kirill radev

Unijní podvod s bulharskými daty 

Dodneška se v Česku na Bulhary nazírá s despektem, přitom důvod není moc jasný. Zatímco se Češi válí v Řecku po plážích, Bulhaři skupují celé vesnice a jsou zdaleka nejúspěšnějšími podnikateli v řadě řeckých oblastí. O Česku se kromě přehnané servilní aktivity, jako je organizování dodávek munice pro ukrajinskou armádu, v Bruselu v podstatě nemluví. Není to nutné, protože pokud se z bruselského jha osvobodí všechny země, Česko bude poslední, ale pět minut předtím ještě stihne vstoupit do eurozóny. Velvyslanci zemí EU se před pár dny shodli na na x-té verzi protiruských sankcí. Komisí původně navrhovaný balík sankcí Bulhaři vetovali. V návrhu Leyenové byl zahrnut patriarcha celé Rusi Kirill, který je nejhorlivějším stoupencem prezidenta Putina a favorizuje válku na Ukrajině až do úplného vítězství. Tuto válku považuje za svatou. V sankčním spisku byl též Vagit Alekperov, hlava privátní ruské ropné společnosti Lukoil. Bruselští vládci spoustakrát naléhali na zahrnutí ruského patriarchy do sankčního spisku, ale dlouho jim to blokoval Viktor Orbán, který argumentoval, že EU nemá právo se vměšovat do religiózních záležitostí. Zdá se, že nový bulharský ministerský předseda Rumen Radev bude dobrých bojovníkem s evropskounijní hydrou. Bulharský požadavek na vyloučení Alekperova ze sankčního spisku je motivován významnou přítomností Lukoilu na bulharském trhu. Návrhy Komise, jak je zvykem, jsou velmi extrémistické, např. neprošel její návrh sankcionovat  prezidenta FIDE Arkadije Dvorkoviče, uspěla s návrhem na sankce proti mladému sympatickému ministrovi sportu Michailu Děkťarevovi. 

           Před pár měsíci se Bulharsko přes protesty víc než poloviny obyvatel, ale s  velkým humbukem unijní propagandy, stalo dvacátou prvou zemí  eurozóny. Mělo by to být velké varování pro země, které ještě do této pasti nepadly. Po pár měsících v eurozóně bruselskou lásku nahradil škleb, což je přirozenější podoba této organizace. Po půl roce se proti Bulharsku otvírá kárné řízení, které zemi přijde na těžké peníze. Jak je možné, že země, kterou EU v lednu považovala za dobrého kandidáta eurozóny, najednou v červnu je na černé listině? Podle prognóz Komise dosáhne bulharský deficit HDP v roce 2026 4,1% HDP a v roce 2027 4,3%. Tříprocentní limita stanovená Smlouvou o stabilitě bude tedy překročena. Ovšem podvod Komise byl zřejmý už v roce 2025, kdy skutečný rozpočtový deficit se pohyboval kolem 3,5%. Komise manipulovala s čísly a v červnu 2025 doporučila vstup Bulharska do eurozóny, úplně stejný podvod aplikovala kdysi s Řeckem, se známými tragickými důsledky pro tuto zemi. Komisař Dombrovski, který rozumí ekonomice asi jako Kallasová zahraniční politice, připustil, že z výpočtů v roce 2025 se vyloučily dodatečné výdaje na obranu, ovšem musel uznat že pro rok 2026 se tímto deficit nedá úplně vysvětlit. Protože se letošní struktura bulharských výdajů moc nezmění, pravděpodobně kamufluje reálnou podstatu věci. Symbióza předchozí bulharské vlády a unijních komisařů dovedla Bulharsko do eurozóny, přitom se zpětně ukazuje, že fiskální údaje země byly falešné. 
            Unie lhala, aby Bulharsko dotlačila do eura. Ministerský předseda Radev obvinil předchozí vládu z manipulace s fiskálnímu údaji. V součinnosti s unijními byrokraty nafukovali státní zakázky, dekapitalizovali státní podniky, záměrné zpožďovali platby atd., aby zamaskovali skutečný stav účtů. Prognózy na rok 2026 ukazují deficit 4,1% právě proto, že se opravují účty roku 2025. Nově zvolený ministerský předseda Radev loni navrhoval referendum o vstupu do eurozóny, ale to se nekonalo. Nyní zdědil zemi, kterou předchozí prounijní vláda v součinnosti s unijními byrokraty dovedla do nepřekonatelných nesnází. Musí se potýkat s největším deficitem a inflací v eurozóně, přitom přistoupením k euru ztratila země suverénní fiskální nástroje, národní suverenita byla prodána za evropskounijní fikci. Viníkem je bývalá vláda a Komise EU, pro kterou byl vstup Bulharska do eurozóny důležitým politickým aktem, který vyvážil i podvod s daty.