markel laschet

Laschet, Merkelová

Merkelová byla pro německou levici a politický pseudo pokrok něco jako nebeská mana, často se argumentuje, že vyprázdnila tradiční CDU a posunula ji nalevo, ovšem má velký podíl i na tom, že všechny tradiční německé politické strany, včetně FDP, se posunuly extrémně doleva, např. rétorika místopředsedy SPD Kühnerta má velmi blízko k argumentaci třeba Viliama Širokého. Podle předvolebních průzkumů vede SPD a za ní v závěsu CDU, německá média to přičítají údajně slabému vůdci CDU Arminu Laschetovi. V evropskounijní televizní demokracii se realita nejdřív (de)formuje v televizi a pak se o ní mluví jako o reálné, dlouholetý předseda zemské vlády v Porýní-Vestfálsku nikdy v minulosti žádnou slabostí netrpěl, slabým ho udělala média a tak je nutně slabým. Laschet v lednu zvítězil v celostranickém hlasování a stal se předsedou strany, porazil silné protikandidáty Friedricha Merze a Norberta Röttgena, protože byl zajímavějším a přesvědčivějším. Laschet je přesvědčeným křesťanem a usiluje o obrat ke konzervativním křesťanským principům v politice CDU, objevují se i náznaky politického obratu ve vztahu k EU, Rusku a imigraci. Např. požaduje i přímou volbu předsedy Evropské unie, což by mohlo otřást touto byrokratickou mašinou. Merkelová původně podporovala Laschetovu kandidaturu na předsednictví ve straně, ale když se začaly rýsovat body příštího vládnutí, ztratila k němu sympatie.  

         Dnes většina mainstreamových médií a Merkelová v pozadí mají snahu Laschetovi všemi způsoby zabránit, aby ve volbách uspěl. Vládu  nemůže vést někdo normální, kdo by byl schopen zbilancovat předchozí levicové vládnutí. Populární disidentka z bývalé NDR i v dnešním režimu Vera Lengsfeldová píše v JuedischeRunschau, že hecování proti Laschetovi překonalo všechno, co doposud zažila. Bývalý kancléř Kohl musel taky leccos zkousnout, ale zdaleka se to nevyrovná útokům proti Laschetovi. Škála špíny a imigrační počty jsou v dnešní Evropské unii jedinými parametry, které rostou. Na Lascheta se nevrhají jenom „významní“ žurnalisté mainstreamu, ale organizují se i exekutorské twitterové kampaně. Z jakého důvodu vyvolává tento muž takovou nenávist mainstreamové totality, ptá se Vera Lengsfeldová. Totiž Laschet je jediným kandidátem, který nehlásá pokračování politiky Merkelové, Laschet rozpoznal, že ekonomicky je Německo problémovým případem k řešení, že i v časech koronavirové krize musí být zachovány zákony, což platí i o imigrační politice, něco takového, co přivodila v roce 2015 Merkelová, s Laschetem už Německu nehrozí. S Laschetem se dá očekávat, že rozum nahradí ideologizovanou politiku. Tomu musí mainstream všemi  silami zabránit.
        S Merkelovou se mohly realizovat levičácké a zelené vize, které levice a zelení nedokázali prosadit vlastními silami. Vláda (pseudo)morálky nad zákonem. Kdo není slepý, mohl vidět, jak se Německo změnilo, např. v průběhu povodňové katastrofy, v afghánském debaklu apod.: Nekompetence, žádná zodpovědnost, selhání státní administrativy a institucí. V Afghánistánu se nechali Talibům napospas lidé, kteří pracovali pro Německo a místo nich se dovezli z Německa odsunutí kriminálníci. Seznam může pokračovat. CDU ztratila s Merkelovou obsah, je to vyprázdněná strana bez substance a velmi rychle začne mizet podobně jako to potkalo SPD. Laschet rozpoznal problém, ale podobá se svázanému Gulliverovi, který se nemůže pohybovat, protože trpaslíci kolem pevně upevnili provazy. Nenapravitelní Merkeliáni uvnitř CDU a především nezkušení konzervativci odmítají připustit, že vnitrostranický boj škodí vlastnímu kandidátovi víc než vše ostatní. Radikální Merkeliáni bojují všemi silami proti Laschetovi, vědí, že jejich éra je u konce. Zdá se, že Merkelová samotná nemá zájem na vítězství CDU, jde jí o zachování politiky za každou cenu. Konzervativci v CDU preferují Sodera nebo Merze, samotný Merz, s kterým Laschet počítá v příštím vládnutí, se vyjádřil, že Laschetovo oslabování je falešnou cestou a podminovává konzervativní tábor. Je iritující, jak jeho fanklub – Merz kandidát – vystupuje proti Laschetovi, aktivity těchto lidí mohou zruinovat Merzovy vyhlídky na důležitou roli v příští vládě. Nejhorším případem je bavorský premiér Soder, který je pevným stoupencem linie Merkelové, v některých aspektech přetrumfne svoji učitelku. Pokud chce Unie zvítězit, měla by se poslední okamžiky před volbami semknout za svým kandidátem a jeho politikou.