Chór evropských eunuchů
Berliner Zeitung nazval permanentní schůzky lídrů evropských států Macrona, Starmera, Merze a Tuska atd. chórem starých eunuchů, který mluví o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, ale spíš to vypadá na garance doživotní beztrestnosti Zelenskému. O schopnostech těchto lídrů něco řešit mluví hospodářský propad jejich zemí, pod bezpečností Ukrajině rozumí vojenskou eskalaci bez konce s perspektivou celoevropské války. Summit Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) v Tianjinu s následnou vojenskou přehlídkou v Pekingu unisono komentují tito lídři jako výzvu světovému pořádku, ovšem pořádek, o němž mluví už dost dlouho není světovým pořádkem. Západem nastolený světový řád, který byl kdysi vývojově nosným, se dnes přežil a je vývojovou brzdou. Západní svět formoval svět svými etickými principy a pojmem svobody, tím si mohl nárokovat jistou duchovní superioritu, kterou už dávno neoplývá ani ve svých zemích. Dnešní západní hegemonie nad světem je amorální, západní elity diktují světu svá pravidla status quo, která jim garantují ekonomickou a politickou hegemonii. Rozbití mocenského monopolu západních elitních skupin je i v zájmu lidu západních zemí. Na summitu v Tianjinu se konal impozantní návrat ruského prezidenta na světovou scénu a ještě silnější dojem vzbudila gesta čínského poloboha, která se nedají dešifrovat jinak než vědomím vlastní politické síly. Ani minimální mediální a politický kompromis se západním viděním: čínský polobůh na terase politického nebe mezi Putinem a Kimem světu naznačil, kde vidí perspektivu. Čínský prezident na tribuně paláce nebeského klidu prohlásil, že žádný tyran nikdy nebude schopen Čínu zastrašit. Západ zsinal.
Číňané udělali z jednoho velkého mezinárodního setkání převratnou událost doby a téměř se chce věřit, že jde o kvalitativní posun ve vývoji světa. Svět kráčí jiným směrem než nalajnovala západní ideologie a politici. To, že většinový svět nevyloučil Rusko a Putina, neplyne z nějakých proruských sympatií, ale z toho, že svět se domnívá, že pravda v ukrajinském konfliktu není na straně ukrajinského režimu a jeho západních sponzorů, neznamená to ovšem, že většinový svět aplauduje ruskému válčení. Na summitu ŠOS byla přijata řada převratných dokumentů, jejich praktická realizace určitě nebude stoprocentní, ale význam summitu byl v přesvědčivém potvrzení vývojové orientace, kterou světu předestřely předchozí summity zemí BRICS a kterou nemůže už zvrátit žádná americká politika. BRICS a ŠOS jsou potvrzením stavu, který už dávno existuje, protože ekonomická dynamika globálního jihu podkopala západní hegemonii. Zvrátit situaci zpátky nemůže žádné vyzbrojování Evropy nebo zesílení ideologického teroru, ale práce, ovšem tato zbraň se v západním světě už nevyrábí.
Z chaotických procesů doby se obtížně vyčte budoucnost, ale zdá se, že svět směřuje od západních struktur k diverzifikovanějším a komplikovanějším strukturám. Přitom na tyto struktury se na Západě dlouho nahlíželo jako na něco směšného a bez perspektivy. Západní politika reaguje hystericky a agresívně a ne moc adekvátně čte realitu. Nové vznikající struktury nejdou proti Západu, ale jdou mimo Západ, který se ocitá na vedlejší nikam nevedoucí koleji. Ztráta významu je často horší horší než válka.
Žádné komentáře:
Okomentovat