Předvolební..
Italové mají ojedinělou schopnost identifikovat skutečnou osobnost a pak se i v médiích dává přednost těmto lidem před placenými politiky. Ovšem Ital je do té míry soudný, že pokud tyto osobnosti kandidují, obvykle neprojdou. Výjimečně se to podařilo profesoru Arganovi z komunistické strany, stal se starostou Říma. Vittorio Sgarbi je považován za ještě širší osobnost než Argan, ale loni jako starosta Říma neprošel, neorientoval se v odvozu komunálního odpadu. Nesmíme zaměňovat skutečnou osobnost za mediálního poskoka, jak se praktikuje v Česku, být dobrým chirurgem v oddělení artróz nebo profesorem nějaké vyčpělé vědy neskýtá osobnostní garanci. Kdysi jsme měli velkou paralelu Sgarbiho, úžasného profesora Štecha. Co ten by asi říkal na dnešní politickou pakulturu vládnoucích?
Příští volby jsou v centru italského mediálního zájmu, ale hlavní článek na první straně v centrálním listě Il Giornale: "Sgarbi nebrzdí..". Kritik umění jde rovnou k podstatě Draghiho působení v čele vlády. Lidi už ztratili trpělivost s komplikovanou parlamentní mašinou a unavenými artrotickými rituály paláce (vlády), když se chce pohnout, kosti to už nezvládají. Sgarbi před svou přednáškou o nesmrtelném Rafaelovi rychle bilancoval Draghiho vládnutí. České přísloví říká, co je dovoleno bohovi, není dovoleno vo..., dneska dost často v Německu a občas i v Česku konformista omylem považovaný za vědce uvede svoji přednášku notickou o nebezpečí populismu, ovšem bez výjimky tito režimní konformisté nejsou žádnými vědci ani osobnostmi, v přísloví patří do druhé zmiňované množiny. Evropskounijní konformismus se vylučuje s elitním charakterem. Podle Sgarbiho, když Draghi nastupoval, lidé ho obdivovali, ale hned udělal několik chyb. Podporoval idiotského Speranzu (ministr zdravotnictví), když nutil lidi, aby si nechali píchnout třetí, čtvrtou, pátou dózu vakcíny. Draghi kryl protagonisty vakcínové hysterie, další chybou byla ministryně vnitra Lamorgese (podporovala imigraci).
Parlamentní volby se budou konat v polovině září, pravice v sondážích vítězí. FdI (Fratelli d´Italia) Giorgie Meloni s 23,5 % dlouhodobě v čele průzkumů, druzí postkomunisté PD 23 %, Lega mírně pod 15 %, M5s kolem 12 %, Berlusconiho FI na pátém místě 10,3 %. Spojená pravice s 46,6 % by měla většinu v obou sněmovnách, celé levicové spektrum stran by dostalo kolem 36 %. Spojená pravice by měla v dolní komoře parlamentu 211 mandátů oproti 157 levice, v senátů by skóre stálo 106 oproti 76.
Evropská levice, která už nemá kromě jména s tradiční levicí nic společného, neskrývá obavy z příští italské vlády, nejraději by hlas lidu nahradila hlasem osvícených z vlastních řad. Prezident zelených v Evropském parlamentu Philippe Lamberts je absolutně přesvědčen, že za Draghiho pádem stojí Putin. Zelený poslanec celkem adekvátně konstatuje, že politická linie Draghi znamenala jistou deviaci v italské politice, z historické perspektivy, z různých geopolitických, kulturních i jiných důvodů se Itálie vždycky dvořila Rusku. New York Times (NYT) píše, že Draghiho vláda padla v kritickém momentu pro Evropskou unii, která usiluje o společnou protiruskou frontu. Draghi měl v tomto protiruském bloku nezastupitelnou roli, lze očekávat, že přijde vláda solidární s Vladimírem Putinem a nepřátelská k Evropské unii. V jiné analýze v NYT píše úvodníkář David Broder o vzestupu Giorgie Meloni a o nebezpečí, které podle něho znamená pro liberální Západ. Po Draghim přijde kataklysma. Populistická extrémně pravicová strana povede velkou evropskou ekonomiku. Zastavení úpadku italské ekonomiky, imigrační stop stav a obrana tradiční rodiny je programem vůdkyně strany a nejspíš příští předsedkyně vlády Meloni, podle Brodera to znamená velké nebezpečí pro USA. Pro Financial Times Draghiho pád znamená porážku západní aliance v boji s ruskou invazí, Draghi byl podle listu klíčovým strůjcem tvrdých protiruských sankcí. Podobně Macron atd. Vnucuje se jedna otázka, evropské vlády jsou tu proto, aby bojovaly proti Rusku, nebo mají ještě nějaké jiné poslání?
Parlamentní volby se budou konat v polovině září, pravice v sondážích vítězí. FdI (Fratelli d´Italia) Giorgie Meloni s 23,5 % dlouhodobě v čele průzkumů, druzí postkomunisté PD 23 %, Lega mírně pod 15 %, M5s kolem 12 %, Berlusconiho FI na pátém místě 10,3 %. Spojená pravice s 46,6 % by měla většinu v obou sněmovnách, celé levicové spektrum stran by dostalo kolem 36 %. Spojená pravice by měla v dolní komoře parlamentu 211 mandátů oproti 157 levice, v senátů by skóre stálo 106 oproti 76.
Evropská levice, která už nemá kromě jména s tradiční levicí nic společného, neskrývá obavy z příští italské vlády, nejraději by hlas lidu nahradila hlasem osvícených z vlastních řad. Prezident zelených v Evropském parlamentu Philippe Lamberts je absolutně přesvědčen, že za Draghiho pádem stojí Putin. Zelený poslanec celkem adekvátně konstatuje, že politická linie Draghi znamenala jistou deviaci v italské politice, z historické perspektivy, z různých geopolitických, kulturních i jiných důvodů se Itálie vždycky dvořila Rusku. New York Times (NYT) píše, že Draghiho vláda padla v kritickém momentu pro Evropskou unii, která usiluje o společnou protiruskou frontu. Draghi měl v tomto protiruském bloku nezastupitelnou roli, lze očekávat, že přijde vláda solidární s Vladimírem Putinem a nepřátelská k Evropské unii. V jiné analýze v NYT píše úvodníkář David Broder o vzestupu Giorgie Meloni a o nebezpečí, které podle něho znamená pro liberální Západ. Po Draghim přijde kataklysma. Populistická extrémně pravicová strana povede velkou evropskou ekonomiku. Zastavení úpadku italské ekonomiky, imigrační stop stav a obrana tradiční rodiny je programem vůdkyně strany a nejspíš příští předsedkyně vlády Meloni, podle Brodera to znamená velké nebezpečí pro USA. Pro Financial Times Draghiho pád znamená porážku západní aliance v boji s ruskou invazí, Draghi byl podle listu klíčovým strůjcem tvrdých protiruských sankcí. Podobně Macron atd. Vnucuje se jedna otázka, evropské vlády jsou tu proto, aby bojovaly proti Rusku, nebo mají ještě nějaké jiné poslání?
Žádné komentáře:
Okomentovat