musk x

K totalitě nasměrovaná doba

Muskova sociální síť X včera odmítla obvinění francouzské justice o údajné manipulaci algoritmem v programech sítě X. Pařížská prokuratura obviňuje platformu z nepřípustného zahraničního vměšování. Vyšetřování začalo v lednu na popud poslance Macronova tábora Bothorela o údajné změně algoritmu X a o ovlivňování správy sítě Elonem Muskem. Macronův politický tábor trpí viditelným intelektuálním propadem bez výjimky ve všech oblastech, kterých se jenom dotkl, že by si jejich poslanec mohl všimnout změny algoritmu, není možné a stejně tak je málo pravděpodobné, že by prokuratura a soudy pochopily oč v technologii sítě jde. Elon Musk obvinil ve svém twittu francouzskou justici z politicky motivované perzekuce, která je hrozbou svobodě projevu a napsal, že nebude s justicí kooperovat. Zakladatel sociální sítě Telegram Pavel Durov se s Muskem solidarizoval: "Ve Francii může být každá technologická firma  prohlášena kriminálním gangem. Pár politicky motivovaných byrokratů šmahem zlikviduje desetiletí úsilí a investic - ke škodě francouzského lidu.." Durov dobře zná politicky motivovanou podstatu evropského soudnictví, francouzské soudy ho na popud Macronova režimu dlouhodobě vydírají a perzekvují. Sociální síť X je jediným masovým médiem, kde Evropan bez cenzury a bez novinářského strachu může nahlédnou faktickou pravdu. Ve Francii režim s vydatnou soudní pomocí vytváří tak velký tlak i na nemainstreamová média, že se často preventivně  sama cenzurují. Platforma X odmítla požadavek justice umožnit přístup do vnitřních registrů sítě, je podezření, že Durov, kterého drželi dlouho ve vězení, nakonec povolil.  

             Evropskounijní režimy se pomalu proměňují v totalitní systémy a neštítí se přitom žádného podvodu. Francouzské soudy se ohánějí expertizou Davida Chavalariase, který měsíce  vedl politickou kampaň "Odejděme od X." Francouzská justice zlikvidovala slibnou prezidentskou kariéru Marine Le Penové kvůli zcela banálnímu přestupku s poslaneckými asistenty, který se v jiných zemích za přestupek nepovažuje. Před pár dny poslaly soudy do sídla vedení hlavní opoziční strany RN policejní rejd pod pochybnou záminkou vyšetřování financování strany. Hlavním profesním záběrem evropskounijních soudů už dávno není zločin, státní korupce a kriminalita, ale likvidace opozice a omezení svobody projevu. Svoboda v západních zemích není ohrožována populistickou pravicí nebo v českém specifiku populistickými Stačilo a SPD, ale prorežimními složkami ať už jsou to státní byrokrati nebo s nimi spřažené politické partaje. V Německu, Francii a Irsku je cenzura už rutinní záležitostí. Pokud se média nebo politické strany neskloní, hrozí jim soudní obstrukce nebo zákaz činnosti, jako např. ve Francii televizi CNews, straně RN a v Německu AfD. To už nám unikají daleko brutálnější zásahy organizované evropskounijními centry v periferních oblastech jako je Rumunsko nebo Moldávie a lze očekávat po volbách v Česku. V Moldávii řádně zvolená hlava Gagauzské autonomie Evgenie Huculová je bezdůvodně držena v  dlouhodobém domácí vězení a její stranu vyškrtla moldavská volební komise z volebního seznamu. Autonomní půlmilionová  Podněsterská republika, která trvá na přátelských vztazích s Ruskem, musí  živořit v obklíčení. 
          V EU jsou právní systémy zneužívány ke kriminalizaci opozice a poslední dobou se frontálně přímo útočí na základy  demokratických institucí. V Rumunsku došlo ke zrušení celých voleb a některé země něco podobného otevřeně zvažují. Zažíváme kolaps legitimity stávajícího politického systému. Evropa je mozaikou zemí různého naturelu a v tom je pořád šance, že se probudí přirozené národní instinkty a  evropskounijním fašizoidním silám se nepodaří získat kontrolu nad Evropou. Pokud zvítězí unijní totalita, Evropa vstoupí do své unikátní historické fáze - dlouhé chmurné období bez demokracie a prosperity. Postdemokratické období v Evropě začalo už před pětadvaceti lety, atributy demokracie pomalu mizely nebo se staly výhradně formální záležitostí s minimálním demokratickým obsahem jako např. volby. Aniž kdo protestoval, volby a každý důležitější politický akt se staly aklamativním procesem potvrzení neoliberálního globalistického proudu. Kdo byl proti, byl bez milosti vytlačen z arény. Nejen osoby, ale i politické strany a ideje, což má např. velmi nepříjemné následky v technologické úrovni a dotýká se životního standardu, protože mezi povolené ekonomické varianty nepatří přirozené rozvojové varianty. Doba se vrací do předdemokratických časů, ale na rozdíl od nich, postrádá rozvojovou vitalitu. Konkurence SSSR nutila západní země k pohybu a hledání nejoptimálnějších variant, pravděpodobně to byl hlavní motor společenské dynamiky, protože po kolapsu SSSR princip hledání variant vyvanul. Od konce devadesátých let žijeme v čase "There is No Alternative" - nebylo alternativy k likvidaci českého průmyslu, neexistuje alternativa k zahraničním bankám, není alternativy k NATO, k Evropské unii, k protiruské nenávisti, k válce na Ukrajině, k zelené ekonomice atd. Formální vyprázdněná politika zlikvidovala tradiční dialektiku levice-pravice a až na pár výjimek se tradiční levice i pravice velmi dobře adaptovaly na neoliberalistické principy a splynuly s globalistickou identitou.