berlusconi

Berlusconi včera

Berlusconimu včera v Il Giornale publikovali analýzu stavu západního světa ve světle ukrajinských událostí.  Berlusconi figuruje už třicet let v italské politice, i politické zločiny je nutné stále připomínat, nebýt antidemokratické fašizoidní manipulace ze strany evropskounijní Komise, která způsobila před lety pád jeho vlády, Itálie by měla efektivní a schopnou vládu a Evropská unie by nedospěla do dnešního politického a ekonomického marasmu. Berlusconi, aniž by byl konkrétní, píše v článku, že někteří evropští politici blokovali jeho snahu přitáhnout Rusko do západního tábora. Podle Berlusconiho situace v Evropě byla úplně jiná, pokud by byl jeho ruský plán realizován. Rusko dnes tváří v tvář sjednocenému Západu už tuto šanci prohrálo. Ale na druhé straně se západní svět stal izolovanějším, důvodem je podle Berlusconimu fakt, že Západ nemá schopného lídra. Podle Berlusconiho ruský postup je bezespornou agresí, ovšem západní svět nese též vinu. Tímto aktem se Rusko deklarovalo definitivním soupeřem Západu a čelí sjednocenému a odhodlanému protivníkovi.

         Rusko čelí kompaktní odpovědi Západu, ale co vůbec v sobě Západ skrývá - USA, část Evropy a některé země Pacifiku jako Japonsko a Austrálie. Snahy přivést Rusko do západního tábora byly některými evropskými lídry bojkotovány, pokud by se prosadily, evropský scénář by vypadal jinak. Rusko Západ izoloval, ale samotný Západ je izolován oproti ostatnímu světu. Ani Turecko, které je důležitým členem NATO, se nepřidalo k západním sankcím. Podle Belusconiho miliarda a čtyři sta milionů lidí z osmi miliard žijí v liberální demokracii, počítá tam Indii, která tam sice formálně patří, ale se současným Západem nemá nic společného. 6,4 miliardy žije v autoritativních  a totalitárních režimech. Není jasné proč by mě být život v Maroku méně svobodným než život evropskounijním režimem debilizovaného Pražáka. Podle Berlusconiho dnes velké země a většina afrických, asijských a latinskoamerických zemí není na straně Západu. Africké země přešly do oblasti ekonomického, politického a vojenského vlivu Číny. Afrika v čínských rukách znamená velké nebezpečí pro Evropu. Západ žil v domnění, že demokracie má universální přitažlivost a dnes je situace mnohem odlišná. Berlusconi nepřekročí svůj stín, tento schopný státník se přece nemůže chápat jako produkt demokratického systému, je produktem peněz. Liberální demokracie, která ho dostala k moci, je stejně málo demokratická jako byl demokratický socialismus bývalé ČSSR. Turecký prezident, i když ho západní mediální glajchšalt nazývá polodiktátorem, má větší demokratickou legitimitu než Fiala a spol., jednoduše si ho vybral lid, ne partajní manipulace a mediální teror. Západ má stále největší podíl na planetárním HDP, Berlusconi soudí, že to nepotrvá věčně. Z demografického zřetele Západ čelí velké krizi. V historii byly zřídkavé okamžiky, kdy se svět nacházel v podobné demokracii jako dnes panuje na Západě, mylně se domnívá, že v podobně situaci se nacházely antické polis a starý Řím.
           Římané se musí v hrobě obracet, když je Condottiere, jak mu Italové říkají, srovnává s konzumní zbabělou Evropskou unií. Považuje za negativní faktor otrokářství starého Říma, dnes jsme otroky evropskounijního fašizoidního režimu všichni. Condottiere konstatuje celkem jasný, ale málokdy zohledňovaný fakt, velké civilizační epochy, jako Egypt faraonů, antická Indie, perské impérium, Čína, předkolumbovská Amerika, Otomani atd. nebyly založeny na demokratických konceptech evropského typu. Velká západní iluze není podle Berlusconiho udržitelná, navíc když je napadaná samotnými západními ideologiemi, které negují tradiční západní hodnoty. Západ postrádá schopné vedení, už nevěří sobě, svým idejím a nedokáže vytvářet aliance, které by byly přitažlivější pro ostatní svět než např. Čína. Západní porážky, jako v Afghánistánu, zničily kredibilitu jeho elit v očích celé planety. Evropská unie je ekonomickým obrem a politickým trpaslíkem - velká Berlusconiho pravda. Naději vidí v bloku evropských lidových stran PPE, které mají nést hodnoty liberální a křesťanské Evropy, podle Berlusconiho mohou být evropským motorem. Toto tvrzení je jeho největším omylem, partaje zploštělých sociálnědemokratických hodnot jako KDU-ČSL, CDU nebo španělští lidovci PP mají být evropskými majáky.