ptá kolik lotyšských prací se za posledních třicet let vydalo někde v zahraničí?