Lunch gratis po planetě nabízí pouze Armáda spásy, USA nemohou očekávat, že dík své měně, která je světovým platidlem, si budou pěstovat prosperitu na úkor jiných. Americká obchodní bilance je od roku 1976 nepřetržitě deficitní, v roce 2021 deficit americké obchodní bilance gradoval. Pomalá proměna ekonomické struktury směrem od výroby a zvyk americké administrativy i domácností vydávat víc, než na co mají, ženou deficit do gigantických rozměrů. Poslední dekády došlo v USA k redukci výrobních zařízení a na druhé straně expandovaly služby. Ekonomická obnova po pandemické krizi kombinovaná s velkorysou státní finanční injekcí do ekonomiky nevyhnutně vedla k nárůstu importu spotřebního zboží. Předchozí americká administrativa nasadila na mnoho čínských produktů importní omezení, ale tyto restrikce spíš zabetonovaly strukturu ekonomiky, než by vnesly nějakou dynamiku.
Motorem amerického obchodního deficitu je na prvním místě planetární dominance dolaru, která umožňuje relativně levný import zboží a služeb. Je jasné, že v mezinárodní ekonomické struktuře nemůže dlouhodobě existovat gigantická disproporčnost v obchodní výměně. V roce 2021 narostla americká ekonomika o 5.7%, obchodní deficit v 2021 dosáhl 859 miliard dolarů, z toho 396 miliard připadá na Čínu. Navzdory vyšším clům nasazeným Trumpovou administrativou, rostl čínský export do USA dík tomu, že malajsijské a vietnamské výrobní zařízení v důsledku Covidu omezovala výrobu. Čínsko-americká obchodní výměna v 2021 narostla o 28.7%, dosáhla 755.6 miliard dolarů, na celém čínském zahraničním obchodu (6 bilionů) se USA podílí 12%. V zahraničním obchodě Číny jsou USA až na třetím místě, po zemích ASEANu a EU. Čínská strana argumentuje komplementaritou americké a čínské ekonomiky, rétorika americké vládní elity je nesena jinými pojmy, logicky v termínech strachu. Komplementarita ekonomik může být pravdivá, ale význam amerického hegemona pro čínskou ekonomiku se rok od roku snižuje. Téměř jako fyzikální zákon měsíc za měsícem roste americký obchodní deficit s Čínou. Nepomohly tomu ani Trumpova cla, která Bidenova administrativa ponechala v platnosti. Čínští ekonomičtí statistici jsou neúprosní, navzdor vyšším clům, přišla Amerika o pracovní místa ve výrobní sféře a navíc průměrná domácnost vydala za zboží o 400 dolarů víc. USA nasadily sankce na čínskou high-technology, od 5G až po umělou inteligenci a biotechnologie, v zoufalé snaze udržet svou kolabující technologickou dominanci. Zajímavý předobraz příští rozvojové země, Číňané vyšli vstříc americkým žádostem o vyšší import a loni nakoupili v USA soju za 53.5 miliard, tj. čtvrtina čínského importu z této země připadá na soju. Zodpovědný čínský ministr slíbil magnátům amerického sojového sektoru, že letos ji dovezou ještě víc.
Obchodní válka s Čínou, kterou zahájil Trump, evidentně nikam nevede. Ekonomika USA je chronicky nemocná obchodním deficitem a tím, jak snadno se tisknou zelené papíry, které ostatní země světa považují ze rezervní platidlo. Iluze, že za ně lze mít všechno a mohou utrácet, jak je libo, se USA budou těžko zbavovat. Dospělo to do bodu, že návrat k normální ekonomice není možný. Cestu tzv. geopolitického realismu popisují ve Foreign Affairs, nastolit takový světový řád, kdy země, která bude ekonomicky ve všech směrech daleko nejsilnější než ostatní, zůstane podřízenou zemí osvícenému americkému hegemonovi. Nekonečné žvanění západních ideologů o liberalismu a svobodě je zapomenuto, když jsou v sázce nejvulgárnější materialistické výhody a diktát ostatním.
Žádné komentáře:
Okomentovat