pondělí 17. října 2016

izrael krestan arbez

Křesťané v Izraeli a na území palestinské autority

Evropskounijní protiizraelská propaganda velmi často zcela ignoruje elementární fakta  v izraelsko-palestinském konfliktu. Jednostranná unijní podpora jedné strany konfliktu, kampaně vyzývající k bojkotu Izraele a osídlování Evropy populací, která geneticky nenávidí židy, rozdmychávají primární konflikt a zakládají na konflikt civilizační dimenze. Bohužel i papežská kurie ignoruje a deformuje fakta o přítomnosti a životě křesťanů na Blízkém východě.
   Abbé Alain Arbez v dreuz.info se zabývá situací křesťanů v Izraeli a na území Palestinské autority. Abbé Arbez je duchovním správcem farnosti Ženeva-střed a specialistou v dialogu křesťanů s judaismem.
   Všeobecné podmínky pro život křesťanů na Blízkém východě degradovaly do té míry, že neumožňují jejich přežívání v oblasti, a to v důsledku násilí, které se děje ve jménu islámu. Jediná země v regionu, kde vzrostl počet křesťanů, je Izrael. V Radio Cité v Ženevě osvětluji situaci křesťanů ve světě v rozhlasové relaci „ekumenické aktuality“.  Pozoruji, že pokud uvádíme fakta, která se dotýkají svaté země, následují velmi agresívní reakce posluchačů (masírovaní a ohlupováni dlouholetou levičáckou propagandou politickokorektní perverze).
   V Izraeli nyní žije 8.5 milionu lidí.  80% Židů a 20% Arabů. Křesťané reprezentují 9% izraelských Arabů a muslimové 83% izraelských Arabů. Nearabští křesťané reprezentují 1% křesťanů. Křesťanská přítomnost je velmi pestrá. Církve původní i nově uvedené, především protestanti. S výjimkou Arménů jsou původní křesťané arabského jazyka. 
   Četné jsou ortodoxní církve: ruská, od roku 1845 mají v Jeruzalémě i patriarchu. Nechalcedonské ortodoxní církve (odmítly dogmatickou chalcedonskou formuli v r. 451) jako Arméni, Koptové, Habešané a Syřané.
    Katolická církev latinská i orientální. V Jeruzalémě sídlí latinský patriarcha, dlouhé roky to byl Michel Sabbah, známý nenávistí k Izraeli, nyní podstatně umírněnější Fwad Twal. Přítomní jsou i maronité, původně syrsko-libanonská církev, od 12. století v unii s Vatikánem. Maronitský patriarcha též sídlí v Jeruzalémě. Řečtí katolíci melkitského ritu, syrští katolíci atd.
    Arménská katolická církev, která se oddělila od arménské ortodoxní církve a od r. 1741 je v unii s Vatikánem.  Chaldejští katolíci se syrskou liturgií, koptští katolíci, kteří se separovali od oficiální koptské církve a od r. 1741, jsou v unii s Vatikánem. 
   Významná je přítomnost protestantských církví. Diecéze anglo-luteránská, arcidiecéze anglikánská. Protestantská episkopální diecéze je nejvýznamnější protestantské zastoupení ve Svaté zemi. Německá luteránská diecéze, dánská a norská mise. V r. 1911 ustavili baptisté první kongregaci v Nazaretu.
   V r. 1980 vzniklo křesťanské velvyslanectví v Jeruzalémě, které založily protestantští fundamentalisté, ze solidarity s Izraelem je ustavili v svatém městě. 
   V Izraeli platí náboženská svoboda a je zajištěna pro všechny. Jsou známé nepokoje na Chrámové hoře, kolem mešity Al Aqsa – Izrael velkoryse ponechal správu mešity jordánské autoritě Waqf. Izrael v r.1967 osvobodil náboženská místa, která pod jordánskou okupací byla nepřístupná židům i křesťanům.  Oficiální statistiky uvádí, že dnes žijí v Izraeli 3% křesťanů, skutečnost bude vyšší.
   Do Izraele proudí poutníci celého světa, procesí mají veřejný charakter. Německý benediktýn říká: „Jsme zde menšinou, ale se všemi právy, včetně vyjít do ulic a izraelské autority respektují právo na svobodné projevy kultu“. Křesťané žijící v Izraeli neemigrují na rozdíl od křesťanů pod palestinskou autoritou, kteří mají problémy s muslimy a s islamismem. 
   V Nazaretu půlnoční mše řecko-katolická přenášená izraelskou televizí. Farnost abbého Emile Shoufani. Arabský kněz orientálního ritu, který tvrdě pracuje na projektu mírové koexistence mezi židy a křesťany. Založil školy pro křesťany i muslimy – profesoři křesťané i židé. Abbé tvrdě odmítá politické sblížení křesťanů a muslimů na úkor židů. V Izraeli je 400 křesťanských chrámů – většina vybudována po vzniku Izraele v r. 1948. Izrael subvencuje křesťanské školství.
Křesťané na území palestinské autority.
   Podmínky pro křesťanský život zde degradovaly. Hrozba muslimských bratří a Hamasu znemožňuje normální život jiným náboženstvím než muslimům. Ředitel jediné křesťanské knihovny v Gaze byl zabit. V Gaze, kdysi významném byzantském městě křesťanských vysokých škol,  klesl počet křesťanů na 1500 osob. Na celém území západního břehu, východního Jeruzaléma a Gazy nežije než 45000 křesťanů. Pokud vznikne palestinský stát, šaria bude základem jeho právního systému.  V Betlémě v r. 1950 žilo 80% křesťanů, nyní je jich pouze 20% a zbytek muslimové. Arafat jmenoval muslima guvernérem města, ten konvertoval ortodoxní klášter ve svoji rezidenci. Křesťané jsou vystavováni každodennímu násilí, jejich lidská práva nejsou respektována. Velmi mnoho jich diskrétně opouští území.
    Pastor Naim Khoury popsal abusívní systém palestinského školství (financován penězi Evropské unie). V 7. století dobyvatel Omar stanovil zákony islámské nadvlády nad křesťany a ty pořád platí.   
   Druhý vatikánský koncil odmítl pseudoteologické dogma o substituci (církev nahradí  židovský národ v očích Boha), nicméně závěry koncilu nebyly promítnuty do katechismu. V roce 2000 v úžasném gestu se sklonil papež Jan Pavel v Kotlu v Jeruzalémě před židovským utrpením. Arabští křesťané to přijali se smíšenými pocity. Židé jsou našimi staršími bratry a Bůh jim učinil velký příslib, taková byla idea papeže. Papež jasně proklamoval, že Izrael není jen důsledek druhé světové války, ale legitimní aspirací židovských dějin. Papež Benedikt pokračoval ve stopách svého předchůdce.

Žádné komentáře: