Vzali to pevně do rukou (fašos liberal)
Připomíná to příhodu z čínské historie, čínská císařovna v audienci ke generálovi, „zabij všechny (půl provincie), velkorysí jsou jenom bozi, to jsem já, pak jim odpustím“. Sulzberger zaznamenal závažné narušení kosmické liberální stability a po audienci James Bennet nespáchal harakiri, ale resignoval z postu editora liberálního světového templu novin NewYorkTimes. Sulzberger je majitelem klíčových amerických novin, je jasné, že pokud noviny vznikaly a zanikaly a pokud existovaly významné lokální noviny a vzájemná konkurence novin a konsekventně i názorů, pak bylo přirozené, že noviny někdo zakládal a vlastnil, nikdy to nebylo moc lukrativní podnikání. Dnes žádná konkurence mezi významnými novinami neexistuje, existuje pár centrálních novin, které nepřežívají proto, že je někdo kupuje, ale protože žijí z různých typu státních subvencí, které mohou mít formu i bankovní účasti polostátních bank, investic mezinárodních financí, často arabských, jejichž cílem je pouze ovládnutí veřejného mínění, nikoliv původní funkce novin atd. Pseudomajitel novin, protože o majiteli, který nese riziko podnikání, nemůže být řeč, je všechno jiné než vydavatel novin, jak jsme byli zvyklí chápat termín z Krameriovy epochy. Dnešní vydavatel velkých novin typu NYT, FrankfurterAllgemeine, LeMonde atd. má hlavní poslání manipulovat veřejným míněním.
Po slyšení u Sulzbergera vedoucí editor a tedy opinion maker novin James Bennet rezignoval. Několik dní poté, co publikoval článek republikánského senátora Toma Cottona z Arkansasu, který jak se píše v úvodníku oznamující Bennetevu rezignaci, neměl být publikován, je daleko od standardů. V úvodníku se vypočítávají Bennetovy údajné přečiny z minulosti, není zcela patrné proti jakému etickému principu, snad proti Sulzbergerově vnitřnímu komfortu. V úvodníku vysvětlující Bennetovu resignaci se píše, že Bennet zaměstnal v týmu pokrokové žurnalisty, ale dal místo i konzervativním hlasům, publikoval v předvolební kampani článek novinářky Louise Mensch, která napsala pár pozitivních fakt o Trumpovi. Bennet publikoval článek anonymního činovníka Trumpovy administrativy, který popisuje skryté sabotování prezidentovy politiky, odtud pochází pojem deep state. Někteří autoři, kterým Bennet umožnil publikování, zpochybňovali morální superioritu klimatických fanatiků. Celá plejáda zločinů v templu liberálních fanatů. Bennetova resignace není ojedinělá, hlavní editor ThePhiladelphiaInquirer Stan Wischnovski resignoval po článku o negativních dopadech antirasistických protestů, podobně resignace v další novinách.
O čem píše senátor Tom Cotton v článku, jehož publikace v údajně demokratických novinách, vedla k vyhození hlavního editora. Ze senátorova článku: Americká města padla do anarchie, připomíná to 60. léta. Na Manhattenu vládne bezzákonnost. Bandy lupičů v ulicích vydrancovaly už stovky obchodů, někteří bandité se zmocnili exotických aut, loupení je karnevalem bohatým na vzrušení. Policie zatěžovaná bezohlednými politiky nese celou tíhu násilí. V Las Vegas policejní důstojník střelen do hlavy, v St. Louis postřeleni čtyři policisté, v jiném incidentu zastřelen 77letý policejní příslušník. Pro část elity jsou orgie násilí radical chic, pochopitelnou odezvou na smrt George Floyda, kladou rovnítko mezi bandity a ochránce veřejného pořádku. Násilí velmi zatíží především chudší komunity. V některých městech ochránci pořádku urgentně potřebují federální podporu, jinak se zákon nenastolí. Insurrection Act autorizuje prezidenta, aby povolal armádu a nastolil zákon, z americké historie známe několik tuctů paralel, sáhli k tomu Eisenhower, Kennedy, Johnson. 58% Američanů dnes k potlačení protestů podporuje nasazení armády. Senátorův názor jde podle majitele NYT Sulzbergera proti standardům. Jakým?
Žádné komentáře:
Okomentovat