Noviny a noviny na webu
Andrea Piran na Destra-it. Tištěné noviny se pomalu adaptují do webové podoby, důvodů je mnoho, náklady, širší publikum a další, zatím není jasné, zda-li je tento posun nevratný nebo existují meze u nichž se tento proces zastaví. Některá významná periodika zrušila tištěnou verzi, ale po krátkém čase se k ní opět vrátila. Souvisí to asi s otázkou existence tisku jako takového, může být úplně a definitivně nahrazen nějakou jinou informační formou? Jaké jsou funkce tisku, tisk nese pouze informační rovinu nebo i nějakou další jako estetickou, didaktickou, kritickou? Pokud zohledníme pouze ekonomické aspekty, je to jasné, webové noviny tisk nahradí.
Rozeznáváme dva principiální modely webových novin: články grupované podle indexu, obvykle po něm sahají ti, kteří se neobrací k tištěné novinové podobě a model, který věrně kopíruje tištěnou podobu. Každý z těchto modelů má dopad na to, co nazýváme kritickým souzením. Kromě hodnoticích aspektů, jde o zpřístupnění a šíření informace. Sekundárním aspektem je upoutání pozornosti i pro čtenáře neznámým nebo vzdáleným obsahem.
V tištěných novinách upoutávky první stránky mohou vyprovokovat zájem a zvědavost čtenáře. Kombinace známých jmen se sekundárními články a jmény. Oko listujícího čtenáře, chtíc nechtíc, spočine na článcích první i druhé priority. Článek velké viditelnosti sebou táhne i články menšího čtenářského zájmu, funguje jako reflektor, který osvětlí tmavší místo.
Klasická webová stránka je jakousi trampolínou, čtenář skočí rovnou na místo, které ho zajímá, novinami nelistuje. Pohodlí webového formátu má tlumící vliv na výklenkové články. Titul nebo foto k článku webových novin nenabídne hypotetickou pomoc minoritním článkům. Čtenář zůstává jen v oblasti svého zájmu. Je to ovlivněno též tím, že čtenář nedisponuje nekonečným časem. Čtenář definuje kritéria výběru, ale rozhodující podmínkou toho, co zvolit, je viditelnost, obraz je hlavním mechanismem vizuální kultury, pouze obrazem se na webu věci odlišují.
V tomto kontextu, něco co není moc vidět, není v záběru výběru, v kulturních termínech, co se nevidí, není uchopitelné a neexistuje. Neviditelnost je funkcí maskování a zakrývání, co táhlo, nyní se skrývá. V tištěné podobě novin byly oblasti pozornosti rozděleny, první stránka ukazatel nejdůležitějších bodů a novinové zóny pro další zájmové roviny.
. Na webu čtenář zůstává stále na první stránce, na bojišti o pozornost. Je náročným úkolem pro tvůrce webových novin vybalancovat nezbytnou úplnost a čtenářskou filtraci. Z editačního pohledu se musí nastavit limita publikovatelným článkům. Neexistuje přirozená limita jako je počet stránek, počet článků na stránce atd. Scénář není optimistický - čím víc publikujete, tím méně jste čten. Je to příklad toho, jak jistý typ svobody jako je neomezený formát, sebou nese relevantní kulturní omezení.
Žádné komentáře:
Okomentovat