atom reaktor

15 let zpoždění

Čínský ekonomický růst se spřažen s technologickým rozvojem, permanentně rozšiřovaná znalostní báze produkce a techniky je důležitým faktorem, na němž je postavena čínská rozvojová dynamika. Čína prokazatelně vede ve 37 ze 44 klíčových technologických sektorů. Technologický rozvoj je přímou funkcí znalostní základny ve státě. Západní pozornosti často uniká, že čínská konkurence západnímu světu se přesunula hlavně k technologicky náročnějším produktům, které vyžadují excelentní výzkum a rozvoj. Podle článku Giuseppiny Perlasci  v Scenarieconomici mají USA v atomových technologiích za Čínou patnáct let technologického zpoždění, nicméně to nezabrání proamerickým fanatismem posedlé české vládnoucí kastě, aby neeliminovala čínské nebo ruské technologicky pokročilejší dodavatele a stamiliardy neutopila v USA.

             Perlasca se odvolává na studii amerického think-tanku Information Technology & Innovation Foundation. Čína momentálně konstruuje 27 nukleárních reaktorů, rychlost výstavby jednoho reaktoru činí v průměru sedm let, tedy podstatně rychlejší než v jiných zemích. Ve zprávě se uvádí, že rozsáhlé a rychlé zavádění moderních atomových elektráren v Číně vede k úsporám z rozsahu a výhodám z rozšířování znalostí atomových technologií v průmyslovém sektoru, díky tomu čínské společnosti vynikají v inovacích v tomto odvětví. Čína rychlým tempem buduje svůj nukleární průmysl, ke stávajícím 56 reaktorům konstruuje daleko víc reaktorů než jakákoliv jiná země. Čínští plánovači předpokládají otvírání 6-8 atomovek každý rok. Čína má ambiciózní plán uvést do provozu mezi 2020-35 150 nových atomových reaktorů. V Shidaowan v provincii Shandong uvedla do provozu první nukleární reaktor čtvrté generace, který produkuje 200 MW, reaktor je ochlazovaný plynem. Čínská nukleární agentura uvádí, že 90% zařízení tohoto reaktoru má původ v Číně. Čína je i na čele vývoje zavádění nové generace malých, nákladově efektivních nukleárních modulů.  
         Na druhé straně průměrný věk amerických nukleárních reaktorů je kolem 42 let a k dokončení posledního reaktoru ve Vogtle bylo potřeba 14 let, dvakrát tolik než v Číně. Americké technologie mají oproti čínským velké zpoždění, podle Perlasci jde o nepřeklenutelné zpoždění. USA mají velkou flotilu zastaralých atomových elektráren, ale v současné době se v USA nestaví žádné nové atomové reaktory, a to po zpožděném a velmi nadrozpočtovém dokončení dvou reaktorů v Georgii v 2023. Iniciativy Bidenovy administrativy vyznívají neprázdno nebo jde o oprašování velmi starých zařízení jako v Palisades.  
         V loňském roce pro nezájem byla zrušena výstavba high-tech závodu, který plánovala společnost NuScale. Čínský jaderný sektor se těší velké státní podpoře, státní banky mu poskytují půjčky s úrokovými sazbami až 1,4%, tj. mnohem nižšími než v západních ekonomikách. Trvalá státní podpora a strategie lokalizace umožnily Číně ovládnout sektory jako obnovitelné energie a elektrická vozidla. Západu nezbývá než se dívat a čekat..