portugalsko volby

Triumf stagnace

V neděli volili Portugalci parlament, absolutní většinu parlamentních křesel dostala s 41.6% socialistická strana nebo "státní strana", jak ji někdy nazývají. Strana státního klientelismu a totální závislosti občana na státu a stejně tak totální závislosti státu na Evropské unii. Socialistická strana přesvědčila voliče, že nejlépe dokáže garantovat stávající stav, který se nejen v Portugalsku, ale podobně i jinde v EU, chápe jako nejperspektivnější politika.

        Manuel Fernandes  v Observador hodnotí volební výsledek: "Socialistická strana je páteří státního klientelismu živeného podniky veřejného sektoru, ideologie strany stojí nad systémem veřejného myšlení, nad veřejným školstvím a nad zdravotnictvím. Stát je soudruhem, který doprovází občana od kolébky až do smrti. Volby byly triumfem nepohyblivosti. Strana-stát je zestárlou stranou, ale úplně podobně je zestárlý i stát. Strana ani stát už nemají energii, vítězná strana dostala víc než chtěla. Socialistická strana je čím dál víc absolutním pánem země, vládne institucím, ekonomice a má v rukou všechno ostatní." Radikální levice Bloco de Esquerda, s jejíž podporou socialisté vládli v minulém období a komunisté, přišli o třetinu hlasů. Druzí skončili sociální demokraté PSD (27.8%), v 230 členném parlamentě přišli o osm poslanců, třetí parlamentní silou  se stala národně konzervativní strana Chega (7.15%), kterou mainstream považuje ze populistickou. Tradiční pravicový oponent socialistické straně PSD, která v minulosti byla reálnou alternativou k socialistům a komunistům a měla energii radikálně otočit politickým kormidlem, přišla o voliče, protože neformulovala program, který by se dal chápat jako alternativní. Čtvrtá parlamentní síla pravicová Iniciativa Liberal a strana Chega profitovaly z odlivu sociálně demokratických voličů, kteří si představují jinou budoucnost než generalizovaný vnitřní a vnější klientelismus. Portugalsko je jednou z posledních evropských zemí, kde se pravicovým populistům podařil průlom do parlamentu. V některých komentářích v  Observadoru se hovoří o tom, že brzo bude volit ekonomická krize, která rozdá karty jiným způsobem, jisté je jedno, portugalská bída, kterou zažívá země už dvacet pět let, potrvá dál. Stagnace, stárnutí a podobně jako jinde v Evropě společenská vyčerpanost a stav bez energie mohou celkovou bídu jen prohlubovat. Politická změna, která by otevřela možnosti ekonomickému a  společenskému rozvoji, stojí v protikladu principům vládnoucím  Evropské unii, která má sílu skutečnou změnu zablokovat. V Portugalsku i mainstreamové analýzy mluví o stagnaci, ovšem i to je lepší vývojová varianta pokud se zemi poštěstí uniknout pozornosti evropskounijních ideologů a politruků.