úterý 11. května 2021

cina rusko

Čína-Rusko

Evropan má posledních třicet let tendenci se domnívat, že žije v přelomové době, generace našich babiček byla skromnější a nic podobného netvrdila. Pokud se v této době dá hovořit o náznaku významného historického průlomu, pak to bude vznik čínsko-ruské planetární osy, malost a podlost jiných, ke kterým se přidalo vrbětickou lží i Česko, mají velkou šanci svět k tomu dovést. Vysocí představitelé Číny i Ruska se často vyjadřují o prohlubující se spolupráci vyšší kvality tváří v tvář západním sankcím, o hloubce této spolupráce se spekuluje.

       Čína je dnes už ekonomicky nejsilnější zemí planety, západ nemá možnosti nasadit takové sankce, které by ji ekonomicky poškodily, navíc by se víc poškodil sám. Pro ekonomicky slabší Rusko jsou západní sankce velmi nepříjemné, stát na ně doplácí 2% svého ročního růstu. Přesto v ustavování čínsko-ruské osy je patrné větší váhání na ruské straně než čínské. Vstupovat do těsného svazku s ekonomickým obrem, nemusí být bezpečné. Čínský důvod pro těsné spojenectví s Ruskem plyne z dlouhodobého charakteru čínské politiky a geostrategie, obrovské Rusko, nabité nerostnými surovinami a obepínající polovinou severní hemisféry, má v očích čínských stratégů perspektivu, čeští političtí a bezpečnostní trpaslíci s médii v zádech, vidí v Rusku nevýznamnou zemi, kterou je možné dle libosti urážet. Druhým důvodem je čínská citlivost na jakékoliv vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, které je principem západní politiky a Rusko, jehož státní integrita je západním vměšováním ohrožována, je nejpřirozenějším partnerem prosazování principu nevměšování. Čínský svět se tisíciletí řídí vnitřními pravidly a až na krátké historické okamžiky nikdy neměl vnější svět šanci se vměšovat a něco v  Číně ovlivňovat. Navíc americké nebo evropské obavy o něčí práva v Číně jsou pokrytecké a směšné. Ruský důvod pro spojenectví vyššího druhu má ekonomický podtext, západní sankce tak podlamují možnosti ruské ekonomické expanze, že přestává být možná jiná alternativa.
      Nejedná se pouze o dobovou záležitost, snaha Ruska o sblížení s Evropou trvá řadu staletí a Evropa nikdy neukázala přívětivou tvář. Přitom bez Ruska by se Evropa nacházela v historické regresi, Rusko v minulosti zachránilo Evropu před tatarským jhem, navždycky srazilo švédskou rozpínavost, zachránilo Evropu před Napoleonem, osvobodilo východní Evropu z tureckého područí, navždy znemožnilo německou vojenskou expanzi atd. Evropa vděčí Rusku za dlouhá staletí klidu a .. zábavy, minesengři bavili dámy na evropských dvorech a Rusko bojovalo na život a na smrt s Tatary. Osa Čína-Rusko má šanci, se všemi negativními důsledky pro Evropu, zavřít jednu dlouhou historickou snahu a otevřít Rusku novou perspektivu, která může být doprovázena nebezpečím, ale na druhé straně enormními možnostmi. Psychologické předpoklady pro novou ruskou dějinnou orientaci jsou připraveny, poprvé v historii přestává vidět ruská střední třída v Evropě zajímavý cíl, kulturní i turistický, podle statistik turistických a kulturních preferencí se Evropa pro průměrného Rusa ničím neliší od ostatních kontinentů.
      Sankce jsou podle čínské interpretace projevem nepřijatelného hegemonismu. V oficiálním čínské listu Global Times se v úvodníku píše, že nejvýznamnějším dvojstranným vztahem v Euroasii je dnes čínsko-ruské strategické partnerství. I  když se přesně nespecifikuje hloubka tohoto partnerství, v novinách se uvádí, že nikdo nemůže vojensky vystoupit pouze proti Číně samotné nebo proti samotnému Rusku. Američtí stratégové se dlouho domnívali, že v případě konfliktu USA s Čínou nebo s Ruskem, se strana mimo konflikt ohraničí vyjádřením morální podpory, nyní se kloní k náhledu, že to neplatí a do konfliktu vstoupí i země mimo konflikt, do té míry obě země vidí dnes v USA úhlavního nepřítele své existenci.       

Žádné komentáře: