středa 27. července 2022

bosna hercegovina

Stát Bosna a Herzegovina sestává ze dvou samosprávných entit, Republika Srpska a z Federace Bosna a Hercegovina.  Do hlavního orgánu státu, prezidia, volí jednoho zástupce srbská entita a po dvou bosensko-chorvatská Federace. Ve Federaci jeden člen prezidia má reprezentovat muslimské Bosňáky, druhý by měl reprezentovat Chorvaty, ovšem už několik volebních period je mechanismus voleb nastaven tak, že chorvatského reprezentanta volí i Bosňáci, a tedy zvolí Chorvata, který odpovídá jejich zájmům, Chorvatů je ve Federaci třiapůlkrát méně než Bosňáků. Současným členem prezidia státu za Chorvaty je Želko Komšič, kterého chorvatské  strany nepovažují za svého reprezentanta, členem předsednictva se stal v důsledku svých vztahů s muslimským lídrem Izetbegovičem, nikdy neměl většinu u chorvatské populace.        Za muslimy kandiduje na nejvyšší post Bakir Izetbegovič, který je členem prezidia od 2010, rodina Izetbegovičů ovládá Bosnu od počátku devadesátých let, otec Bakira, Alia Izetbegovič, kterému Srbové velmi důvodně dávají vinu za rozpoutání krvavé války v Bosně, se stal členem prezidia, tenkrát socialistické republiky v rámci Jugoslavie, už v roce 1990, politická strana SDA, kterou založil, od té doby vládne. Je zajímavé, že tradiční muslimské klany se udržely i v období vlád komunistických stran, jak je patrné i v bývalé sovětské střední Asii.
            Bakir Izetbegovič zdědil moc ve straně a ve státě po svém otci, tento mechanismus prezentuje EU jako demokratický, nejde pouze o vládu v muslimské zemi, v tomto případě muslim Izetbegovič politicky ovládá i chorvatskou část země a v posledních letech se vede boj o ovládnutí Republiky Srpska. Zcela brutální a nelítostní boj o eliminování národních a státních struktur Srbů, za pomocí gauleiterů z Evropské unie se likvidují Daytonské dohody, které téměř třicet let pojišťovaly rovnováhu v oblasti. Izetbegovič má neotřesitelnou podporu muslimských tradičních struktur a to je pojistkou jeho politické moci. Za třicet let vlády rodiny Izetbegovičů je Bosna a Herzegovina považována za nejbídnější evropskou zemi, Izetbegovičova klika přivodila vyhrocení etnických rozporů, země je na pokraji  nové občanské války. Izetbegovičova SDA čelí spoustě korupčních afér, např. podvod s ventilátory, na počátku pandemie byla jejich hromadným nákupem pověřena zahradnická společnost, ukázalo se, že zařízení byla vesměs vadná, ale prachy byly úspěšně osvojeny.     

         Izetbegovičem podporovaný Komšič má podporu Západu a bosenského gauleitera Schmidta, kterého protiprávně nominoval Západ bez souhlasu Rady Bezpečnosti, jak je nastaveno v Daytonských dohodách, a kterého Republika Srpska neuznává. Komšiče podporovala Clintonová, dnes velmi aktivně Británie, anglosaští plutokraté tradičně usilují o totální destabilizaci Balkánu, jak je u nich běžné, spolupráce s klany má přednost před demokratickými principy.  
       Profesor univerzity v Banja Luce Srdžan Perišič říká, že obzvláště ve volebním roce musí Komšič poklonkovat před sarajevskými muslimy, aby požehnali jeho novou kandidaturu na "chorvatského" člena státního prezidia. Lídrem Chorvatů ve Federaci je šéf Chorvatského demokratického hnutí Dragan Čovič, ovšem je si vědom, že v nedemokratickém volebním mechanismu, který nedovolí chorvatskému národu si demokraticky vybrat reprezentanta, je bez šance, nominoval na kandidáta do prezidia chorvatskou železnou lady Borjanu Krištu. Čovič prohlásil, že nejde o zvolení, ale o nejlepší výsledek. Je jasné, že tento systém, který je zabetonován EU a NATO,  znásilňuje národní vůli Chorvatů, chorvatští lídři ve Federaci hledají cestu z této situace, je symptomatické, že rychle pochopili, že podporu něčemu tak přirozenému jako je demokratický volební proces, mohou najít jen u Rusů. V březnu v Radě Evropy se Borjana Krišto spolu s představiteli Srbů zdrželi v hlasování o protiruských sankcích. Pokud bude Komšič opět zvolen členem prezidia státu, krize v bosensko-chorvatské entitě se prohloubí.    

Žádné komentáře: