Hans-Georg Maaßen
Rychetského interview ve "zprávách aktuálně" může připadnout normální pouze lidem, kteří jsou denně napojeni na televizními agitky a "zábavné" pořady, podobá se to emocím artrózou postižené stařeny. Od dvacet let úřadujícího předsedy ústavního soudu by se očekávaly hlubší úvahy o principech spravedlnosti a evoluci české ústavy a místo toho snůšky banalit a difamací. Nepředstavitelné litanie politických vzdechů a pokusů o ovlivňování běžné politiky, nikde jinde myslitelné u člena ústavního soudu, nebylo by to možné ani v Africe, na francouzském RFI emitovaném i do Prahy dávají často hovory s africkými ústavními soudci, nikdo z nich by si něco podobného nedovolil. V hovoru Rychetský imputuje ideu, že příslušnost nebo podpora SPD, jiný názor na východní konflikt atd. vydělují člověka z právní společnosti, i když po něm zrovna nejdou prokurátoři, je de facto společensky znemožněn. Morálka, kterou Rychetského mainstream nastolil, racionálně není schopna vysvětlit proč je SPD vadná, přece žádný programový bod strany neprotiřečí zákonu, situace je tak špatná, že pokus o diskuzi na podobná témata zakládá na podezření o osobě, a to už samo o sobě je znakem nastupující totality. Raději agrofertizace státu než probíhající rychetizace, jeho pseudomorální prezidentská doporučení jsou bez půvabu a mají drzý charakter. Hrozí nám udušení "morálkou", jejímž heroldem je Rychetský a spol. Bývalý předseda německého úřadu na ochranu ústavy Hans-Georg Maaßen je jiná váha. V hovoru s Junge Freiheit. "Mám velké obavy o právní stát - tj. vládu práva - vláda morálky ho brzo pohřbí."
Podle Maasena ve svobodném státě hranice toho, co lze říct, definuje právo, liberální demokracie je o svobodě názoru, paralelní sociální zákon, prosazovaný jednou skupinou, představuje erozi svobody projevu a tím útok na základní zákon a liberální ústavní stát. Maasen říká, že televizní redaktoři ho osočili z pravicového populismu když citoval odstavec 16a ústavy: "Právo na asyl nemá nikdo, kdo přichází z bezpečné země..." V demokratické debatě vyloučení pravicových náhledů není slučitelné s demokracií. Protože platí primát svobody názoru, ústava dává do jistého stupně právo i na extrémistický názor. Nahrazení práva morálkou znamená, že demokratický princip rovnosti názorů nahrazuje nedemokratický princip, že "nesprávné" názory nemají právo na účast v diskuzi. To je typický rys totality, kde debata je nahrazena dogmatem a mohou se účastnit jen správní věřící. Maasen se domnívá, že přes všechny totalizující aspekty, které zažíváme, je zde pořád možnost tuto cestu zvrátit. Nejproblematičtější selhání vidí v politických stranách, v průběhu času byl z médií a institucí vytlačen občanský prvek a nastolil se jeden typ společenské debaty. Levicově-liberální trend ovládl všechny instituce včetně církví. Je potřeba fundamentální demokratický proces hojení, který vyžaduje velký demokratický nádech.
Žádné komentáře:
Okomentovat