winterhoff psychiatr

Dětský psychiatr

Známý německý dětský psychiatr Michael Winterhoff v interview ve Focusu podal dost zarážející charakteristiku naší epochy. Jeho závěry mají pravděpodobně širší platnost. Především koncept otevřené pedagogiky nevratně poškozuje psyché dítěte. Winterhoff se domnívá, že ztráta přirozené autority pedagoga a nesmyslné pedagogické koncepty vnucované nadnárodní OECD svým členským zemím jsou důvodem emočního a inteligenčního oslabení nastupujících generací. Winterhoff, narozen 1955, říká, že jeho generace patřila k nejúspěšnějším ve světě.

      Asi nemá pravdu, tato generace je očividně méně úspěšná než předchozí, narození kolem 1920 vymysleli počítače, vstoupili do vesmíru, letadla se stala běžným dopravním prostředkem, navíc psali dobré romány a básně atd. Generace jejich otců byla ještě úspěšnější, poslední architektura, která za něco stojí, pochází od ní, psala ještě lepší romány a ještě silnější básně, byli to pionýři prvních letadel a ponorek a ďábelsky odvážní, v zjednodušené perspektivě, od generací druhé poloviny 19. století, jde generační úspěšnost dolů.

       Mizérie dnešní generace mladých má asi spoustu příčin, excesívní konzum nefavorizuje tvorbu a práci, kosmopolitní megapolis pohlcuje venkov, který byl zárukou přirozené populační obnovy, nese to sebou sterilitu a nedostatek dětí, a z toho důvodu zmizela přirozená konkurence v dětském kolektivu, může to též vyplývat z toho, že všechno podstatné už bylo vymyšleno, kombinační možnosti nových objevů se vyčerpaly, navíc hmotný nedostatek potencoval kreativitu, ten dnes zmizel. Pak ovšem nezbývá než hledat vysvětlení bídy nastupujících generací v pedagogicko-psychologické oblasti.

         Psycholog se domnívá, že silným pozitivním jevem v jeho generaci byla možnost každého člověka rozvinout v dětství emocionální a sociální psyché. Dítě potřebuje orientační protipól. Dnes existující výchovné koncepty a generační výchovné maximy modelují narcisy, kteří žijí pro každodenní slast v prostoru úplné materiální závislosti. Odtud nezralí lidé, kteří už nejsou vůbec schopni žít v demokracii, kde silný je tu pro slabého. Dítě ke svému rozvoji potřebuje čas a vedení, dětství je jediná životní perioda, kdy člověk nemá žádnou zodpovědnost.
      Posledních 30 let  se vychází z toho, že všechny děti se nacházejí v psychologickém vývojovém stupni, který měří jejich věk. Experti OECD stanovili, že dítě se musí co nejdřív uvědomit a samo rozhodovat. Jedná se o čistě ideologický předpoklad, učitelů se netázali. Vzdělávací proces se dnes řídí touto strategií a podle Winterhoffa došlo k státem nařízenému zblbnutí. Podle statistik Adenauerovy nadace 50% absolventů škol není na výši očekávání, mají vážné problémy v matematice,  němčině a v zacíleném čtení, je to důsledek vadného výchovného konceptu. V některých pracovních činnostech není obsazena až třetina učňovských míst, adepti nesplňují minimální předpoklady.

        Dítě nepotřebuje pouhého doprovodného učitele, který je tu jen proto, aby se mohlo svobodně rozvíjet. Potřebuje orientaci a brzdu, může se rozvinout jen v opozici k protipólu. Protipól má za úkol nastolit závaznost a povinnost. Jenom tímto způsobem získá dítě jistotu, naučí se chápat, co je dobré a co špatné. Dnes se dává prostor k nikým nekorigované aktivitě i malému dítěti, má se něčemu samo naučit, ale tímto způsobem se nic nenaučí. Mateřské a základní školy musí mít jasnou strukturu, jasný průběh činností, viditelné autority a vztažné povinnostní body v oblasti sociálních vazeb, motoriky, znalostí a brzdu v používání moderních přístrojů. Dítěti se musí pomoci ustavit integrální psyché, která mu dá možnost orientovat se v jakémkoliv čase. Dítě musí brát ohled na jiné, musí se naučit naslouchat jiným a chápat, co říkají, naučit se čekat a mít trpělivost.

       Inteligence se může rozvíjet jen ve střetu s protiprotipólem (autoritou). Čím méně se po dítěti žádá, tím méně se vyvíjí. Ve školách panuje neuvěřitelný zmatek a hluk, některé děti, když chtějí v klidu pracovat, musí si doslovně ucpat uši, dítě, které má vůli a chuť se učit, dnes ve škole nemá šanci se koncentrovat. Zadáním pedagoga by na prvním místě mělo být nastolení ticha a atmosféry pro vstřebávání.