witkoff kushner

Kreml a Bankovní 11

Včera po potřesení rukou s ruským prezidentem v první větě Steve Witkoff řekl, že když stáli s Jaredem, Ušakovem a Dimitrovem před dveřmi jeho kabinetu, shodli se na tom, že až v penzi budou bilancovat osudová setkání svého života, setkání s Putinem bude v jejich mysli figurovat na prvním místě. Tato jednoduchá věta z úst člověka, který se ze skromných poměrů vypracoval mezi miliardářskou kastu a vstoupil na pódium světové politiky, působí  daleko přesvědčujícím dojmem než žvanění a protiruské pomluvy evropských ministrů zahraničí, jejichž impotentnost je zarážející. Bohužel v konečném efektu podstatného Macinka a Lipavský jedno jsou. Witkoff intuicí uchopil něco, co teoreticky osvětlují i velcí političtí komentátoři v žurnálech Destra a El Manifiesto  nebo Emmanuel Todd a Jacques Sapir: Putin je velký státník a na ruské straně je civilizační perspektiva. Pravděpodobně to tak chápe i Donald Trump.    

           Trumpovi emisaři jsou už poosmé v Moskvě. Zdá se, až na evropskounijní štváče, všichni chtějí mír. Trump i Putin mají před komplikovanými volbami a oba by se potřebovali prezentovat jako vítězi. Trump po debaklu v Íránu se může mírem na Ukrajině rehabilitovat v očích voličů, Putin pokud dojde k zakonzervování územních zisků, odbourání sankcí a žádná soldateska NATO na Ukrajině, je v očích Rusů vítězem i bez zbytku Donbasu. Zelenský je čím dál dál víc odkázán na evropskou pomoc, ale  dochází mu dech, musí čelit čím dál vlažnější podpoře evropské (i ukrajinské) veřejnosti. Balancování na pomezí války je sice snem evropskounijního režimu, ale evropský lid si přeje mír a spolupráci s Ruskem a pomalý politický obrat tímto směrem nelze zastavit. Dnešní volby v Sasku-Anhaltsku mají potenciál definitivně otřást pozicí největšího štváče Merze, Macronovy dny jsou sečteny a nejvíc kvótovaní prezidentští kandidáti nemají válečné vize. 
          Steve Witkoff a Jared Kushner se pokouší oživit možnosti ukončení války diplomatickou cestou. Trump bez udání detailů zdůraznil, že vyjednavači přiváží do Moskvy a Kyjeva zcela konkrétní návrhy řešení konfliktu. Trump prohlásil, že je přesvědčen, že Rusko nehodlá napadnout země NATO. Jeho postoj je diametrálně odlišný od válečné propagandy, kterou předvádí EU. Poradce ruského prezidenta Ušakov po jednání Putina s americkými vyjednavači řekl, že tentokrát byli velmi dobře připraveni, pravděpodobně i nedávná cesta ředitele CIA do Moskvy byla součástí této přípravy. Na jednání se posuzovaly i protiruské sankce. V americké delegaci byl i zástupce  ministerstva financí, které odpovídá za sankce, jednal s poradcem ruského prezidenta pro ekonomickou spolupráci se zahraničím Kirilem Dimitrijevem.  Po jednání vyjednavačů s Putinem americká administrativa oznámila, že příští týdny ozřejmí další kroky uregulování ukrajinského konfliktu.  
               V jiné výkladové verzi událostí se mluví o tom, že krátce po příjezdu ředitele CIA do Moskvy proletěla raketa přesně oknem šéfa ukrajinské zpravodajské služby a bezprostředně poté nastaly prohlídky v kanceláři ukrajinského prezidenta. To všechno se děje před příletem vyjednavačů,  naznačuje to, že je šance Zelenského přesvědčit o kompromisu za podmínek, jak požaduje Moskva. Američané se mohou snažit dosáhnout přijatelného příměří a dát Ukrajině čas, aby si vybrala nového prezidenta. Tento plán by byl schůdný, pokud by mír nesabotovala Evropská unie a její národní trabanti. Evropa proklamuje, že do roku 2030 bude připravena válčit s Ruskem a do té doby udělá všechno, aby k míru nedošlo. Jakékoliv příměří EU okamžitě zvrátí a s ještě větší silou rozdmýchá zabíjení a nenávist. 
          K této verzi se přiklání i šéf ruské zpravodajské služby Sergej Naryškin. Na zasedání šéfů bezpečnostních služeb zemí bývalého SSSR (SNS) prohlásil, že konflikt s Ruskem je zahrnut do základních koncepčních dokumentů EU. "Evropské elity jednoduše poštvaly Ukrajinu proti Rusku a dnes torpédují jakékoliv mírové pokusy řešení konfliktu. Věří, že jsou schopny mít válečnou eskalaci pod kontrolou, ale samy se zahnaly do Thukydidovy pasti." Podle Naryškina rychlý pokles populace na Ukrajině je pro Západ nepřekonatelnou překážkou v pokračování konfliktu.