sankce eu

Efekt bumerang

V ruských novinách Kommersant analyzuje významný evropský ekonom a ředitel francouzského CEMI (Centrum pro studium industrializace) Jacques Sapir ekonomický  bumerang, který hrozí rozvrátit celou EU. Letos v červenci  vyhlásila EU již 18. balík protiruských sankcí, přitom tyto sankce nemají na ruskou ekonomickou výkonnost velký vliv. Sankce se ovšem ukázaly nebezpečným bumerangem a mají zkázonosný efekt na samotnou unijní ekonomiku, zejména na německou, italskou a francouzskou. Efekt bumerang je známý pojem z historie ekonomických sankcí, v EU se tento efekt okamžitě materializoval v cenách za energii. Nejen sankce, ale i vycouvání evropských firem z ruského tržního prostoru též  sehrálo velmi negativní roli. Závislost evropské ekonomiky na ruských energetických nosičích byla přitom dobře známá a bylo jasné, že dojde k ztrátám. Růst cen energií v roce 2022 měl katastrofický dopad na evropskou ekonomiku - za tři roky sankcí (2022-24) cena plynu narostla 2,35 krát. Evropský průmysl spotřebovává velké objemy zemního plynu: k produkci elektrické energie, v metalurgii, jako surovinu v chemickém průmyslu. První rovina úderu je celkem zřejmá, ale existuje tzv. efekt druhého řádu: nárůst ceny plynu promítnutý do cen za elektřinu a teplo. Tak masívní nárůst ceny plynu snižuje domácnostem v Evropě objem dostupných  finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že cenová elasticita potravin a nájmů je nízká, dotýká se to i trhu produktů vysoké cenové elasticity. Jinými slovy ovlivní to používání průmyslového zboží. Efekt třetího řádu je způsoben velkou integrací evropských ekonomik. Země jako Německo a Itálie, které nejvíc postihl depresní úder vysokých cen za energie, přenáší tento efekt do ekonomik dalších zemí. 

          V asijských zemích a v Rusku se na rozdíl od EU rychle obnovila postcovidová tempa ekonomického růstu a vzápětí si EU přivodí protiruskými sankcemi další velký problém. V důsledku sankčního cenového růstu energií se  snížila růstová ekonomická dynamika zemí EU až do polohy dnešní ekonomické stagnace. Z ekonomických statistik je zřejmé, že daleko nejvíc utrpěl průmysl klíčových evropských zemí. Bývalý eurokomisař Verheugen otevřeně prohlašuje v článku v Die Weltwoche z 18. července, že sankce ničí německou ekonomiku a vyzývá vládu k jednání s Ruskem. Země EU vyhlásily v únoru 2022 totální ekonomickou válku Rusku, její účinnost však nenaplnila jejich očekávání. 
         Studium důsledků minulých ekonomických sankcí tomu mohlo zabránit, protože koncept bumerangových efektů byl známý již v roce 2010. Vzhledem k nezastupitelnosti ruské ropy a plynu v evropském ekonomickém prostoru, bylo snadné pochopit, jak škodlivý a krutý dopad přinesou sankce evropským ekonomikám. Ekonomika zemí EU již tak oslabená důsledky sankcí proti Rusku se musí vyrovnat i s ofenzívou prezidenta Trumpa. Dohoda, kterou Leyenová s Trupem podepsali ve Skotsku, je v jasném rozporu se zájmy Evropy. EU bude čelit nejen 15% navýšení amerických cel, ale i 12% zhodnocení amerického dolaru, což se dohromady téměř rovná 30% navýšení cel. Uvězněná mezi škálou Trumpových opatření a a kovadlinou reakce na sankce proti Rusku, ekonomická a průmyslová budoucnost Evropy nyní vypadá velmi neútěšně.