medelin amsterodam

Medelín v evropskounijním nebi

Z Rotterdamu a Antverp proudí kokain na evropské drogové trhy, Amsterodam a Brusel jsou neformální hlavní města drogového organizovaného zločinu, píše v Il Giornale Emanuel Pietrobon. Drogoví dealeři se zmocnili center starého kontinentu,  Costa del Sole a Marseille jsou epicentry válek mezi drogovými gangy. Speciální místo v kokainizaci Evropy patří zemím Beneluxu. Narkotrafikanti s obrovskými finančními možnostmi korumpují místní politikum a mají sílu umlčet kritiky. Hamburk, Antverpy a Rotterdam jsou centry na drogové cestě z jižní Ameriky. V noci z 16. na 17. září zabavila holandská policie historicky největší množství kokainu, kontejner ze Surinamu mířící do Polska skrýval 4  tuny kokainu, tj. tržní cena 300 milionů eur. O rozsahu kokainizace Holandska svědčí drogové statistiky: 48 tun kokainu zabaveno v roce 2020 v přístavech a na letištích, 34 tun zabaveno v roce 2019. Loni v červenci byly v holandském Nijeveenu odkryty největší laboratoře rafinace kokainu v Evropě, drogové zařízení produkovalo až 200 kilo kokainu denně.    

         Piter Tops z holandské policejní akademie v se Dutch News vyjadřuje o znepokojujícím propojení přístavní administrativy v Rotterdamu s drogovými kartely. Holanďané taky figurují mezi první desítkou národů aktivních v drogovém byznysu – s EU zemí největší počet zatčených v letech 2018-20, 51 Holanďanů šlo do vězení, Holanďané jsou kromě Albánců jediným evropským národem v této klasifikaci, Albánci s 266 zatčenými, dál následuje Afrika a jižní Amerika. V Belgii monopolizovali drogový byznys dealeři z Tirany – má se za to, že de facto kontrolují antverpský přístav. V Holandsku scénu dominují marocko-turecké kriminální organizace. Vyznačují se brutalitou a násilností, která překvapuje – atentáty, vraždění novinářů a soudců, např. zavražděný advokát Derk Wiersum nebo  velmi známý  investigativní novinář Peter de Vries, který byl dlouho dobu na černé listině bossa marocko-turecké mafie Ridouana Taghiho. 60% Holanďanů, i policejní odbory, se domnívají, že Holandsko se proměnilo v narkotikový stát.
        Holandská politika je z neznámých důvodů velmi tolerantní k drogám, důsledkem je obrovský nárůst brutálního zločinu, únosů a vražd spojených s drogami. Znalec drogové scény profesor Tops říká, že závažnost problému jde mimo představivost veřejnosti, podle profesora Holandsko nemá konzistentní a výsledky plodící protidrogovou politiku. Profesor uvádí, že v malém městě dosahuje kanabisový byznys ročního obratu kolem 800 milionů eur. Holandská finanční a digitální infrastruktura neobyčejně přeje drogovému byznysu. Podle studie z roku 2018 se Holandsko vyznačuje nejmenšími tresty na světě za drogové přečiny. Kriminálníci v tom vidí obrovskou přitažlivost země. Od šedesátých let se drogová tolerance považuje za aspekt pokrokové politiky a důsledkem je propojení drogové struktury s politikou. Podle policejních odhadů produkce syntetických drog jde k 19 miliardám eur ročně. V 2020 zabavila policie v Rotterdamu celkově 34 tun kokainu. V západních společnostech se nejedná pouze o drogy, ale o závažnější problém, kterým je psychické zdraví celé společnosti, kriminální struktura prolíná se světem normálního jedince, přitahuje i lidi, kteří v normálních podmínkách mají ke zločinu daleko, např. je běžné, že středoškolští studenti se sami nabízí gangům, že za 5-600 eur doručí drogovou zásilku. Ředitel jedné přístavní společnosti transportující ovoce chtěl provést kontrolu zaměstnanců, zda-li se nepodílí na drogovém byznysu, z 30 jich 28 okamžitě rezignovalo na job. Existuje důvodné podezření, že bankovní systém v zemi je propojen s drogovým byznysem, vláda není schopna tomu čelit. Nedávné odposlechy drogových zločinců měly za následek zatčení stovek lidí včetně příslušníků policie, rozsah policejní korupce je vyšší než se očekávalo.