Zabývat se pouze sterilními myšlenkami kultury, cestování a konzumu rovná se smrti
Interview s Pierem Mozzim, pionýrem zdravé výživy a preventivní medicíny v il Giornale. Doktor Mozzi je autorem bestselleru „Dieta dr. Mozziho, krevní skupiny a výživová pravidla“, ale nejen to se skrývá v neobyčejném doktorovi, jeho intelektuální záběr je neobyčejně široký.
Doktore žijeme v opulentní společnosti, střední doba života stále roste, základní životní potřeby již téměř nikomu nechybí. Nicméně západ prochází hlubokou krizí - morální, lidskou, stále méně dětí, nové choroby?
V jádru toho všeho je jeden chybný předpoklad: mýtus dlouhého života. Dlouhověkost není kvalitou, ale defekt. S prodlužováním života biologického druhu se rodí řada nových problémů a dochází k totální inverzi hodnot a degradaci zdraví národů. Dlouhověkost je mýtem individualistické vize, podle které je nejdůležitější dožít se vysokého věku, pokud možno co nejvyššího a myslet hlavně na sebe, na svůj komfort. Ještě před několika desetiletími člověk myslel na svého bližního, na své děti, chtěl mít mnoho dětí. Chtěl, aby žily silným a potentním životem. Dnes život dál nepřenášíme a naopak se koncentrujeme na dlouhověkost, na překonání nepřekonatelných přírodních limit, prostřednictvím vyumělkovaných terapií. Musíme proboha pochopit, že smrt je něco přirozeného a akceptovatelného. Je to konec cyklu. Kultura individualismu, absence limit je škodlivá a falešná, užitečnější je kultura, která učí jak korektně žít na zemi, než žít za každou cenu, což často znamená, že okrádáme jiné o zdroje a místo. Jak se můžeme chlubit něčím co je chorobné a neproduktivní? Naše individualistická kultura je sterilní ve všech klíčových bodech.
Jakou terapii navrhujete západním společnostem?
Obrátit se a zacílit na budoucnost mladých. Budoucnost je u mladých národů, které se reprodukují. Máte národy, které žijí v prekérních podmínkách, mají vysokou dětskou mortalitu, ale mají dost dětí, nízký celkový průměrný věk, ale mají budoucnost, nejen přítomnost. Musíme se zabývat zdravotním stavem mládeže, ne starých. Dlouhověkost má v Itálii (a v Evropské unii) první místo, dospěli jsme do situace kdy natalita padá k nule, tragicky málo mládeže. Žijeme v míru, v blahobytu, bez válek a nikdo netouží po dětech.
Kde jsou hloubkové příčiny katastroficky nízké porodnosti v Itálii a v Evropské unii?
Chybí instinkt přežití a reprodukce. Problémem je též neplodnost žen důsledkem špatné výživy jako je konzumování mléka a derivátů a odkládání narození dítěte do vyššího věku. Něco podobného zažila i římská epocha, pokud Římané v prvních stoletích usilovali o něco podstatného, rodilo se dost dětí. Později když se koncentrovali na užívání, na kulturu atd. se děti staly přítěží. Na periferii impéria národy nežily z podstaty a z výhod opulentní společnosti a kultury, která nese korupci fyzickou i morální. Národy z periferií nejdřív v Římě přebíraly ponižující práce, ale pomalu ovládly armádu i veřejný život a převzaly vedení společnosti. Pouze společnost, která plodí děti má budoucnost. Zabývat se pouze sterilními myšlenkami kultury, cestování a konzumu rovná se smrti.
Musíme se vrátit k hodnotám podstatného?
Určitě, životní substance je fundamentální. Substanciální národ má budoucnost. Západ se rozvíjel, dospěl na vrchol své síly, dnes jsme na cestě dolů a za zády máme národy, které jsou silnější a substanciálnější, čekají u dveří. Známe to z historie i ze současnost, substanciální národy dokáží čelit neuvěřitelným překážkám, mají obrovskou odvahu. Válečné operace v Afghánistánu a ve Vietnamu to dokazují, porazily západ, národy nezkorumpované kulturou smrti a špatnou výživou. Chudáci, pastevci atd. se špatnými puškami porazili po zuby ozbrojený západ. Tyto národy nemají západní demokratický systém, vesměs zkorumpovaný, ale žijí v tribální struktuře a mají zdravou krev. Uchovávají si tradiční výživové zvyky, velmi jednoduché. Zdravé národy srazí na kolena nejsilnější světové armády, které se vyživují obscénním a vadným způsobem a mají ubohou kulturu.
Existuje řešení naší hluboké krize?
Národ s budoucností musí být silný, zdravý a robustní. Spočívá to především na výživovém stylu a na kultuře. Formovat zdravé lidi, schopné rozhodování. Blahobyt tomu nesvědčí. Aby se vůbec mohlo začít, musí existovat řídící společenské složky, které to pochopí. Např. skandinávské národy dospěly do hrůzné roviny rozkladu – nejvyšší míra sebevražd, prvotní je blahobyt, perverzní sociální stát – tyto národy se kdysi stravovaly velmi jednoduše, ryby, sobí maso atd. nyní jsou příkladem perverzního konzumu a nulové vize budoucnosti. Jejich blahobyt je brzo zardousí. Technologická superiorita není hodnotou v rejstříku národního štěstí. Návrat k podstatnému neznamená zaostalost. Jednoduchá kultura, plodná, podstatná, praktická, založená na lidských instinktech. Jsou k ničemu nadlidi, super staří s respirátory, národ potřebuje mladé, schopné a zdravé. Pokud se nezastaví evropská destruktivní logika, pak dno propasti je nevyhnutelné a rychlé.
V jádru toho všeho je jeden chybný předpoklad: mýtus dlouhého života. Dlouhověkost není kvalitou, ale defekt. S prodlužováním života biologického druhu se rodí řada nových problémů a dochází k totální inverzi hodnot a degradaci zdraví národů. Dlouhověkost je mýtem individualistické vize, podle které je nejdůležitější dožít se vysokého věku, pokud možno co nejvyššího a myslet hlavně na sebe, na svůj komfort. Ještě před několika desetiletími člověk myslel na svého bližního, na své děti, chtěl mít mnoho dětí. Chtěl, aby žily silným a potentním životem. Dnes život dál nepřenášíme a naopak se koncentrujeme na dlouhověkost, na překonání nepřekonatelných přírodních limit, prostřednictvím vyumělkovaných terapií. Musíme proboha pochopit, že smrt je něco přirozeného a akceptovatelného. Je to konec cyklu. Kultura individualismu, absence limit je škodlivá a falešná, užitečnější je kultura, která učí jak korektně žít na zemi, než žít za každou cenu, což často znamená, že okrádáme jiné o zdroje a místo. Jak se můžeme chlubit něčím co je chorobné a neproduktivní? Naše individualistická kultura je sterilní ve všech klíčových bodech.
Jakou terapii navrhujete západním společnostem?
Obrátit se a zacílit na budoucnost mladých. Budoucnost je u mladých národů, které se reprodukují. Máte národy, které žijí v prekérních podmínkách, mají vysokou dětskou mortalitu, ale mají dost dětí, nízký celkový průměrný věk, ale mají budoucnost, nejen přítomnost. Musíme se zabývat zdravotním stavem mládeže, ne starých. Dlouhověkost má v Itálii (a v Evropské unii) první místo, dospěli jsme do situace kdy natalita padá k nule, tragicky málo mládeže. Žijeme v míru, v blahobytu, bez válek a nikdo netouží po dětech.
Kde jsou hloubkové příčiny katastroficky nízké porodnosti v Itálii a v Evropské unii?
Chybí instinkt přežití a reprodukce. Problémem je též neplodnost žen důsledkem špatné výživy jako je konzumování mléka a derivátů a odkládání narození dítěte do vyššího věku. Něco podobného zažila i římská epocha, pokud Římané v prvních stoletích usilovali o něco podstatného, rodilo se dost dětí. Později když se koncentrovali na užívání, na kulturu atd. se děti staly přítěží. Na periferii impéria národy nežily z podstaty a z výhod opulentní společnosti a kultury, která nese korupci fyzickou i morální. Národy z periferií nejdřív v Římě přebíraly ponižující práce, ale pomalu ovládly armádu i veřejný život a převzaly vedení společnosti. Pouze společnost, která plodí děti má budoucnost. Zabývat se pouze sterilními myšlenkami kultury, cestování a konzumu rovná se smrti.
Musíme se vrátit k hodnotám podstatného?
Určitě, životní substance je fundamentální. Substanciální národ má budoucnost. Západ se rozvíjel, dospěl na vrchol své síly, dnes jsme na cestě dolů a za zády máme národy, které jsou silnější a substanciálnější, čekají u dveří. Známe to z historie i ze současnost, substanciální národy dokáží čelit neuvěřitelným překážkám, mají obrovskou odvahu. Válečné operace v Afghánistánu a ve Vietnamu to dokazují, porazily západ, národy nezkorumpované kulturou smrti a špatnou výživou. Chudáci, pastevci atd. se špatnými puškami porazili po zuby ozbrojený západ. Tyto národy nemají západní demokratický systém, vesměs zkorumpovaný, ale žijí v tribální struktuře a mají zdravou krev. Uchovávají si tradiční výživové zvyky, velmi jednoduché. Zdravé národy srazí na kolena nejsilnější světové armády, které se vyživují obscénním a vadným způsobem a mají ubohou kulturu.
Existuje řešení naší hluboké krize?
Národ s budoucností musí být silný, zdravý a robustní. Spočívá to především na výživovém stylu a na kultuře. Formovat zdravé lidi, schopné rozhodování. Blahobyt tomu nesvědčí. Aby se vůbec mohlo začít, musí existovat řídící společenské složky, které to pochopí. Např. skandinávské národy dospěly do hrůzné roviny rozkladu – nejvyšší míra sebevražd, prvotní je blahobyt, perverzní sociální stát – tyto národy se kdysi stravovaly velmi jednoduše, ryby, sobí maso atd. nyní jsou příkladem perverzního konzumu a nulové vize budoucnosti. Jejich blahobyt je brzo zardousí. Technologická superiorita není hodnotou v rejstříku národního štěstí. Návrat k podstatnému neznamená zaostalost. Jednoduchá kultura, plodná, podstatná, praktická, založená na lidských instinktech. Jsou k ničemu nadlidi, super staří s respirátory, národ potřebuje mladé, schopné a zdravé. Pokud se nezastaví evropská destruktivní logika, pak dno propasti je nevyhnutelné a rychlé.
Žádné komentáře:
Okomentovat