Noc ve Stěpanakertu
Včera odcestovala do Stěpanakertu manželka arménského ministerského předsedy Pašinjana, chce morálně podpořit obyvatele města, ještě silnější gesto kdyby šla do zákopů podpořit vojáky. Pašinjan prohlásil, že by se raději nechal zabít než vzdal Arzach Ázerbájdžánu. Včera vyhlásila arménská vláda všeobecnou mobilizaci, bránit druhou arménskou republiku Arzach (Náhorní Karabach) se hlásí tisíce dobrovolníků. Arménská strana ztratila do dnešního rána už 30 vojáků, ale podle všeho se podařilo zastavit frontální ofenzívu ázerbájdžánské armády a během noci převzala Armáda obrany Karabachu zpátky některé ztracené pozice.
Boje s různou intenzitou pokračovaly celou noc na všech úsecích fronty, od rána Ázerbájdžánci zesílili ostřelování arménských pozic, není jasné, zda-li kontrolují komunikaci do města Martakertu, které podle arménského ministerstva obrany od dnešního rána též ostřelují. Novináři ruského serveru SputnikArmenia monitorovali dnešní noc v hlavním městě Stěpanakertu, lidé sice ve sklepech, ale na rozdíl od předchozí noci, kdy občas na město něco padlo, klidná noc, do pozdních večerních hodin bylo ve městě slyšet kanonádu z nedaleké fronty, pak v noci vše utichlo včetně sirén. Celou noc zůstal otevřen pouze obchod se zbraněmi a základními potravinami, majitel obchodu říká, že obchod je otevřen též z toho důvodu, že je pod úrovní ulice a může v případě náletu sloužit jako kryt. Úžasný národ tihle lidé Karabachu.
Celý den 27. září ostřelovala ázerbájdžánská armáda intenzívně obrannou linii Armády obrany Karabachu i civilní obytné objekty, pak nastoupily jejich tankové a motostřelecké brigády k frontálnímu útoku na severní, jižní a jihovýchodní části obranné linie. Ázerbájdžánský útok na arménskou republiku Arzach je pokračováním turecké expanzionistické politiky, bez přímé pomoci Turků by Ázerbájdžán nemohl rozpoutat konflikt. Katolikos Velikého Domu Kilikijského Aram I. prohlásil „Ázerbájdžán pozná, že vede válku proti celému arménskému národu, Arzach má pro arménský národ stejnou cenu jako krev“. Arméni během pár hodin zapomněli na vzájemné politické rozepře, které často mají udivující sílu, sjednotili se za vojenským vedením. Na základě informací o průběhu dosavadních bojů soudí ruští a arménští vojenští experti, že ázerbájdžánská armáda nemá dost sil, aby zvrátila situaci v poli a získala převahu, i přes nasazení obrovského množství techniky a lidí se ázerbájdžánský efekt neblíží efektu ozbrojeného střetu v roce 2016.
Reakce evropskounijních politiků na konflikt, který má pro arménský národ existenciální význam, vlažná někdy i zmatená, vyzývají k zastavení vojenských srážek a někde to komentují tím, že v oblasti bojují o vliv Putin s Erdoganem. Západní tajné služby a média nejsou schopny vyhodnotit, kdo vůbec dnešní válečný střet vyvolal. V některých německých médiích vydávají republiku Arzach, kde čtvrt milionu lidí buduje v těžké blokádě způsobenou politikou EU nový stát, za proarménské rebely. Prezidentského kandidáta Bidena situace na Kavkaze znepokojuje, důvod začínající války vidí v dodávkách ruských zbraní oběma stranám, podle tohoto Američana stačí když Rusko zastaví "cynické" dodávky zbraní. Velký ruský spisovatel Prilepin vyzval obě arménské republiky, aby vstoupily do Ruské federace a jejich národní existenci už nikdo neohrozí. Za gigantické finance, které dostává za dodávky plynu do Evropské unie po zuby vyzbrojený Ázerbájdžán - nejlepší americké zbraně, též izraelské a ze zemí EU. Arménie bez ruských dodávek zbraní, které často ani neplatí, by dávno neexistovala, Turci s Ázerbájdžánem by ji zardousili podobně jako obrovské arménské oblasti ve východním Turecku, kde prošla turecká genocida. Prezident Putin stejně jako ruští panovníci v minulosti je reálně jediným možným zachráncem arménského národa, ohled na možnou ruskou intervenci brání Ázerbájdžánu a Turkům rozvinout plnou ofenzívu, srovnávat ruského prezidenta s Erdoganem (Bidenem, Macronem a spol.) je málo vkusné.
Celý den 27. září ostřelovala ázerbájdžánská armáda intenzívně obrannou linii Armády obrany Karabachu i civilní obytné objekty, pak nastoupily jejich tankové a motostřelecké brigády k frontálnímu útoku na severní, jižní a jihovýchodní části obranné linie. Ázerbájdžánský útok na arménskou republiku Arzach je pokračováním turecké expanzionistické politiky, bez přímé pomoci Turků by Ázerbájdžán nemohl rozpoutat konflikt. Katolikos Velikého Domu Kilikijského Aram I. prohlásil „Ázerbájdžán pozná, že vede válku proti celému arménskému národu, Arzach má pro arménský národ stejnou cenu jako krev“. Arméni během pár hodin zapomněli na vzájemné politické rozepře, které často mají udivující sílu, sjednotili se za vojenským vedením. Na základě informací o průběhu dosavadních bojů soudí ruští a arménští vojenští experti, že ázerbájdžánská armáda nemá dost sil, aby zvrátila situaci v poli a získala převahu, i přes nasazení obrovského množství techniky a lidí se ázerbájdžánský efekt neblíží efektu ozbrojeného střetu v roce 2016.
Reakce evropskounijních politiků na konflikt, který má pro arménský národ existenciální význam, vlažná někdy i zmatená, vyzývají k zastavení vojenských srážek a někde to komentují tím, že v oblasti bojují o vliv Putin s Erdoganem. Západní tajné služby a média nejsou schopny vyhodnotit, kdo vůbec dnešní válečný střet vyvolal. V některých německých médiích vydávají republiku Arzach, kde čtvrt milionu lidí buduje v těžké blokádě způsobenou politikou EU nový stát, za proarménské rebely. Prezidentského kandidáta Bidena situace na Kavkaze znepokojuje, důvod začínající války vidí v dodávkách ruských zbraní oběma stranám, podle tohoto Američana stačí když Rusko zastaví "cynické" dodávky zbraní. Velký ruský spisovatel Prilepin vyzval obě arménské republiky, aby vstoupily do Ruské federace a jejich národní existenci už nikdo neohrozí. Za gigantické finance, které dostává za dodávky plynu do Evropské unie po zuby vyzbrojený Ázerbájdžán - nejlepší americké zbraně, též izraelské a ze zemí EU. Arménie bez ruských dodávek zbraní, které často ani neplatí, by dávno neexistovala, Turci s Ázerbájdžánem by ji zardousili podobně jako obrovské arménské oblasti ve východním Turecku, kde prošla turecká genocida. Prezident Putin stejně jako ruští panovníci v minulosti je reálně jediným možným zachráncem arménského národa, ohled na možnou ruskou intervenci brání Ázerbájdžánu a Turkům rozvinout plnou ofenzívu, srovnávat ruského prezidenta s Erdoganem (Bidenem, Macronem a spol.) je málo vkusné.
Žádné komentáře:
Okomentovat