Anomálie postkomunistická 
Italský
region Emilia-Romagna je evropskou anomálií, komunisté zde vládnou od
války nepřetržitě, několikrát se přejmenovali, ale podstata pořád
stejná, svoji obskurní ideologii dnes navíc naroubovali na
evropskounijní perverzi. Emilia-Romagna byla vždy rudou pevností, i v
obdobích, kdy se odhalovaly Stalinovy zločiny nebo sovětské tanky
srazily na kolena maďarské povstání. Komunisté zde vítězili automaticky.
Vládnou tvrdou mafiózní rukou, zkorumpované kooperativy typu
spotřebních a výrobních družstev, sociální domy zaplněné imigrací,
regionální ekonomika postavená na síti vzájemných politických a
ekonomických vazeb propojených s veřejnou administrativou, kterou má
partaj v rukou. Strach lidí vůbec se vyjádřit.
Regionální parlament se má volit 26. ledna a šance podle průzkumů jsou vyrovnány. Vítězství Legy v regionu s velkou pravděpodobností otřese s vládnoucí koalicí a k povede k vypsání nových všeitalských voleb. Vládnoucí v předtuše nejhoršího se snaží za každou cenu nastolit v zemi nevratný stav, který by jakoukoliv příští změnu ve smyslu italské identity učinil nemožnou. Mají se revidovat Salviniho bezpečnostní dekrety, naopak současná ministryně vnitra Lamorgese navrhuje legalizovat pobyt v zemi 700 000 ilegálů, kteří jsou hrozbou bezpečnosti země a národní integritě. Ne je odsunout, ale pomalu jim oktrojovat stejná práva jaké mají Italové. Jsou zárukou hlasů pro postkomunistickou levici. A zárukou toho, že Itálie rychle přiláká další statisíce z Afriky.
Salvini objíždí v předvolebním maratonu města a vesnice s kandidátkou Legy na post regionální prezidentky mladou, sympatickou Lucií Borgonzoni. Včera pozdě večer v Castenaso u Bologni, kde vládne postkomunistické PD, neuvěřitelný dav lidí všech generací, i děti, si téměř Salviniho vynutil, kdyby nebyl on, museli by si ho stvořit. Včera v podvečer v SanPietroCasale, na pár židlích kolem malé tribuny sedí pár starších lidí, někteří z nich říkají, že jsou z komunistické rodiny, tatínek umučený partyzán, rodina nikdy nevolila jinak než komunisty, ale dnes, říká stařenka, změním rodinnou tradici a budu volit Salviniho Legu. Nikdy už (post)komunisty! Starší muž přijel až z Kalábrie, kde se též šestadvacátého bude volit a říká něco velmi podobného. Lidé se vyjadřují v tom smyslu, že (post)komunisté jsou dnes partají milionářů a imigrace. V regionu je několik tisíc domů, které mají statut tzv. sociálních domů, lidé si stěžují, že tyto domy levičácká regionální vláda zaplňuje imigranty a mladí Italové z chudších rodin musí ze země emigrovat, nemají na bydlení.
Salvini během dne stihne vystoupit na několika předvolebních shromážděních, i v malém městečku do vystoupení před menším davem dává veškerou argumentační energii. (Post)komunistě vládnou strachem, v tomto volebním střetu mají všechno k rukách a všechno k dispozici, banky, televizi, rádia, noviny, univerzity, soudy, tribunály, nemáme nic - než vás. Ve volbách jde o dvě rozdílné ideje světa, národní a liberálně globalistickou. Vrátíme se do historie, říká Salvini. Argumentuje silně a přesvědčivě. Úžasný orátor, ale to samotné by nestačilo kdyby to nemělo oporu v pravdě a faktech. Dokáže hovořit hodinu i víc a pořád je to zajímavé a jeho konstrukce logicky objevné. Mluví před velkým davem v Piacenza a vzápětí v malém městečku CastelMaggiore v jiné provincii, ale až na pár fakt se neopakuje. Slova tryskají z jeho podstaty vůdce, kterého si dějiny vyvolily (doufejme), a pak ho nemůže nic srazit z jeho cesty nahoru. Hrozí mu trestní stíhání za to, že blokoval pašerácké lodi s imigranty vstup do země. Senát v minulosti několikrát zamítl vydání Salviniho zideologizovaným soudům, ale dnes, kdy mají v senátu většinu postkomunisté s chaoty z hnutí M5s, vydání Salviniho soudům je pravděpodobné. Hlasovat o vydání má imunitní výbor senátu dvacátého.
Tribunálům nevadí výzvy k eliminaci Salviniho, Jedny z hlavních italských novin levicové LaRepublika pokládající se za kulturně referenční čtivo s velkým titulkem na první straně včera ráno „Eliminovat Salviniho“. Kultura nenávisti je zakódovaná v levicových genech kulturních snobů. Eliminovat nebezpečného vůdce opozice, s těmito novinami nad hlavou proti němu demonstrují tu a tam skupinky lidí na okrajích jeho vystoupení, ale tento typ nenávisti probudil v Italech úplně opačný reflex než noviny očekávaly, spíš mu přinesly další popularitu a hlasy.
Regionální parlament se má volit 26. ledna a šance podle průzkumů jsou vyrovnány. Vítězství Legy v regionu s velkou pravděpodobností otřese s vládnoucí koalicí a k povede k vypsání nových všeitalských voleb. Vládnoucí v předtuše nejhoršího se snaží za každou cenu nastolit v zemi nevratný stav, který by jakoukoliv příští změnu ve smyslu italské identity učinil nemožnou. Mají se revidovat Salviniho bezpečnostní dekrety, naopak současná ministryně vnitra Lamorgese navrhuje legalizovat pobyt v zemi 700 000 ilegálů, kteří jsou hrozbou bezpečnosti země a národní integritě. Ne je odsunout, ale pomalu jim oktrojovat stejná práva jaké mají Italové. Jsou zárukou hlasů pro postkomunistickou levici. A zárukou toho, že Itálie rychle přiláká další statisíce z Afriky.
Salvini objíždí v předvolebním maratonu města a vesnice s kandidátkou Legy na post regionální prezidentky mladou, sympatickou Lucií Borgonzoni. Včera pozdě večer v Castenaso u Bologni, kde vládne postkomunistické PD, neuvěřitelný dav lidí všech generací, i děti, si téměř Salviniho vynutil, kdyby nebyl on, museli by si ho stvořit. Včera v podvečer v SanPietroCasale, na pár židlích kolem malé tribuny sedí pár starších lidí, někteří z nich říkají, že jsou z komunistické rodiny, tatínek umučený partyzán, rodina nikdy nevolila jinak než komunisty, ale dnes, říká stařenka, změním rodinnou tradici a budu volit Salviniho Legu. Nikdy už (post)komunisty! Starší muž přijel až z Kalábrie, kde se též šestadvacátého bude volit a říká něco velmi podobného. Lidé se vyjadřují v tom smyslu, že (post)komunisté jsou dnes partají milionářů a imigrace. V regionu je několik tisíc domů, které mají statut tzv. sociálních domů, lidé si stěžují, že tyto domy levičácká regionální vláda zaplňuje imigranty a mladí Italové z chudších rodin musí ze země emigrovat, nemají na bydlení.
Salvini během dne stihne vystoupit na několika předvolebních shromážděních, i v malém městečku do vystoupení před menším davem dává veškerou argumentační energii. (Post)komunistě vládnou strachem, v tomto volebním střetu mají všechno k rukách a všechno k dispozici, banky, televizi, rádia, noviny, univerzity, soudy, tribunály, nemáme nic - než vás. Ve volbách jde o dvě rozdílné ideje světa, národní a liberálně globalistickou. Vrátíme se do historie, říká Salvini. Argumentuje silně a přesvědčivě. Úžasný orátor, ale to samotné by nestačilo kdyby to nemělo oporu v pravdě a faktech. Dokáže hovořit hodinu i víc a pořád je to zajímavé a jeho konstrukce logicky objevné. Mluví před velkým davem v Piacenza a vzápětí v malém městečku CastelMaggiore v jiné provincii, ale až na pár fakt se neopakuje. Slova tryskají z jeho podstaty vůdce, kterého si dějiny vyvolily (doufejme), a pak ho nemůže nic srazit z jeho cesty nahoru. Hrozí mu trestní stíhání za to, že blokoval pašerácké lodi s imigranty vstup do země. Senát v minulosti několikrát zamítl vydání Salviniho zideologizovaným soudům, ale dnes, kdy mají v senátu většinu postkomunisté s chaoty z hnutí M5s, vydání Salviniho soudům je pravděpodobné. Hlasovat o vydání má imunitní výbor senátu dvacátého.
Tribunálům nevadí výzvy k eliminaci Salviniho, Jedny z hlavních italských novin levicové LaRepublika pokládající se za kulturně referenční čtivo s velkým titulkem na první straně včera ráno „Eliminovat Salviniho“. Kultura nenávisti je zakódovaná v levicových genech kulturních snobů. Eliminovat nebezpečného vůdce opozice, s těmito novinami nad hlavou proti němu demonstrují tu a tam skupinky lidí na okrajích jeho vystoupení, ale tento typ nenávisti probudil v Italech úplně opačný reflex než noviny očekávaly, spíš mu přinesly další popularitu a hlasy.
Žádné komentáře:
Okomentovat