litva nazor setreni

Meze liberální demokracie

V hlavním litevském informačním portálu Delfi publikovali výsledky průzkumu veřejného mínění na dost velkém (1004 probandů) výběrovém vzorku (viz.) A šok. Předchozí průzkumy vždycky velkým procentem potvrzovaly narativu, kterou známe i z Česka - velká většina lidí, jak čert hříchu, oddána Evropské unii, která osvobodila naší zemi od materiální bídy, jíž jsme zažívali v předchozím režimu, NATO garantem úžasné západní svobody, za všechno co máme, nevděčíme straně, jak se kdysi omylem tvrdilo, ale síti amerických základen po světě a bruselským osvíceným elitám. U Litevců se obvykle ještě zkoumá stupeň nenávisti k ruskému prezidentovi a míry ruského nebezpečí.  Podle oficiální narativy Litevci stejně jako Češi, až na výjimku pár duševně omezených, netrpí nostalgií po bývalém režimu. Výsledky se rok po roce opakují, berou se  za neměnný společenský názor, který pomalu transformoval do morálního imperativu a má politické implikace, žádná strana nestaví svůj program na důsledném vyvedení Litevců nebo Čechů ze západní  obruče, podle oficiálních průzkumů by to byla ztráta času, touží po tom jen málokdo. Veřejná média souzní s údajným většinovým náhledem a opačný názor kvalifikují jako extrémní, potažmo amorální.

       Dotazník šetření litevského ústavu tentokrát neobsahoval otázky, které jsou v podvědomém automatismu respondenta považovány za jednoznačné a které nemají alternativu. Experti říkají, že nevkládali respondentům odpovědi do úst, dali jim časový prostor pro zamyšlení nad odpovědí. Na průzkumu bylo podstatné, že se vyhnul hlavnímu městu. Podle vedoucího experta institutu Sumskase se do průzkumu zahrnula města se slabšími hodnotami indexu obecního blahobytu, který ukazuje na stav sociálního zabezpečení, školství, ekonomického rozvoje a demografie (mezi vybranými městy např. i přístav Klajpeda).  28% respondentů úplně a 50% částečně souhlasilo s tezí, že litevský zdravotní systém funguje vadně a pandemie jej úplně rozložila; 29% respondentů souhlasí s tezí, že čestný člověk na Litvě nenajde pracovní uplatnění, 44% souhlasí částečně; 59% se ztotožňuje s tvrzením, že vládnoucí kradou; 54% se domnívá, že Litva nemá žádnou zahraniční politiku a všechno se jí diktuje z Bruselu; 66% souhlasí s tezí, že zbytečné spory s Ruskem Litvu ekonomicky poškozují; s tezí, že EU a NATO rozšiřují svoje hranice, aby obklíčily Rusko, souhlasí 34% respondentů, s touto tezí souhlasí  21% voličů konzervativní strany a 53% sociálních demokratů; tezi, že sovětská perioda přinesla Litvě víc blaha než naopak, zastává 35% respondentů; s tezí, že EU se podobá, SSSR souhlasí 36% respondentů; největší úlek u expertů ústavu vyvolal fakt, že 37% respondentů chová sympatie k Vladimíru Putinovi, domnívají se, že jeho vládnutí upevnilo Rusko. S tezí, že sovětská moc osvobodila Litvu od nacistů a SSSR byl pro Litvu pozitivní, souhlasí 37% a 35%. Sumskas při prezentování výsledků prohlásil, že on a jeho kolegové z výzkumáku byli v šoku, když dotazníky vyhodnocovali.
        Experti institutu politické analýzy (VIPA) byli šokováni, ovšem tento typ šoku není tak nepředvídatelný, celá mediální a politická sféra je postavena na hlavním městu a neviditelných a antidemokratických formách jeho diktátu, demokratická politika by měla cílit na rozbití tohoto progresívního monopolu, demokratické principy může oživit strukturální politická změna –  podpora lokálním centrům a silná regionální autonomie. Mediální, kulturní a částečně i politické funkce, které dnes usurpuje hlavní město, je třeba převést na regionální centra, regionální politický systém postavený na prvcích přímé demokracie kvalitativně pozvedne skomírající demokracii, která jak ukazuje litevské šetření není v stávající formě schopna reflektovat politické názory velkého procenta občanů.