antirasismus reakcni

Okno moc nízko

Dnešní ranní zprávy francouzského rádia RFI revokují v posluchači od narození reakčním pocity z epochy budování socialismu, definitivně ukončit bídný život reakcionáře skokem z okna, ale  stále stejný problém, okno není moc vysoko. Reakcionáři by měli bydlet ve vyšších patrech, slabší ranní zaváhání a svět by se od nich osvobodil. Reakcionář nerozpozná pokrokové parametry brigády socialistické práce ani velké  perspektivy planetárně vítězící pravdy a lásky sametového prezidenta. Proti brutalitě policie  bojuje i Praha, aspoň podle rádia RFI. Rádio se odvolává na noviny Express, které jsou v zajímavějších článcích skoupé, chtějí tři eura, ale v článcích animace světového antirasistického pokroku jsou zadarmo. V Paříži, v Londýně davy černých protestují proti brutalitě rasistické policie, v Praze na Staromáku, a úžasné, všichni bílí.
                 Většinu západních zemí ovládla podivná hysterie animozity proti policii, která najednou má být brutální a rasistická. Pokud je to pravda, z jakého důvodu lhala oficiální česká pravdou láskou ovládaná média národu a vydávala tento svět za civilizační vrchol. Ve Francii jsou demonstrace z důvodu pořád živé koronavirové epidemie zakázány, ale ministr vnitra Castaner prohlásil, že manifestace jsou sice zakázány, ale proti rasismu to tak úplně neplatí, neboť emoce to dovolují, dotyčného ministra žurnalista Boris Karpov v dobrých webovských novinách RiposteLaique nazývá malým darebákem, který dělal pistolníka místnímu bossovi a dopracoval to na ministra vnitra. Taková je logika západních pseudoelit, které mají bdít nad zákonem, pokud však někým pohnou emoce a navíc je černý nebo muslim, všechno dovoleno, včetně nenávisti k bílé rase a výzev k zabíjení bílých. Ministr vnitra Castaner nechal  brutálně potlačit protesty žlutých vest nebo před několika měsíci demonstrující mládež „Le Manif Pour Tous“ za klasickou formu manželských svazků.
        Žurnalista Karpov reportuje o Rusku, píše, že jednoduše není možné, aby skupina lidí, která nemá ruské občanství nebo je v Rusku ilegálně, mohla žádat o povolení k demonstraci proti rasismu Rusů. Pokud je někdo v Rusku ilegálně, snaží se být velmi malým a co nejrychleji někde fachčit, ve Francii nebo v Itálii nebo konečně v celé degenerované Evropské unii, v okamžiku, kdy ilegál překročí hranici si nárokuje dávky ze sociálního systému, popř. rovnou protestuje proti rasismu a bílé rase. Antirasističtí teoretici a státem placená protinárodní média mu vysvětlí, že čím větší požadavky bude mít, tím dřív budou uspokojeny. O kvalitách ruské policie nikdo nikde nepochybuje, francouzský žurnalista píše, že ruská policie, a to na rozdíl od západních policejních sborů, které musí brát ohled na to proti komu jdou, pokud zasahuje v případě nepovolené demonstrace, nezajímá se o to, kdo je přítomen nebo kdo to filmuje. Jsou případy i zadržených poslanců vládních stran nebo i významných „nedotknutelných“ zahraničních pozorovatelů, jako např. při  pochodu hanby, kde se význační světoví homosexuálové snažili dodat svým ruským kolegům inspiraci k bojům.
      Karpov píše, že po zatčení každý má právo na použití mobilu a komunikaci se sociální sítí, ale všeobecně se pozoruje, že po zatčení dotyčný rychle zmoudří. V některých výjimečných případech může být protestující i odsouzen. Např. před pár lety vedoucí postava extrémní levice Sergej Udalcov byl po povolené demonstraci proti Putinovi odsouzen na 4 roky. Na demonstraci totiž vyzýval účastníky k pochodu na Kreml a k převzetí moci silou. Tento skřet (píše francouzský žurnalista) je velkým souputníkem bossa francouzské levice Mélenchona, jde o internacionálu špíny. Jednalo se o výjimečnou záležitost, obvykle protestující, který vyzývá k povstání, dostane od soudu pár dní basy. Povolená demonstrace, a s tím nikdo v Rusku nemá žádný problém, se vždycky obejde bez zapalování a drancování obchodů, jednoduše proto, že policie je tu a plní své zadání, podle francouzského žurnalisty jde taky o otázku kultury, Rus těžko pochopí, proč by měl někomu podobnému jako on vypalovat kšeft nebo podpálit auto. Pár stovek podpálených aut při demonstraci  je ve Francii zcela běžné i pro pojišťovnu. Ilegál v Rusku nepůjde demonstrovat a riskovat přitom, že bude legitimován a do deseti dnů vypověděn bez milosti ze země, o čemž si Francouz nebo Němec může nechat jenom zdát.