Toskána už není rudá
Včera se v 75 italských obcích (3miliony voličů) volily obecní rady a starostové obcí, potvrdil se trend prvního kola, levičáci z PD (partito democratico) definitivně propadli. Volby se chápaly jako test pro koaliční vládu LegaNord a hnutí M5s. Postkomunistická PD ztratila svá roccaforte, pevnosti, které držela v rukou od konce války, za nejvýznamnější se považuje vítězství strany LegaNord v Pise, Sieně a Masse. Toskána přestala být rudou. Konglomerát levičáckých komunisticko-fašizoidních mafií se propadl, v toskánských městech od války ovládaly úplně vše: obecní administrativu, přes hospodářské kooperativy celý produkční život oblasti, školství, místní média, i církev musela být levicová. Včera to voliči změnili.
Volby znamenaly debakl pro evropskounijní levice, ztratila všechny své historické bašty, LegaNord triumfovala v Pise, Sieně, Imperii, Masse, Terni, Ragusse aj. V komunistické baště Imole a v jihoitalském Avelinu zvítězilo hnutí M5s. Levice si udržela moc v Anconě, Brindisi a v Syrakusách.
Téměř na celém italském poloostrově se potvrdil obrat směrem k tzv. populistickým nebo přesněji lidu naslouchajícím stranám. Globalistické evropskounijní partaje a levičáci se propadají do nevýznamnosti. Bývalý levicový ministr Carlo Calenda napsal na Twitteru: „Snad nás Itálie stále potřebuje. Musíme promyslet všechno od začátku: ideje, jazyk, osoby, organizace. A vymyslet nový program. Okamžitě!“ Něco takového by měly udělat všechny (pseudo)křesťanské, (pseudo)občanské a levicové partaje nejen v Itálii. Ideologie těchto partají pramení v třista let starých idejích osvícenecké epochy, možná kdysi přispěly k emancipaci evropského buržoa, ale dnes je to snůška dogmatických pověr a nesmyslných přání, a hlavně celá tato ideologie je nekonečně vzdálená zdravému rozumu a společenským potřebám.
Např. Imola, úžasné město nedaleko Ravenny, postavili již Etruskové v 6. století před Kristem. V místním průvodci se praví, že ve čtvrtém století před K. se město muselo výrazně opevnit, kvůli Keltům z Čech, kteří se dlouhodobě zakopali v okolí města, dobyli či nedobyli se přesně neví. Visigóti přestavovali, Byzantinci fortifikovali, ve dvanáctém století se zde nacházela italská kancelář a dokonce rezidence Fridricha Barbarossy, odtud císařský vikář vládl ghibellinským městům. Střed města fascinujícím způsobem dýchá středověkem. Bar Cantina Centrale nedaleko Commune di Imola, neuvěřitelná síla místa a síla idejí v robustním červeném z barbarossovy trati.
Levičácká dogmata PCI (komunistů) a později PD zde vládla 73 let, včera 46letá Manuela Sangioni z hnutí M5s zvolena starostkou 55.5%. Pro město to znamená epochální posun, Imolu postkomunisté považovali za nedobytnou baštu, zde sídlí nesčíslně kooperativy, které znamenají skrytou formu financování postkomunistické PD a které vtahují do levicového vlivu obrovské množství lidí a místních institucí. Nová starostka Imoly: „Nemám strach, kolem mě jsou úžasní lidé, vím, že cesta bude plná nesnází, ale společně je překonáme.“
Žádné komentáře:
Okomentovat