merkel kurz putin

Nebrat žádné

Osvícený kancléř Kurz varuje před davem muslimů, který stojí před ploty na řecké hranici. Nikoho nebrat. Situace ovšem dostává poněkud zábavnější barvu, Erdogan ví, jak handlovat s přitroublou Evropskou unií,  Turci do oblasti poslali 1000 vojáků, kteří mají zabránit tam stanujícím v návratu do Turecka, pokud se jim nepodaří prorazit zátarasy na hranicích. Ani tam, ani tam, jako v jedné dobré filmové komedii. A v tomto okamžiku to začne dojímat ušlechtilou evropskounijní, sice fašizoidní, ale levici do té míry, že by jí mohlo puknout srdce a tak dá befel Řekům, aby povolili a brali vše.
      Rakouský kancléř, zcela přesně uchopil geopolitické kauzální řetězce - po včerejší dohodě ruského prezidenta s Erdoganem o klidu zbraní se okamžitě ukázaly pozitivní důsledky. Potřebujeme Rusko a musíme s ním jednat, říká Kurz v dnešním vydání novin Funke-Mediengruppe. Na řecké hranici nesmí Evropa ustupovat tureckému tlaku, lidé, kteří tam stojí, jsou instrumentem Erdoganových záměrů, vesměs se jedná o lidi, kteří dlouhodobě v Turecku pobývají a nemají žádné právo na azyl. Když se jim podaří proniknout do Evropy, okamžitě to přitáhne další statisíce a později miliony.
      Kurzova slova, podobné postoje francouzských politiků a tvrdý přístup řecké vlády svědčí  o tom, že atmosféra v Evropě je jiná než v roce 2015, levicový klan kolem Merkelové se dostává do defenzívy. V Německu to bohužel neplatí. Šéfka bavorské SPD Natascha Kohnenová by vzala od hranic a z řeckých ostrovů těhotné, děti a nezletilé, nežijí tam v důstojných podmínkách. Vzala by většinu, i čtyřicetiletí se totiž vydávají za nezletilé. Náhledy kandidáta na post šéfa CDU  Röttgena hraničí s psychickou patologií, což ovšem v dnešním Německu znamená komparativní výhodu. Za všechno podle něho mohou Rusové. „Je mně líto lidí v Idlibu když vidím, jak jim na hlavy padají bomby (ruské)“. Putin musí za svoji politiku zaplatit, musíme nasadit ještě větší sankce proti Rusku a imigrační problém bude vyřešen.
       Významný kulturně politický týdeník DieZeit je považován za katedrálu německého liberalismu, někteří mimosystémoví novináři píší, že týdeník se vzdálil od svých původních východisek. V osmdesátých letech byl k dostání za velké peníze v Jungmance, nekriticky se chápal jako zjevení absolutní pravdy. Ovšem velký literární kritik Reich-Ranický, který publikoval od šedesátých let v týdeníku své kritiky a byl de facto jejich zaměstnancem, píše ve svých pamětech o vážných pochybách o jejich liberalismu, Reich-Ranicky píše o liberální kamuflující formě antisemitismu, která vládla v redakci, cítil tam pach koncentračních táborů.
      Včera publikovali v týdeníku analýzu imigrační situace na řecko-turecké hranici. Fundament evropskounijní imigrační politiky je vadný. EU musí zabránit, aby se hrály mocenské hry na úkor potřebných a hledajících pomoc. Nazrála doba na změnu v evropské imigrační politice. Férové rozdělování imigrantů je nezbytné. Musí se zavést automatický mechanismus, který každému členskému státu přidělí jeho imigrační podíl, bez tohoto mechanismu se nesníží imigrační zatížení na periferní země Unie. Žádné členské země nesmí už bránit ustavení distribučního imigračního mechanismu, jak to bylo doposud. Při ustavení tohoto mechanismu se zohlední výkon ekonomiky členské země a procento nezaměstnaných. Nově příchozí potřebují zhruba pět let, aby se integrovali do pracovního trhu. Německo příští polovinu roku povede Evropskou radu a tak nic nebude stát v cestě prosazení tohoto mechanismu.
        Liberální snůška polopravd a demagogie v tomto týdeníku se obvykle promění do konkrétní fazony v německé politice.  Prosazují neomalený diktát ne nepodobný protektorátním manýrám, doporučují totální negaci bazického principu evropské politiky - suverenity. Kolik procent imigrantů se po pěti letech integruje do pracovního trhu – na to jsou statistiky. Kolik procent imigrované populace ve státě stačí na to, aby vyvolalo stav permanentní společenské krize?  Navíc směšné – Erdogan nebude vydírat, když se automaticky dá pobyt a welfare v evropských zemích každému, kdo na to má právě chuť?