spengler usa cina

Ještě dvacet let

Spengler před víc než sto lety psal o konci západní civilizace, podle jeho historických řad se dnes nacházíme v civilizační paralele s obdobím Thutmose III. (tj. 1350 př.K.) v Egyptě nebo s obdobím Domitiana v Římě. Zdá se, že tato upadající období byla mnohem zajímavější a kvalitnější než mizerná evropskounijní realita, která odkryla nikdy neviděné možnosti pro sebenalhávání a zdrogování populace kýčem a lží. Ztratili jsme možnost, kterou nevylučoval ani Spengler, např. v hovoru se svým americkým vydavatelem Franden Dakinem prohlásil, že úpadek je v dlouhodobé perspektivě nevyhnutelný, ale je možné ho vhodnou politikou na nějakou dobu zastavit nebo i stav vylepšit. Dnes už nelze, politický a mediální podvod a konzum dovedly západní společnosti do stavu duchovní a lidské degradace nejvyššího stupně, Bůh žehnej jejímu rychlému konci. Nejsme už schopni rozpoznat ani kvalitu života, ani jeho morální obsahy, překryl to konzum. Na Ukrajinu posíláme ve velkém zbraně, důvod, který by to mohl opravňovat je boj za svobodu, ale nikdy se v západních médiích toto téma neobjeví, boj za svobodu vypadá jinak, než co nám předkládá ČT. Dodávky zbraní bojovníkům za svobodu, které by byly oprávněné, by musely nutně předcházet následnému kroku, kterým by byly proudy dobrovolníků ze západních zemí mířících na Ukrajinu bojovat za svobodu. Bylo tomu i např. v občanské válce ve Španělsku, po zbraních přišli na straně republiky bojovat levicoví interbrigadisté a na Frankovu stranu dobrovolníci z Itálie, Německa a z Francie. Jenom tento postup lze chápat jako čestný, pokud zůstane pouze u zbraní, nejde o svobodu, ale o prachy popř. podobné cíle.

        Kolumnista Washington Post Henry Olsen nazval svou včerejší úvahu "Poslední hurá západní aliance", vykalkuloval ještě zbývající roky západu, jeho kalkul staví na ekonomické perspektivě západu, resp. rychlosti ekonomické koroze. O nic jiného se nelze opřít, protože západ nemá duchovní a morální opory, např. islámský svět může být ekonomicky slabý, ale ve svém náboženství má takovou oporu, že o jeho perspektivách nikdo nebude pochybovat. Čínský svět má oboje, ekonomiku i morálku. Západ upadající ekonomiku s hlavní otázkou, která trápí prostého člověka i ekonoma v centrální bance. "Jak dlouho ještě vydrží konzumní radost", nezajímá nás jestli něco vymyslíme, postavíme, někoho vychováme, ale pouze bude-li na dovolenou. Odhaduje se, že unifikovaný západ má automatickou komparativní ekonomickou výhodu 30% oproti ostatnímu světu, která vyplývá z role západních měn v světovém finančním systému a z dominance nadnárodních struktur západními velmocemi.  Přesto všechno Olsen píše, naše konzumní radost vydrží pouze patnáct dvacet let. Industriální revoluce dala Evropě a Americe náskok oproti ostatním, vojenská síla západu umožnila podřídit si ostatní svět. Liberální řád, který se planetárně prosadil koncem 20. století, zajistil pokračování západní ekonomické dominance. V roce 1950 měly USA větší hrubý produkt než Čína, Indie a Rusko dohromady. Spolu se spojenci v  NATO nikdo nemohl ohrozit jejich dominanci.
         V roce 2000 země, které dnes nasadily proti Rusku, sankce produkovaly 79,4% světového HDP. Dnes tyto země produkují 60% globálního HDP. Čína a Indie jsou dnes dost silné, aby odolaly západnímu nátlaku v konfliktu s Ruskem a nepřidaly se k sankcím. To je taky důvod, proč spousta zemí v OSN abstenuje když jde o hlasování proti Rusku. Podle MMF země, které sankcionují Rusko se podílí 64,9% na globálním HDP, ale už v roce 2027 jejich podíl klesne na 58,5%. V roce 2040 se radikálně změní svět, Čína a Indie budou mít větší HDP měřeno kupní silou než USA a 8 jejich hlavních spojenců. Nastupující mocnosti jako je Brazílie, Turecko, Mexiko a Indonésie ještě víc posunou globální rovnováhu. Dnešní mocnosti, které ignorují sankce, tvoří neformální alianci, která cílí na destrukci západní dominance. Indie je demokratickou zemí, ale její dominantní politické hnutí nacionalismus hindu nikdy nebude konformní západním ideologiích, Olsen píše, že v blízké budoucnosti vyvstane velké nebezpečí, že toto hnutí vyváže Indii ze sféry západního vlivu, podobně politické tendence v Brazílii. Západní ideologie komplikují geopolitickou hru, např. zpolitizování homosexuality není únosné v největší africké zemi Nigérii.