Přesto jsme všichni svobodní
Před 130 lety, 4. prosince 1892, se narodil Francisco Franco Bahamonde, generalisimus a takřka 40 let šéf španělského státu, přezdívaný caudillo. Zachránil španělský stát před komunismem a anglosaským liberalismem, tyto dva směry ovšem triumfovaly téměř okamžitě po jeho smrti. Franco byl brilantním vojákem, kterého okolnosti přinutily vstoupit do politiky, v náhledu na caudilla je španělská společnost dodnes rozdělena téměř půl na půl, byl fascinující politickou postavou nebo krvavým tyranem? Ve 33 letech byl nejmladším evropským generálem. V národně pravicovém španělském tisku se dočteme, že zachránil španělský národ a církev, zajistil zemi dlouhodobou bezpečnost a co se málo ví, industrializoval Španělsko tak dobře, že se socialisticko-liberálním potomkům zatím nepodařilo průmysl rozvrátit a zemi přeměnit ve velkou montovnu jako v Čechách. Dlouhé roky před smrtí měl až prorocké vize z liberálních hrůz, do nichž se země po jeho smrti propadne.
Koncem šedesátých letech se v Čechách objektivizovala informovanost o Španělsku a Franco přestal být chápán jako brutální diktátor. Viděli jsme, že Španělsko se pod Francovým vedením stává zemí, jejímž kvalitám jsme se vzdalovali, země zažívala záviděníhodný kulturní a průmyslový boom. Ve Španělsku si dávali randezvouz tvůrci všech uměleckých směrů, natáčely se zde velké filmy doby, Doktor Živago, Lawrence de Arabia, Ardénská bitva, Hodný, zlý, ošklivý atd. Španělsko se během Francova vládnutí proměnilo ze zaostalé agrární země ve vysoce průmyslovou zemi, došlo k podobné ekonomické evoluci jakou zažívá dnes Čína, velká ekonomická proměna byla stejně jako v dnešní Číně nesena privátním i státním sektorem. Od roku 1951 do 1956 rostl hrubý produkt o 8%, v těch letech to bylo nejvíc na světě, teprve dekretem v roce 1959 se Španělsko otevřelo zahraničním investicím. Hrubý produkt až do Francovy smrti rostl sedm procent ročně, což bylo nejvíc v Evropě a po Japonsku druhé na světě. Caudillovi se podařilo srazit nezaměstnanost v zemi tradičně trpící vysokou nezaměstnaností na 2 %, Španělé dodnes žijí z Francova rozhodnutí industrializovat Španělsko. První fáze procesu, základní industrializace, trvala od roku 1941 do 1963, stát organizoval i budování sektoru vyspělých průmyslových technologií. Od 1970 začalo Španělsko impozantním způsobem pronikat na zahraniční trhy, exportovalo lodi, auta, strojní zařízení atd. Caudillo plánoval výstavbu 41 atomových elektráren, socialisté po jeho smrti uvalili na výstavbu atomovek moratorium.
Žádné komentáře:
Okomentovat