xi jinping

Xi v  Paříži

Čínský prezident poprvé po pěti letech oficiálně navštívil EU, po Francii navštíví Srbsko a Maďarsko. Francouzský prezident  si pozval na první den jednání s čínským  prezidentem Leyenovou, v bývalých časech silné a nezávislé Francie by něco takového nebylo možné. Macron je původně investičním bankéřem placeným proamerickými globalistickými skupinami, a to mu zůstalo. Podle BVoltaire přítomnost Leyenové na setkání s Číňanem dokumentuje geopolitickou bídu Francie, kritika její přítomnosti na jednání sjednotila celou francouzskou opozici. Leyenová je inkarnací dnešní Evropy, nikým nevolené, autoritativní, posedlé ideologií a dekonektované od reality. Není tajemstvím, že Macron se cítí líp pod unijními barvami než pod francouzskými, Macron vzývá evropskou suverenitu rétorikou podobnou televizním evangelistům. Jak si to mohou Číňané vysvětlit - Francie pod bruselskou kuratelou a zkorumpovaná Leyenová u kormidla. Francie má podle BVoltaire v Elysejském paláci zrádce, který zaprodal Francii globalistům. 

           Macron argumentuje, že Čína se nedrží pravidel hry, Čína má velkou nadprodukci v automobilovém průmyslu i v jiných sektorech a začíná ji ve velkém exportovat  do Evropy.  Macron doufá, že se mu podaří dovést čínského prezidenta k obchodním ústupkům, německému kancléři, který v dubnu Čínu navštívil, se to nepodařilo, přitom Německo je významnějším čínským obchodním partnerem než Francie. Macron německého kancléře nepřesvědčil, aby se jednání s Xi účastnil a tak se demonstrovala evropská jednota. Podle Figara první den jednání charakterizovaly rozpory v náhledech na obchodní politiku. Čínský prezident odmítl tvrzení o čínské nadprodukci, podle prezidenta jsou naopak čínská nabídka a produkce zbraní proti světové inflaci.
           Za Elysejským palácem v divadle Marigny se paralelně sešel ministr ekonomie Bruno le Maire s 200 významnými průmyslníky a ujišťoval je, že Macron a Leyenová dojednají s prezidentem obrysy nové ekonomické rovnováhy. Neuvěřili tomu a vyjadřovali velké pochyby o schopnosti těch dvou něco s Číňanem dojednat. Obchodní deficit Francie s Čínou loni dosáhl 46 miliard. Problém čínsko-evropských vztahů je velmi komplexní, aby ho mohl vyřešit slabý tým  Macron-Leyenová. Existuje vůbec čínský dumping v elektrických autech, v solárních panelech atd., jakou férovost v environmentálních pravidlech může uchýlená EU po Číně požadovat?        
           Ekonomové každodenně sledují čínské ekonomické indikátory jako meteorologové atmosférický tlak. Mluví se o tsunami čínské produkce. Čína zvýšila oproti 2019 o 30% investice do výrobních sektorů. Čína čelí krizí realitního sektoru, nasměrova investice do průmyslu a investice do realit spadly k nule. Čínský podíl na světovém průmyslu stále roste. V 2023 dosáhl převis čínské obchodní bilance 1800 miliard dolarů. Podle kalkulací francouzského ekonoma Michaela Pettise, během deseti let čínská váha na světovém HDP dosáhne 21% a 36% na světové průmyslové výrobě (dnes 31%).
           V Le Figaro figuruje na přední straně povedený komentář jejich kmenového komentátora Nicolase Bavareze: "Čína prezidenta Xi: Totalitarismus a diktatura proti trhu."  Pod vedením Xi Čína kráčí zpátky. Maoistický totalitarismus v alianci s Ruskem. Xi zablokoval ekonomický vývoj a Čína čím dál víc zaostává za USA. Xi si vybral v Evropě toho pravého, Francie je země, kde se kumuluje ekonomická stagnace se ztrátou kontroly nad veřejnými financemi, země je v klíčových produktech závislá na čínském importu, je zemí, kde vládne prezident magor. Podle Bavareze Xi spektakulárně otočil kormidlo úspěšného ekonomického modelu a ustavil absolutní primát politiky nad ekonomikou. Striktně kontroluje podniky a celou ekonomiku, přitom deklaruje v horizontu 2049 čínský primát nad světovou ekonomikou. Nebezpečí absolutní moci ukázala katastrofální politika v období covidu. Čínský růst klesl z 9,5% na oficiálních 5,3%, ale pravda bude kolem 3%. Podle komentátora Figara stagnace v Číně, nač se člověk podívá...