V krizi Boha slyšeti jest...
V současné ekonomické krizi, kterou v Rusku vyvolaly americké a
evropskounijní sankce, stále víc a víc Rusů hledá duchovní oporu v
náboženství, píše moskevský list Izvestia. Podle vyjádření
představitelů různých konfesí má být dnešní hospodářský tlak důvodem,
proč se lidé opět vrací do kostelů.
Podle
představitele pravoslavné církve, otce Bogdasarova, každá konfese má
svůj nezaměnitelný přístup jak se vypořádat s krizovou situací.
Pravoslaví zve k práci a k činnosti, islám akcentuje duševní harmonii,
židé vidí v krizi výzvu k přehodnocení vlastních životních postojů.
Do pravoslavných chrámů přichází nyní mnohem víc lidí, lidé se nechávají víc křtít, za poslední měsíce se počet žádostí o pokřtění zdvojnásobil, narostl počet těch, kteří navštěvují pravidelně bohoslužby, konstatuje otec Bogdasarov. Obvykle v létě lidé odjíždí z měst a kostely se vyprazdňují, ale letos musíme nechat sloužit všechny kněze a nasadit i zálohy. Lidé vidí v církvi zdroj útěchy a pomoci, církev v první řadě učí, že se tomu všemu člověk v žádném případě nesmí poddat. Krize vznikla nezávisle na nás a my nejsme povinni na ní záviset. Setkáváme se s tím, že se lidé plně oddají této krizové atmosféře, začínají koketovat se sebevraždou, přichází deprese, dodává otec Bogdasarov.
Podle svaté církve, Bůh řídí tento svět, ale nikde není psáno, že máme svěsit ruce a očekávat manu z nebe. V honbě za penězi nesmíme zapomínat na čistotu duše. My v církvi se často obracíme na zaměstnavatele a říkáme jim, že pokud nezaplatí svým zaměstnancům, což se v Rusku často stává, podléhají božímu soudu. Církev odsuzuje honbu za lehce vydělanými penězi, jako jsou třeba burzovní spekulace. Považujeme to za hřích.
K současné situaci se též vyjádřil mluvčí židovských obcí v Rusku Andrej Glotzer, v Moskvě nyní žije asi 500 tisíc židů. Stále víc lidí se vrací ke svým původním židovským kořenům, k rabínům přicházejí lidé hledající smysl života a své místo ve světě. Lidé se snaží odkrýt své poslání na tomto světě. V židovské tradici se praví, že přicházejí situace, které vedou člověka k tomu, aby se zastavil a zamyslel nad svým vztahem k Bohu. Situace, kdy člověk vypadne ze svého běžného příčinného stereotypu. Andrej Glotzer dodává, že v judaismu krize a to jak vnější, tak vnitřní, je bodem obnovy, je dobou, kdy člověk musí promyslet jak se změnit a co udělat, aby bylo lépe.
Též předsedkyně moskevské rady buddhistů Dulma Magdarova poznamenala, že i buddhistů přibývá. Do Moskvy přijíždějí noví Kalmyci, Burjati, Tuvinci, což jsou buddhistické národy a na druhé straně je u Moskvanů budhismus stále populárnější. Obzvlášť nyní potřebují lidé klid a důvěru. Předsedkyně říká, že nyní v hlavním městě žije sto tisíc buddhistů, dvakrát víc než před deseti roky. V celém Rusku je asi milion buddhistů, k buddhismu přestupují nejvíc lidé mezi 25 až 45 roky.
Co na buddhismu nejvíc přitahuje? Podle předsedkyně je to skutečnost, že v buddhismu člověk tvoří sám sebe. Nedomníváme se, že náš život odvisí od překážek, které ničemu nepodléhají. Zákon karmy predestinuje naši současnou situaci, současné okolnosti podléhají minulým potenciálům a ne náhodě. V životě má vše svoji logiku a jak říká dalajláma, kde není logika, není ani pravda. Být stále pozitivně nasměrován, ať už nám život připraví jakákoliv překvapení.
Leontěj Byzov, vědecký pracovník Ruské akademie věd, analyzuje tendence ve věřící populaci. Podle průzkumů, 70% lidí se charakterizují jako věřící, za ateisty se považuje jen 7% lidí. Na druhě straně většina z těch, kteří se charakterizují jako věřící, berou víru jako základ své osobní identifikace, tj. jsou pravoslavnými protože se ztotožňují s hodnotami pravoslavného světa, s jeho kulturou. Tato forma narodně-kulturní identifikace nepřivádí člověka do kostela. Pouze 14% lidí pravidelně navštěvuje bohoslužby, nicméně od počátku devadesátých let, počet skutečně věřících narostl o 70%.
Do pravoslavných chrámů přichází nyní mnohem víc lidí, lidé se nechávají víc křtít, za poslední měsíce se počet žádostí o pokřtění zdvojnásobil, narostl počet těch, kteří navštěvují pravidelně bohoslužby, konstatuje otec Bogdasarov. Obvykle v létě lidé odjíždí z měst a kostely se vyprazdňují, ale letos musíme nechat sloužit všechny kněze a nasadit i zálohy. Lidé vidí v církvi zdroj útěchy a pomoci, církev v první řadě učí, že se tomu všemu člověk v žádném případě nesmí poddat. Krize vznikla nezávisle na nás a my nejsme povinni na ní záviset. Setkáváme se s tím, že se lidé plně oddají této krizové atmosféře, začínají koketovat se sebevraždou, přichází deprese, dodává otec Bogdasarov.
Podle svaté církve, Bůh řídí tento svět, ale nikde není psáno, že máme svěsit ruce a očekávat manu z nebe. V honbě za penězi nesmíme zapomínat na čistotu duše. My v církvi se často obracíme na zaměstnavatele a říkáme jim, že pokud nezaplatí svým zaměstnancům, což se v Rusku často stává, podléhají božímu soudu. Církev odsuzuje honbu za lehce vydělanými penězi, jako jsou třeba burzovní spekulace. Považujeme to za hřích.
K současné situaci se též vyjádřil mluvčí židovských obcí v Rusku Andrej Glotzer, v Moskvě nyní žije asi 500 tisíc židů. Stále víc lidí se vrací ke svým původním židovským kořenům, k rabínům přicházejí lidé hledající smysl života a své místo ve světě. Lidé se snaží odkrýt své poslání na tomto světě. V židovské tradici se praví, že přicházejí situace, které vedou člověka k tomu, aby se zastavil a zamyslel nad svým vztahem k Bohu. Situace, kdy člověk vypadne ze svého běžného příčinného stereotypu. Andrej Glotzer dodává, že v judaismu krize a to jak vnější, tak vnitřní, je bodem obnovy, je dobou, kdy člověk musí promyslet jak se změnit a co udělat, aby bylo lépe.
Též předsedkyně moskevské rady buddhistů Dulma Magdarova poznamenala, že i buddhistů přibývá. Do Moskvy přijíždějí noví Kalmyci, Burjati, Tuvinci, což jsou buddhistické národy a na druhé straně je u Moskvanů budhismus stále populárnější. Obzvlášť nyní potřebují lidé klid a důvěru. Předsedkyně říká, že nyní v hlavním městě žije sto tisíc buddhistů, dvakrát víc než před deseti roky. V celém Rusku je asi milion buddhistů, k buddhismu přestupují nejvíc lidé mezi 25 až 45 roky.
Co na buddhismu nejvíc přitahuje? Podle předsedkyně je to skutečnost, že v buddhismu člověk tvoří sám sebe. Nedomníváme se, že náš život odvisí od překážek, které ničemu nepodléhají. Zákon karmy predestinuje naši současnou situaci, současné okolnosti podléhají minulým potenciálům a ne náhodě. V životě má vše svoji logiku a jak říká dalajláma, kde není logika, není ani pravda. Být stále pozitivně nasměrován, ať už nám život připraví jakákoliv překvapení.
Leontěj Byzov, vědecký pracovník Ruské akademie věd, analyzuje tendence ve věřící populaci. Podle průzkumů, 70% lidí se charakterizují jako věřící, za ateisty se považuje jen 7% lidí. Na druhě straně většina z těch, kteří se charakterizují jako věřící, berou víru jako základ své osobní identifikace, tj. jsou pravoslavnými protože se ztotožňují s hodnotami pravoslavného světa, s jeho kulturou. Tato forma narodně-kulturní identifikace nepřivádí člověka do kostela. Pouze 14% lidí pravidelně navštěvuje bohoslužby, nicméně od počátku devadesátých let, počet skutečně věřících narostl o 70%.
Žádné komentáře:
Okomentovat