jan pavel pope

Proroctví (Jana Pavla II.)

„Vidím církev 3. tisíciletí, rozdíranou smrtelným nebezpečím: islámem. Vpadne do Evropy. Vidím přicházet hordy, od východu k západu: z Maroka, Libye, Egypta a jiných východních zemí. Na Kath.net píše o papežově prorockém daru Giuseppe Negri. 
   O papežově proroctví se mluví teprve nyní. Svědkem byl Msgr. Mauro Longhi, kněz z Opus Dei. Mauro Longhi pracoval 20 let v ekonomii, pak pocítil kněžskou vokaci a vystudoval seminář, vysvěcen v 46 letech, v roce 1997. Byl činný v římské kurii. Již od roku 1985 se dobře znal s Janem Pavlem II., často ho doprovázel při jeho turistice v Abruzských horách. Papež byl, jak mu zdraví dovolilo, vášnivý turista a chodec po horách.
    22. října hovořil Msgr. Longhi při exerciích  sv. Petra a Pavla v Biennu o svých setkáních s papežem Janem Pavlem II. A o jeho prorockém daru. V kapli horské chaty, papež v noci často klečel dlouhé hodiny před tabernáklem. Msgr. Longhi říká, že často slyšel papeže pohnutým hlasem hovořit s Kristem a Matkou Boží.   
    Po pádu berlínské zdi, řekl Jan Pavel II. Longhimu: „Kdo se modlí, může všechno změnit. Nepřátelé církve nejsou mimo, ale uvnitř. Jsou to ti, co spí.“
     Msgr. Longhi je přesvědčen, že Jan Pavel II. měl prorocké nadání. Domnívá se to i kardinál Andrzej Deskur. Kardinál studoval s papežem na tajném (podzemním) krakovském semináři. Kardinál byl předsedou papežské akademie a platil za jednoho z nejbližších důvěrníků papeže.
   Longhi hovořil s kardinálem o papežových nocích v kapli. Kardinál to potvrdil: „Hovoří s Kristem. Vidí jeho tvář i Matku Boží. Od svého vysvěcení v listopadu 1946.“
    Prelátovo líčení vzbudilo v Biennu velký ohlas, obzvlášť následující příhoda. Při jedné turistické vycházce v Gran Sassu, jsem pohlédl na papeže, zdálo se mi, že něco potřebuje. Ruce se mu třásly. Myslel jsem si, že začíná Parkinson. Papež se ke mně obrátil a řekl: „Je to stáří, milý Mauro.“ Ještě ne svatosti, já na to. Najednou papež změnil výraz a tón řeči a vyjevil mi svou noční vizi.
    „Připomeň to jednou v třetím tisíciletí: Vidím padající církev, v smrtelném utrpení, které bude hlubší a bolestnější než v tomto tisíciletí. Islám. Vpadne do Evropy. Vidím přicházet hordy, od východu k západu: z Maroka, Libye, Egypta a jiných východních zemí. Vpadnou do Evropy. Evropa se stane sklepením, kusem vzpomínek, polostínem, pavučinou, rodinnou vzpomínkou. Církev třetího tisíciletí musí invazi zastavit. Ne zbraněmi, to nebude stačit, ale hlubokou vírou.“
    Tato epizoda se odehrála v březnu 1993.