bari weiss

Všechny to pohltí

Významná americká novinářka a publicistka Bari Weiss v hovoru ve Figaru,  novinářka až do svého vyhazovu v roce 2020 pracovala v prominentní rubrice Opinion v New York Times (NYT). Hnutí woke má silnější záběr než si myslíme, nejde jen o pokleknutí před černochem na fotbalovém stadionu, což ovšem nebude možné na českém stadionu, protože zdravé populační segmenty nic takového nepřipustí, horší je to na vysokých školách a v médiích, které pokrokové ideologie pomalu ovládly. Symptomem tohoto pokroku je nenávist vůči Izraeli. Zpochybňování státu a bláboly o sionismu mají největší oporu v Česku mezi studenty, jak si např. vysvětlit, že pro ČT není propagandisticky zkousnutelné  přenesení české ambasády do hlavního města státu, kam dávno patří. Bari Weiss byla vyhozena z redakce NYT v roce 2020 a stala se jednou z klíčových postav rezistence proti hnutí woke, domnívá se, že univerzity a média jsou do té míry rozložené gangrénou pokrokových ideologií, že jedinou cestou je zakládání alternativních institucí, Weissová se podílí na založení  University of Austin.

          Antisemitismus nebo antisionismus leží v jádru společenské „pokrokové“ degenerace, esejistka rozlišuje tři zdroje antisemitismu: suprematistická bílá extrémní pravice; extrémní levice, antisemitismus, který nebezpečně sílí maskován antisionistickou nebo antikolonialistickou rétorikou, který má silné echo i v evropském prostředí; islámský antisemitismus, který je v Americe i v Evropě mainstreamem ignorován. Podle Bari Weiss, wokismus není žádnou pravicovou fantasmagorií, ale reálným nebezpečím pro život a myšlení v západních společnostech. Podle novinářky, poválečné období dalo židům v celé jejich historii nejvíc seberealizačních možností, platí to i dnes, ale když se srovná dnešek s obdobím před 40, 30 lety, kulturní konsensus civilizovaného světa a jeho normy (idea posuzovat lidi podle činů a ne podle narození) se rapidně proměňují. V míře této proměny je situace židů čím dál víc problematičtější, je to objektivní fakt, dokladují to i statistiky, v roce 2017 58% zločinů z nenávisti mířilo na židy. Mladí židé dnes mají potřebu  skrývat svou sionistickou identitu v prostředích, která si dělají aspiraci na liberálnost. Před dvaceti lety to nebylo myslitelné. Nenávist proti židům má velmi subtilní podobu, maskuje se sociální spravedlností, projevuje se to už víc než deset let. Situace v USA je odlišná od západní Evropy, není zde velký podíl imigrantů z Blízkého východu, důvodem ozbrojené ochrany židovských komunitních center je strach z bílých suprematistů a neonacistů, ovšem tyto typy v běžném životě většina židů nepotká. Není to ten druh antižidovské nenávisti, která proti vám sedí na koktejlu, říká novinářka. Neonacisté hlásají: „Zabijte všechny židy“, antisemitská levice jim říká: „Přidejte se k univerzální humanitě, ke spravedlivým. Vymažte podstatnou část sebe sama“.
       Podle esejistky žijeme v době zhroucení politických center, dobové myšlení rozděluje svět do binárních kategorií – utlačovatelé a utlačovaní, dobří Američané a pak ti špatní. Tyto manichejské ideologie jsou podle novinářky pro židy velmi nebezpečné. Druhým problémem je ideologické sevření amerických institucí – novin, Hollywoodu, univerzit, nakladatelství, reklamních oddělení všech velkých firem – instituce, které formují kulturu byly pohlceny antiliberální ideologií, která ze své podstaty nenávidí židy. Nenávist k Izraeli – tj. lživá víra, podle které sionismus je rasismus, i když nejsou schopni situovat na mapě stát Izrael, se stala normativem progresívní mládeže. Není to názor průměrného Američana a staré gardy demokratické strany, ale vítr v zádech v této straně mají progresívní poslankyně Ocasio-Cortez, Ilhan Omar, Ayanna Pressley a Rasida Tlai. Tento názor sdílí elity a kulturní influenceři.  Woke redukuje lidi do rasových kategorií, židy považují za vrchol v bílé utlačující rase, a navíc oddané poslední kolonialistické baště Izraeli. Progresívní kolektivní fantazie transformovala židy do neonacistů, pro bílé suprematisty a nacisty nejsou zase židé dost bílí. Bari Weiss se po vyhazovu z NYT koncentrovala na zakládání paralelních institucí, liberálních v původním smyslu slova, podílí se na nových médiích a univerzitě v Austinu. Bari Weiss nevěří, že by bylo možné ozdravit instituce, které jsou ideologicky prohnilé. Říká, že NYT, Harvard a další elitní instituce už nikdy nebudou tím, čím byly v roce 1999. Wokismus nedošel ještě k vrcholu, navzdory tomu, že mu volební urny nepřejí, pohlcuje média i odborné časopisy a instituce, i v podnicích se musí lidé kát ze svých reakčních hříchů.