jizniafrika kanada

Šokovaný vyslanec

Pokud by se Evropa řadila mezi světové mocnosti, dávno by zastavila ukrajinskou válku a přivedla obě strany k racionální formě jednání o míru a stabilizování oblasti. Druhé selhání je stejně závažné, na demokratických principech postavená Evropská unie by nepodporovala válku, ale důslednou aktivní politikou usilovala o mír, evropský lid ve velké většině není pro válku. Ve světě probíhá spousta válečných konfliktů, např. v Jemenu, Nigérii, Kongu, Etiopii atd., tyto války se mohou definovat jako války menší intenzity a svět je nějakých způsobem akceptuje. V EU se jinými zdroji nahradily dodávky ruských energií, propaganda zastřela ekonomickou neudržitelnost těchto nových zdrojů pro konkurenceschopný evropský průmysl a pro normální hladinu sociální úrovně, a evropskounijní vládnoucí kasta v intencích amerického hegemona může bezostyšně vést politiku pokračování války.  Ukrajinská válka se v pojímání obyvatel některých zemí Unie, mezi které patříme, začíná považovat za válku menší intenzity, a s tímto faktem bychom se měli smířit. Jde samozřejmě o prolhanou iluzi, na Ukrajině subvencujeme prodlužování každodenních masakrů mladých lidí obou stran, mainstreamový Čecháček zde není bez viny.

          Jihoafrická republika má v Kanadě velký kredit, kdysi Kanada prostředkovala složitá jednání, která vedla k odstranění apartheidu a smíření černé a bílé populace. Vyslanec Jihoafrické republiky Rieaz Shaik v rozsáhlém interview v kanadském Toronto Sun řekl, že je šokován kanadským postojem k mírovým jednáním o ukrajinské válce. Vyslanec Shaik v hovoru vyzval Kanadu, aby se stala brokerem mírových jednání. Prohlásil, že dodávky zbraní na Ukrajinu jenom prodlužují nebezpečný konflikt a umocňují hlad v rozvojových zemích, které jsou závislé na obilních dodávkách z obou válčících zemí.  Vysoké ceny potravin v důsledku ukrajinské války způsobují růst sociálních nerovností v rozvojovém světě.  Politika má kapacitu konflikt zastavit, ale nedělá to, řekl vyslanec. Naléhal na Trudeauovu vládu, aby drasticky změnila některé body zahraniční politiky. "Doufám, že se mohou zamyslet  nad tím, jak může Kanada přispět míru..." Jižní Afrika patří mezi země, které v OSN abstenují při rezolucích iniciovaných Západem, které vyzývají Rusko, aby se stáhlo z Ukrajiny. Vyslanec vyhlásil: "Zatímco Kanada a země G7 tvrdí, že budou podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude chtít, většina světové populace žije v zemích, které neodsuzují Rusko za ukrajinskou invazi." Podle vyslance některé země obchodně závisí na Rusku, jiné si chtějí uchovat neutralitu ve vztazích k Moskvě, Pekingu a Washingtonu. Mnohé pohrdají obavami evropských zemí, které tím odvádí pozornost od dlouhotrvajících konfliktů jinde a odsávají finance na rozvoj. Sovětská dlouhodobá podpora antikolonialistickému boji též hraje roli v podpoře Moskvy. Podle vyslance, pokud se předem požaduje zaručení výsledku jednání, jak to požadují západní země, nelze mluvit o jednání.
          Shaik byl bojovníkem proti apartheidu, řekl, že to byl Mandela, který ho přesvědčil, že postupné změny jsou přínosnější než kladení ultimat. Vyslanec prohlásil, svět musí uznat, že Moskva má též bezpečnostní zájmy, musí vyjít vstříc jejím obavám, na druhé straně Rusko musí respektovat ukrajinské hranice. "Jestliže Putinův strach z rozšiřování NATO činí Evropu fragilní, tak odstraňte jeho obavy." Podle vyslance to bude mnohem konstruktivnější přístup než spekulace o tom, že Putin chce být carem nebo je-li mentálně nestabilní. "Jedinou věcí, kterou vyprávění o strašákovi způsobí, vytvoří strach. A strach vyvolá krutost." Shaik řekl, že proces smíření musí vzít v potaz špatné činy na obou stranách, nikdo nemůže věřit, že atrocity páchala pouze jedna strana.  Ekonomickou válku Západu proti soupeřům nazval vyslanec šovinistickým, anglofonním terorem nad zbytkem světa, brání to ve spolupráci v jiných otázkách, jako je změna klimatu.