Soudy a neziskovky
Od vznešených ideálů k politické prostituci. Italské soudy na Sicílii pronásledují bývalého ministra vnitra Salviniho, postupují v symbióze s nadnárodními pochybnými institucemi a militanty pašeráckých lodí. Komedie ve jménu základních práv člověka. Z čeho mají vyplývat tato práva a z jakého důvodu mají mít nejvyšší platnost, na to se už zapomnělo, resp. se to už neučí. Vláda soudců, které nikdo nevolil, nikdo jim nedal mandát kromě pochybného diplomu slabé univerzity.
Italský senát v politickém komplotu postkomunistů a komikovy osobní partaje M5s vyhověl žádosti soudu v Catánii a dal souhlas se stíháním Salviniho, který se měl dopustit zločinu proti lidským právům když několik dní blokoval v sicilské Augustě vylodění imigrantů z lodi Gregoretti, která vzala na palubu imigranty z maltézských vod. Prokurátor původně případ odložil, ale soudci případ otevřeli i bez prokurátora. Salviniho počínání vycházelo z vůle drtivé většiny Italů a bylo zcela konformní schváleným bezpečnostním dekretům. Lze mluvit o střetu mezi demokracií a soudy. Salvini měl zneužít pravomoc, když narušil lidská práva imigrantů, jak je chápou militantní neziskovky a levicoví soudci. Bezpečnostní dekrety na základě nichž ministr jednal, přitom schválila celá vláda, prezidentovi k podepsání je předložil současný i tehdejší ministerský předseda Conte. Minimálně by z toho mělo vyplývat, že soud požene k odpovědnosti celou vládu.
Italský senát v politickém komplotu postkomunistů a komikovy osobní partaje M5s vyhověl žádosti soudu v Catánii a dal souhlas se stíháním Salviniho, který se měl dopustit zločinu proti lidským právům když několik dní blokoval v sicilské Augustě vylodění imigrantů z lodi Gregoretti, která vzala na palubu imigranty z maltézských vod. Prokurátor původně případ odložil, ale soudci případ otevřeli i bez prokurátora. Salviniho počínání vycházelo z vůle drtivé většiny Italů a bylo zcela konformní schváleným bezpečnostním dekretům. Lze mluvit o střetu mezi demokracií a soudy. Salvini měl zneužít pravomoc, když narušil lidská práva imigrantů, jak je chápou militantní neziskovky a levicoví soudci. Bezpečnostní dekrety na základě nichž ministr jednal, přitom schválila celá vláda, prezidentovi k podepsání je předložil současný i tehdejší ministerský předseda Conte. Minimálně by z toho mělo vyplývat, že soud požene k odpovědnosti celou vládu.
Conte nyní vládne s postkomunisty a dnes proti vydání Salviniho nic nenamítá, navíc se zbaví nepříjemného soka. V úplně totožném případě lodi Diciotto v březnu 2019 senát odmítl žádost soudců o vydání Salviniho, tenkrát vládlo M5s s Legou. 26. února má senát hlasovat o vydání Salviniho na žádost palermského tribunálu z omezování osobní svobody imigrantům z lodi španělské neziskovky Open Arms v Agrigentu. Senát Salviniho s největší pravděpodobností vydá ke stíhání i v tomto případě.
Soudy v EU plují na levicových politických vlnách, za zády mají nátlakové skupiny ONG, ve většině případech soudci a organizátoři struktur ONG prošli stejným levičáckým tréningem úpadkových univerzit, odtud se generuje jejich vzájemné propojení a sympatie. K celé této komedii s lidskými právy by nemohlo dojít pokud by aktéři neměli krytí nadnárodních struktur a především Evropské unie. Jde o významný krok v demontáži národního státu, tzv. westfálského modelu, který byl nosným pro stabilitu a pokrok v Evropě, a který předpokládá nenarušitelnou suverenitu státu a státní hranice. V článcích lisabonské skoro ústavy Evropské unie se najde nesčíslně blábolů o lidských právech, právech minorit a nakonec se dá vyčíst i abolice jakýchkoliv rozdílů, které by separovaly občana od imigranta. Může ovšem pamflet, který bez většího zájmu evropské veřejnosti schválili průměrní, který vlastně Francouzi referendem definitivně odmítli, mít zcela nadřazenou polohu nad národním právem a měnit podstatným způsobem dlouhodobou stabilitu a v důsledcích ohrožovat bezpečnost Evropanů?
Rezoluce tzv. evropského parlamentu z 2018 otevřela proceduru proti imigrantům nevstřícnému Maďarsku, údajně narušilo evropské hodnoty, které mají garantovat práva imigrantům a uprchlíkům. Podobná procedura hrozí Polákům, kteří se snaží omezit nadřazenost soudců nad národním politikem. Vláda soudců v členských zemích Unie by bez podpory evropskounijní centrály nemohla existovat, na druhé straně rýsující se evropskounijní diktatura stojí a padá se servilitou soudců. Halucinace evropských soudců typu Sargentiniho raportu z 2018, podle kterého má maďarská ústava obsahovat obsolentní a nemoderní pojetí rodiny, jsou evropskou normou. Např. francouzské právo tvrdě zamezovalo průniku soudců do legislativy a exekutivy, zákon z 1790: „Soudní tribunály nemohou žádným způsobem přímo ani nepřímo vstupovat do legislativního procesu nebo bránit výkonu exekutivní moci“, trestní zákoník z 1810 dokonce specifikuje tresty soudcům pokud by postupovali proti uvedenému principu. Evropští a v jejich intencích postupující soudci v členských zemích revokují bez problémů principy, které se utvářely staletí.
Profesorka veřejného práva na univerzitě v Rennes a víceprezidentka asociace ústavního práva Anne-Marie Le Pourhiet mluví o tom, že dnes nastolovaná vláda soudců je přímým protikladem pojmu právního státu, který stavěl na principu eliminovat a brzdit libovůli soudců a státních úředníků.
Soudy v EU plují na levicových politických vlnách, za zády mají nátlakové skupiny ONG, ve většině případech soudci a organizátoři struktur ONG prošli stejným levičáckým tréningem úpadkových univerzit, odtud se generuje jejich vzájemné propojení a sympatie. K celé této komedii s lidskými právy by nemohlo dojít pokud by aktéři neměli krytí nadnárodních struktur a především Evropské unie. Jde o významný krok v demontáži národního státu, tzv. westfálského modelu, který byl nosným pro stabilitu a pokrok v Evropě, a který předpokládá nenarušitelnou suverenitu státu a státní hranice. V článcích lisabonské skoro ústavy Evropské unie se najde nesčíslně blábolů o lidských právech, právech minorit a nakonec se dá vyčíst i abolice jakýchkoliv rozdílů, které by separovaly občana od imigranta. Může ovšem pamflet, který bez většího zájmu evropské veřejnosti schválili průměrní, který vlastně Francouzi referendem definitivně odmítli, mít zcela nadřazenou polohu nad národním právem a měnit podstatným způsobem dlouhodobou stabilitu a v důsledcích ohrožovat bezpečnost Evropanů?
Rezoluce tzv. evropského parlamentu z 2018 otevřela proceduru proti imigrantům nevstřícnému Maďarsku, údajně narušilo evropské hodnoty, které mají garantovat práva imigrantům a uprchlíkům. Podobná procedura hrozí Polákům, kteří se snaží omezit nadřazenost soudců nad národním politikem. Vláda soudců v členských zemích Unie by bez podpory evropskounijní centrály nemohla existovat, na druhé straně rýsující se evropskounijní diktatura stojí a padá se servilitou soudců. Halucinace evropských soudců typu Sargentiniho raportu z 2018, podle kterého má maďarská ústava obsahovat obsolentní a nemoderní pojetí rodiny, jsou evropskou normou. Např. francouzské právo tvrdě zamezovalo průniku soudců do legislativy a exekutivy, zákon z 1790: „Soudní tribunály nemohou žádným způsobem přímo ani nepřímo vstupovat do legislativního procesu nebo bránit výkonu exekutivní moci“, trestní zákoník z 1810 dokonce specifikuje tresty soudcům pokud by postupovali proti uvedenému principu. Evropští a v jejich intencích postupující soudci v členských zemích revokují bez problémů principy, které se utvářely staletí.
Profesorka veřejného práva na univerzitě v Rennes a víceprezidentka asociace ústavního práva Anne-Marie Le Pourhiet mluví o tom, že dnes nastolovaná vláda soudců je přímým protikladem pojmu právního státu, který stavěl na principu eliminovat a brzdit libovůli soudců a státních úředníků.
Žádné komentáře:
Okomentovat