čtvrtek 28. března 2019

eco ur

Nepřítele zničit

Za každou cenu, všemi prostředky, lež je samozřejmá. V ČR bahno ušlechtilé pravdy politicky korektních nedostoupilo do takového stupně jako v bývalých západních demokraciích. V devadesátých letech Umberto Eco vyučoval na Columbia University velké pravdy o tom, co je to vlastně fašismus. V ČR propagace fašismu je trestná, co je tedy vůbec fašismus? Slabší nebo silnější forma totalitního diktátu, kdy plebs má právo jenom souhlasit. Obvykle je fašismus spojen s autoritativním jedincem, ale není to nutné. Podle Eca pojem fašismus samotný se rychle adaptuje na jakékoliv podmínky. Fašismus se vyznačuje jistými nezbytnými charakteristikami, existuje jakýsi archetyp fašismu nebo urfašismus. Někdy se fašismus zaměňuje jinými formami despotismu. Pro definiční uchopení pojmu stačí, když je přítomna některá z postačujících charakteristik.
      Sémiotik ve své rétorice není moc čitelný a ani exaktní, ale o to jasnější jsou jeho názorné příklady, např. kult tradice je fašistický. Tradiční katolíci, asi myslí ty od Lefebvra, nebo pohané, těch už v Evropě moc není. Podle Eca jednou z klíčových charakteristik fašismu je antimodernismus nebo antiosvícenctví, a do jisté míry i konzervativci, ovšem ti skuteční, ne ti, co si na ně hrají, jako německá CDU a česká ODS a KDU. Pořád ještě není jasné, co tedy fašismus vůbec je. Je to absolutní zlo, a co je absolutní zlo, o tom ví pouze Umberto Eco a dědici v mainstreamových novinách, dá se dovodit, že je to Nepřítel, tedy jejich nepřítel. Že je Eco slabý, nudný spisovatel, pak jste fašisty, že je česká televize neobjektivní a trapně propagandistická ve svém referování, pak už jste téměř fašisty. 
       Problémem se zajímavým způsobem na svém blogu zabývá Francesco Borgonovo. Fašismus předjímaný anebo nová objevná hranice politicky korektního. V Česku se tímto termínem ještě moc neoperuje, politicky korektní si dávají pozor, populace není úplně padlá na hlavu a strhla by jim rychle masku. I když v české televizi a ušlechtilých rozhlasových stanicích mají tyto tendence, spíš ovšem setrvávají u náznakového fašismu. V západní Evropě je termín fašismus velmi frekventovaný. Borgonovo píše, že je to s fašismem podobné jako s teplotou, pokud je vysoká vlhkost a teplota 30 stupňů jsme unaveni stejně jako v třicetiosmi. Někteří experti tvrdí, že tato předjímaná teplota nemá vědecké opodstatnění. V médiích a politice existuje něco podobného, předjímaný fašismus nebo rasismus v extra zvlhlém levicovém prostředí. Pokrokové médium nebo politik znechucen populisty nebo patrioty, nazná, že jsou fašisty nebo rasisty. Definice těchto termínů je jaksi intuitivní, nebo se může vzít rétorika Umberta Eca.
       V Itálii existuje tzv. zákon Scelba, který definuje, co je vůbec fašistické, a to je trestné. Bývalý ministr spravedlnosti za PD (postkatolíci a postkomunisté) Orlando prohlásil, že zákon Scelba je moc restriktívní, pojem je třeba rozšířit. Mnozí jsou nositeli ideologií, které vedou k fašismu, i ty by měly být trestné. Je jasné oč jde? Podle exministra a spolusoudruhů se pojem fašismu musí rozšířit, fašistů už je všude plno a nedejbože většina Italů. Do kategorie předjímaného fašismu patří ti, kteří mluví o státní hranici, která se musí respektovat, kdo jsou pro limitovanou imigraci jsou též fašisty a navíc i rasisty. Někteří němečtí levicoví socani jdou tak daleko, že přímo svým voličům nadávají do nacistů, volební výsledky tomu odpovídají. Všichni političtí odpůrci světové levice a nadnárodního kapitálu jsou fašisté a rasisté. Často se už operuje úplně novým termínem, post fašismus, tam už patří i barva kůže (bílá). Západoevropská média otevřeně, česká televize jen v náznacích - Donald Trump je rozhodně fašista. Celá antifašistická ideologie má evidentně fašizoidní rysy, míří na okleštění posledních zbytků svobody, které v západním světě ještě odolaly progresívní unifikaci.
      Podle antifašistických teoretiků se musí zkoumat výrazivo podezřelých, rasista už nepoužije termín typu „hoďme imigranty do moře“, ale „odmítněme imigraci“, „imigrace musí mít limity“, teoretici třídního boje v Bilakově režii byli ve srovnání s dnešními teoretiky pokrokových západních ideologií duchovními hyperborejci. Rasista v pojetí mainstreamových médií není člověk diskriminující na základě biologických faktorů, ale na základě odmítání sociálních fenoménů, odmítá principy náboženství, která v optice pokrokových je pokrokové, i když ve středoškolských učebnicích se považuje ze středověké a zpátečnické. Identita evropských národů je fašistická, marocká nebo pákistánská jsou vhodnější a pokrokovější.       

Žádné komentáře: